Jak pozorovat ptáky ve volné přírodě – 1. část

Jak začít?

Dobrodružství s pozorováním ptáků začíná vždy úplně stejně. Všímáme si nám neznámého zvířete a jsme zvědaví, o jaký druh se jedná. Odborně se tomu říká identifikace nebo také určení druhu. Abychom mohli zvíře správně identifikovat, musíme znát jeho rozpoznávací znaky, to znamená soubor několika charakteristických vlastností ptáka, na jejichž základě jej můžeme přiřadit ke konkrétnímu druhu. Poznávacími znaky například labutě velké jsou oranžovočervený zobák s černým hrbolem na kořeni a bílé peří. K tomu, abychom si mohli užít pozorování ptáků v terénu, nepotřebujeme spoustu drahého vybavení, budeme však potřebovat dalekohled a Atlas ptáků.

Pravidla ornitologické etiky

Prioritou každého pozorovatele ptáků by mělo být bezpečí zvířat. Pokusy dostat se ke hnízdu příliš blízko za účelem spatření vajec nebo mláďat mohou mít fatální následky, protože tím ukazujeme cestu predátorům. Příliš dlouhá lidská přítomnost u hnízda může také způsobit jeho opuštění dospělými ptáky, přičemž velká, ale ještě nelétající mláďata mohou vyskakovat z hnízda a riskovat zranění nebo útok predátorů. Pro dobro ptáků je třeba svou zvědavost držet na uzdě a zdálky se vyhýbat místům hnízdění těchto zvířat. V terénu není vždy možné vyhnout se plašení ptáků. Občas můžeme narazit například na hnízdní kolonii břehulí na srázu nebo hnízdo čejky či skřivana na poli. V této situaci je lepší nepokoušet se dostat ke hnízdu za účelem spatření vajec nebo mláďat. Nesmíme je také zvedat z hnízd nacházejících se na zemi, nízko ve křoví nebo kdekoliv jinde. Je na místě se co nejrychleji vzdálit od hnízda nebo kolonie a nezpůsobit mezi ptáky zbytečnou paniku. Informace o pozorování si stojí za to zapsat do zápisníku.

Pravidla pozorování ptáků

• během pozorování je dobro ptáků nejdůležitější,
• rušení ptáků může vést ke zničení hnízda, v rámci pozorování je třeba omezit na minimum,
• informace o vzácných druzích by měly být poskytnuty ornitologickým organizacím,
• je nutné bez výjimky respektovat zákon o ochraně ptáků,
• informace o pozorování by měly být zaznamenány do zápisníku.

Totéž platí pro fotografování ptáků. Zcela nepřípustné je čekání u hnízda na návrat dospělých jedinců za účelem pořízení dobré fotografie. Váže se k tomu totiž zvýšené riziko ztráty mláďat a v souvislosti s tím přispívá k poklesu početnosti místní populace.

Pozorovací vybavení

Základním vybavením pro pozorování ptáků je dalekohled. Díky němu je možné spatřit o trochu více než jen ptáky za oknem. Na trhu je dostupná spousta nejrůznějších modelů. Nejlevnější lze pořídit již za několik set korun, přičemž nejdražší mohou stát více než 60 tisíc. Určit, které jsou lepší a které naopak horší, není snadné. Na internetu existuje spousta portálů a stránek poskytujících informace o dalekohledech. Je také možné seznámit se s testy kvality jednotlivých značek a rovněž porovnat jejich ceny. Velmi kvalitní dalekohled lze pořídit za 9000 korun, avšak dobré se dají sehnat již za 1500-3000 korun.

Nejlepší je zvolit malý a lehký dalekohled, neboť dlouhé hodiny strávené v terénu s těžkým vybavením visícím na krku mohou pozorování ptáků poněkud ubrat na kouzlu. Nejčastěji se používají dalekohledy typu roof/prizmatické dalekohledy velké zhruba 15 x 12 cm a vážící cca 800 gramů. Optimální zvětšení je 10násobné, přičemž ideální průměr objektivu je 40-50 mm. Díky takové hodnotě zvětšení dalekohledu a průměru čočky je možné jej používat prakticky kdekoliv. Větší zvětšení zmenšuje zorné pole, což může způsobit problémy při zaměřování ptáka například v lese, přičemž při menším zvětšení mohou vzniknout potíže s identifikací poznávacích znaků zvířat pozorovaných na otevřeném prostranství. Princip říká, že čím větší zvětšení a menší průměr objektivu dalekohledu, tím menší zorné pole a menší jas obrazu, a naopak - čím menší zvětšení a větší průměr objektivu přístroje, tím větší zorné pole a větší výsledný jas obrazu.

Monokulár není zařízení, které by bylo nezbytně nutné, mnoho birdwatcherů však volí právě jej, a to hlavně z důvodu pohodlí. Jedná se o atribut etického pozorovatele, monokulár totiž umožňuje pozorovat ptáky bez výraznějšího rušení v jejich přirozeném prostředí, a navíc jsou detaily peří několikanásobně lépe viditelné než v případě pozorování obyčejným dalekohledem. Monokulár se hodí především na otevřených prostranstvích, na polích nebo v blízkosti velkých vodních ploch. Umožňuje pozorovat například stádo hus krmících se na poli nebo identifikovat potáplice či alky v rámci mořských pozorování. Běžné monokuláry disponují nastavitelným zvětšením s funkcí zoom umožňující 20-60násobné zvětšení, přičemž průměr objektivu se pohybuje od cca 60 do 90 mm. Pro použití lunety je nutný stativ, nejlépe pevný. Čím těžší stativ, tím je obraz v monokuláru stabilnější. Je však nutné brát ohled na to, že později ho bude třeba vzít s sebou do terénu. Neměl by proto být ani moc velký, ani příliš těžký.