Aktuálně: 4 351 inzerátů189 391 diskuzních příspěvků17 956 uživatelů

Exteriér králíků a jeho význam pro výstavy a chov: Tvar 1. část

Exteriér králíků a jeho význam pro výstavy a chov: Tvar 1. část
178 10 minut čtení

V nedávné době je v čistokrevném chovu králíků věnován patřičný prostor pro zlepšování vybraných znaků zevnějšku (exteriéru), především pak kvality tzv. tvaru a také srsti králíků. Tyto dva exteriérové soubory představují neoddělitelnou součást celkového exteriéru králíků. Již určitý čas dochází v tuzemsku k soustavnému prošlechťování, především v návaznosti na dovozy chovných zvířat ze zahraničí, kde byla tvarovým znakům u králíků historicky většinou věnována velká pozornost. Ale také z důvodu většího selekčního tlaku v chovech i při hodnocení na výstavách. Výsledkem této cílevědomé práce chovatelů a rovněž pravidelně školených posuzovatelů je neustálé zlepšování (nejenom) tvarových znaků u čím dál většího spektra genofondu čistokrevných králíků v České republice.

Z pohledu hodnocení exteriéru u králíků je nezbytné pracovat s tím, že naprostá většina jejich tvarových znaků je společná téměř všem králičím plemenům. Tvarové znaky charakterizují po stránce obecné stavby těla králíka jakožto živočišný druh, a proto je žádoucí, aby byly zřetelné bez ohledu na konkrétní plemeno. Pouze u několika málo vybraných plemen králíků jsou navíc specifické znaky, které většinou úzce souvisejí se historickým zaměřením šlechtění těchto plemen a jejich plemenným typem.

Králík se správně utvářenou hřbetní linií (havana) Králík se správně utvářenou hřbetní linií (havana) Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

5 tvarových okruhů na těle králíka

S ohledem na posuzování králíků, pozice Tvar je 2. pozici, kterou hodnotíme na čistokrevných králících s tím, že znaky tam hodnocení lze rozčlenit do 5 hlavních oblastí.

  • Průběh hřbetní linie
  • Poloha hrudních a pánevních končetin
  • Poloha a utváření pírka
  • Kůže
  • Vnější pohlavní orgány

Znaky tvaru souvisí s anatomií a zdravím králíka

Vysvětlení všech těchto okruhů se budeme postupně věnovat s tím, že budou ukázány hlavní požadavky, ale i nejčastější vady se kterými se v dotyčné oblasti nejčastěji setkáváme. Znaky tvaru jsou odrazem především anatomického základu a korektní zdravé stavby těla. Proto jim musí být při hodnocení věnována velmi velká pozornost. Jsou to znaky, které často vykazují značnou dědivost. S cílem eliminovat nežádoucí vady kostry a stavby těla je proto nutné v případě výskytu těchto vad postupovat přísněji než při hodnocení některých exteriérových vad jiného charakteru. Zvláštní význam pak mají zatím ještě mírné projevy vad tvaru. Tyto by měly být pro chovatele králíků určitým upozorněním „s vykřičníkem“. V takovém případě by měl chovatel analyzovat spojení rodičů (tj. zda se vyskytlo někdy předtím, případně v jakém stupni a poměru), rozhodně si to ke konkrétnímu rodičovskému páru poznamenat do své interní chovatelské evidence, a především i tyto králíky s mírnými projevy vybraných tvarových vad (např. mírný rozštěp pyje, náběh na tzv. kapří hřbet, volná kůže po těle a na zádi apod.) neregistrovat a nezařazovat do dalšího chovu.

U dlouhosrstých plemen (např. angora) musíme být při posuzování tvaru důslednější kvůli překrývající srsti. U dlouhosrstých plemen (např. angora) musíme být při posuzování tvaru důslednější kvůli překrývající srsti. Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

Průběh hřbetní linie

Při pohledu seshora na středovou linii králíka se hodnotí průběh této partie. Linie začíná u prvního krčního obratle a končí u kořene ocasu králíka (v odborné terminologii tzv. pírka). Zahrnuje to tedy krajinu šíje, kohoutku, hřbetu, beder a zádi, které jsou podloženy patřičnými kostními jednotkami. Na téměř každé z těchto oblastí se mohou vyskytnout nežádoucí znaky. Průběh linie má být ladný, kdy na sebe jednotlivé celky harmonicky navazují. Zakončení je tzv. zádí, jejíž podkladem je pánev a křížová kost s tím, že záď má být při pohledu z boku zaoblená a vyplněná správně vyvinutým svalstvem a následně krytá dostatečnou vrstvou podkožního tuku. Obecně vzato, při posuzování průběhu linie by běžným pohmatem (pohlazením) neměly být příliš zřetelné kostní výstupky. Do značné míry jsou tyto tvarové záležitosti spjaté s aktuální kondicí daného zvířete a jeho současným zdravotním stavem.

