Jak si vybrat vhodné plemeno psa

Pes domácí je jedním z nejrozmanitějších druhů zvířat na světě. Jak proto přistupovat k otázce výběru vhodného plemene? V rámci výběru se lidé často řídí oblíbeností a zevnějškem. Občas se stává, že si svého vysněného kamaráda vybere samotná ratolest, a to výhradně na základě jeho vzhledu. Před výběrem konkrétního plemene byste však měli nejdříve zvážit následující vlastnosti:

Velikost

Psí plemena se obecně dělí na trpasličí, malá, středně velká, velká a obří. Pokud byste si rádi pořídili některé z větších, zvažte, zda mu můžete nabídnout vhodné životní podmínky a zda ho vůbec máte kam dát. Zapamatujte si, že čím větší pes, tím těžší jej bude vést a kontrolovat. Není vůbec pravda, že jsou německé dogy oázami klidu. Je známa spousta případů temperamentních nebo vyloženě agresivních jedinců. Stejný mýtus se týká také německých ovčáků, údajně velmi učenlivých a nadaných hlídačů. Ve skutečnosti se jedná o jedno z obtížnějších plemen, které je naprosto nevhodné pro začátečníky. Je pravda, že jsou ovčáci učenliví a snadno se cvičí, ale vyžadují také spoustu pohybu a práce s člověkem. V opačném případě se pes může stát nesnesitelným, ostatně stejně jako border kolie. Pokud si pořizujete psa poprvé, zvažte spíše nějaké menší, nanejvýš středně velké plemeno. Ale pozor - menší jedinci z říše psů mohou být velmi hluční a uštěkaní. Někteří dokonce natolik, že by mohli sloužit jako systém včasného varování.

Fyzická aktivita psa

Každý pes vyžaduje pohyb, někteří více, někteří méně. Pokud se rozhodnete pořídit si některé z pracovních plemen, např. sibiřského huskyho, border kolii nebo německého ovčáka, budete jim muset zajistit dostatek fyzických aktivit.

Vaše fyzická aktivita

Budete s to dostát energetickým potřebám zvířete, nebo naopak - bude plemeno schopné dostát těm vaším?

Účel

Pokud se plánujete věnovat některé z kynologických disciplín, vyberte si takové plemeno, které k tomu má předpoklady. Např. agility nebo frisbee - border kolie, weight pulling - americký stafordšírský teriér, malamut. Pokud hledáte hlídacího psa, vyberte si plemeno s dobře vyvinutým hlídacím pudem (středoasijský pastevecký pes, německý ovčák nebo další plemena). Pokud vás naopak zajímá klasický gaučák, váš výběr by se měl zúžit na malá plemena (např. maltézský psík, kavalír King Charles španěl, mops). A pokud hledáte zvíře se skvělým čichem, jež vám bude zdatným pomocníkem při stopování, zvažte pořízení některého z loveckých plemen (např. bígl, baset, bloodhound).

Temperament

Jaký má váš čtyřnohý kamarád být - klidný, energický nebo otevřený jakékoliv spolupráci se člověkem? Anebo chcete temperamentní zvíře se sklony k toulkám (např. bígl)?

Typ srsti

Některá plemena vyžadují spoustu péče, jiná zase méně. Někteří psi mají srst, kterou rádi pouštějí na každém kroku - zůstává na nábytku, oblečení, podlaze. Tato plemena jsou samozřejmě naprosto nevhodná pro alergiky. Existují ale i plemena s natolik specifickou srstí, že alergiky dráždí méně a srst jim nevypadává (např. pudl, jorkšírský teriér, ruský černý teriér) - nehodí se však k lidem lpícím na čistotě, protože jim na srsti zůstávají zbytky jídla nebo bláta. Je dobré vědět, že některá plemena vyžadují specializované stříhání (mimo jiné pudl, bišonek), jiná zase vyžadují trimování (teriéři, knírači).

Alergici doma

Některá plemena jsou více alergenní než ostatní. Zcela hypoalergenní plemena ale bohužel neexistují.

Ostražitost (úroveň hluku)

Pokud bydlíte v panelovém domě a vaši sousedé nesnášejí hluk, výběr vhodného psího plemene byste měli pořádně promyslet. Naopak lidé bydlící v domku na předměstí obvykle hledají plemeno, které je upozorní na skutečnost, že se v okolí děje něco neobvyklého.

Náchylnost k nemocem

Je obtížné určit, která onemocnění jsou více zatěžující. V každém případě je dobré vědět, ke kterým nemocem je vámi vybrané plemeno náchylné (např. úpal, dysplazie kyčelního kloubu, srdeční choroby, torze žaludku).

Krmení

Zjistěte si, jaké jsou požadavky vámi vybraného plemene s ohledem na kvalitu a množství denně spořádaného žrádla. Je zde nutné přihlédnout také ke skutečnosti, že někteří psi vyžadují speciální krmiva.

Univerzální pes pro všechny bohužel neexistuje, ale s trochou štěstí se vám podaří nalézt ideální plemeno pro sebe stačí jen pečlivě hledat.

Každé plemeno je jiné, bylo vyšlechtěno za jiným účelem a muselo provádět konkrétní úkoly, což je určující pro jeho povahu.

Dobrým zdrojem informací o vašem novém čtyřnohém mazlíčkovi mohou být také psí výstavy organizované nejrůznějšími kynologickými spolky. Na takovýchto výstavách se můžete seznámit naživo s jedinci konkrétního plemene, zhodnotit jejich chování a v neposlední řadě se dozvědět, jak je na výstavu správně připravit.

Pokud se váš výběr už zúžil a máte několik horkých favoritů, vyplatí se kontaktovat chovatele nebo ostatní majitele vašich favoritů. Ti se s vámi zpravidla velmi rádi podělí o znalosti týkající se nejčastějších obtíží, nemocí, typických rysů chování, krmení a v neposlední řadě také finančních nákladů. Odborné názory je nejlepší získávat od praktiků, neboť' mezi popisy jednotlivých plemen (sestavenými zpravidla dle určitého vzorce) a faktickým stavem věcí často existují výrazné nesrovnalosti. V rámci výběru určitě přihlédněte k názorům kritiků, např. „krysaříci jsou neskutečně uštěkaní“, „,němečtí ovčáci jsou často agresivní vůči jiným psům“, „bíglové jsou zatvrzelí tuláci a tuze neradi reagují na zavolání" (je možné narazit i na teorii, že bíglové trpí autismem), „dogy hrozně slintají", labradoři jsou neskuteční labužníci, sežerou vše, co jim přijde pod tlapu (často i věci k sežrání naprosto nevhodné)", „boxeři jsou nesmírně energičtí a pohybliví, rádi na všechny skáčou, dokonce i na děti, dokážou člověka porazit". Každý pes má nějaké vady a při hledání informací na ně lze narazit mnohem častěji než na klady obsažené v obecných popisech jednotlivých zvířat.

Popisy jsou opravdu jen obecné a představují jakéhosi ideálního člena konkrétního plemene. Existují jedinci, kteří se od optimálního vzorce nijak výrazně neliší. Na druhou stranu však bohužel Ize narazit i na psy, jejichž povaha s obecnými předpoklady vůbec nesouhlasí.

Mezi psy považovanými za tzv. rodinná plemena - labrador, zlatý retrívr - se často vyskytují agresivní, uštěkaní nebo skákaví jedinci, kteří často táhnou na vodítku tak silně, že to jednomu může přivodit zranění. Jak je to možné? Pokud majitel vychází z předpokladu, že zvíře bude v dospělosti hodné, protože se přece „hodí do rodiny", dost možná podnikne jen pramálo kroků k tomu, aby zajistil jeho správnou výchovu a výcvik.

Stejné je to i s již zmiňovanými německými dogami, typicky považovanými za klidné a rezervované plemeno. Dogy jsou ale především velké a mohou vážit 80-100 kg. Jakmile nějaký rostlý jedinec skočí a opře se předními tlapami o člověka, snadno ho může porazit. A pokud na procházce zbystří něco mimořádně zajímavého a rozhodne se za tím vyrazit, zcela bez problému porazí i silného dospělého člověka. Často lze narazit i na dogy agresivní a temperamentní - typicky klidných, harmonických a vyloženě přátelských jedinců je spíše málo.

Boxeři jsou na první pohled velmi sympatičtí, ale pokud jim nezajistíte dostatek fyzické aktivity a řádný výcvik, můžete si být jistí, že vám zdemolují byt. Pokud nebudete pracovat s border kolií, stane se naprosto nesnesitelnou, zatímco nevychovaný německý ovčák vás bude odmítat poslouchat. Takovýchto příkladů je celá řada a mohli bychom pokračovat. Existují však také jiné stereotypy, např. že čivavy mají téměř kočičí charakter, vystačí si s pohodlným pelíškem a téměř je nemusíte venčit. Pes ale není kočka a nikdy nebude!

Chcete-li vlastnit šťastného psa oplývajícího fyzickým i psychickým zdravím, musíte mu zajistit odpovídající množství fyzických aktivit a podnětů.
Klady jednotlivých plemen jsou jejich majiteli a fanoušky často zveličovány, zápory jsou ale jen málokdy vycucané z prstu. Můžete je proto považovat za určité jistoty a současně zdroj cenných informací o zvířeti. Budete díky nim vědět, jak máte se psem pracovat, abyste se v budoucnu vyhnuli problémům s chováním.

Pokud máte pocit, že potřebujete ještě více informací, vyhledejte psí cvičiště nacházející se v okolí vašeho bydliště. Promluvte si s cvičiteli, instruktory a odborníky na psí chování. Zjistěte si, se kterými plemeny musejí pracovat nejčastěji, která jsou nejproblémovější a která naopak nejposlušnější. Zeptejte se na to, kteří psi jsou učenliví a u kterých se naopak budete muset obrnit spoustou trpělivosti. K celé věci můžete přistupovat jako k soukromému vyšetřování. Ještě než se rozhodnete pořídit si konkrétní plemeno, zjistěte si o něm co možná nejvíce informací od co největšího počtu lidí.

A jakmile budete mít všeho až po krk nebo pokud nemáte konkrétní požadavky na vzhled a plemeno, případně pokud máte rádi překvapení a namísto psa si chcete pořídit zajíce v pytli, zvažte adopci nejrozšířenějšího plemene vůbec - křížence.