Z vad průběhu hřbetní linie lze jmenovat a vysvětlit zejména následující.

  • Vystouplé lopatky

Vystouplé lopatky jsou vadou, kdy při pohledu z boku vrcholy lopatek výrazně převyšují linii a působí rušivě. Velmi často je to doprovázeno poněkud slabším osvalením na lopatkách. Pohmatem lze zjistit vystupující „ostřejší“ lopatky v oblasti kohoutku. Je to vada, která je v současné době spíše vzácnější, díky dlouhotrvající dobré selekci. Více k této vadě pak inklinují spíše robustní plemena králíků, především velká a dlouhá plemena. Projev této vady bude být zapříčiněn/zvýrazněn špatně vyváženou výživou a nedokonalou dynamikou růstu těla. Mírně vystouplé lopatky jsou vadou přípustnou, zatímco výrazně vystouplé lopatky jsou vadou nepřípustnou.

  • Prohnutý hřbet

Tato vada náleží rovněž již mezi sporadicky se vyskytující vady. Dochází k ústupu hřbetního svalstva a poklesu linie hřbetu pod přirozenou mez. Většinou se jedná o vadu vrozenou, kterou lze zpozorovat již u odstávčat, zpravidla se týká jen malé části vrhu, s věkem se pak vada zvýrazňuje. Takový králík má méně plynulý pohyb, neboť nedochází ke správnému přenosu sil. Opět jsou na tuto vadu náchylnější především plemena králíků s dlouhou kostrou, tzn. obří plemena apod., a dále jedinci s nežádoucí jemnou konstitucí těla. Jako kompenzace u takovýchto králíků s prohnutým hřbetem bývají současně vyzdvižená bedra anebo kolmou záď. Mírně prohnutý hřbet je vadou přípustnou, výrazně prohnutý hřbet je vadou nepřípustnou.

  • Kapří hřbet

Tato vada je dána geneticky, a zapříčiňuje, že takový králík má výrazně vystouplý hřbet. Zpravidla současně jsou obratlové trny výraznější, na pohmat „ostřejší“ a méně osvalené. Přestože je tato vada v současné populaci čistokrevných králíků vzácná, může se spíše vyskytnout u jedinců s nežádoucím zkráceným těle; většinou je to doprovázeno i problémy v utváření zádi. Náběh na kapří hřbet je vadou přípustnou, vysloveně kapří hřbet je vadou nepřípustnou.

Francouzský beran s výrazným kapřím hřbetem. Francouzský beran s výrazným kapřím hřbetem. Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

  • Sražená záď a kolmá záď

V minulosti byla linie zádi a její terminologické hodnocení řešeno více způsoby. V současné době se odlišují sražená záď a kolmá záď, byť jsou obě dvě vady značně dědivé a závažné. U sražené zádi dochází ke snížení celé linie zádi, zatímco u kolmé zádi je z boku vidět opačný jev, a sice vyslovená „hranatost“ s téměř kolmým průběhem směrem ke kořeni pírka. Se změnou konformace zádi dochází souběžně ke změně osy pánevních končetin směrem ven, tzv. kravský postoj, a to v různém stupni. Mimoto, u mnoha domácích zvířat byl u extrémních stavů prokázán negativní vliv během porodu, u králíků se s touto myšlenkou spíše nepracuje. Obecně kvalita utváření zádi patří v současné populaci králíků k tradičně velice dobře vyvinutým znakům, a proto problémy se sraženou anebo kolmou zádi jsou spíše ojedinělé. V minulosti byly tyto problémy častější u vybraných strakatých plemen, např. českých strakáčů, díky spíše jednostrannému výběru a upřednostňování kresebných znaků nad znaky jinými. V nedávné době se díky komplexní šlechtitelské práci chovatelů a hodnotící práci posuzovatelů na výstavách daří situaci výrazně zlepšovat.

Český strakáč, který má výrazně prohnutý hřbet a současně kolmou záď. Český strakáč, který má výrazně prohnutý hřbet a současně kolmou záď. Foto: MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

  • Hrboly kyčelních kostí

Mírně anebo výrazněji vystupující hrboly kyčelních kostí náleží nejčastější přípustné tvarové vady králíků v tuzemsku. Konformace zádi je dána geneticky, úroveň osvalení zádi a vrstvy podkožního tuku jsou znaky, které lze částečně ovlivnit výživou, technologií ustájení, možnostmi volného pohybu apod. Jako jeden z vlivů lze označit i techniku odstavu, správnou velikost kotců vzhledem ke kapacitě ustájených mláďat, úroveň zoohygieny atd. V zásadě, pokud mají oba rodiče správně utvářenou záď (což má v praxi většina současných čistokrevných králíků u nás), tak u mláďat při správném odchovu většinou není problém s tímto znakem. Významný je vliv aktuální kondice; např. při línání, během laktace, po návratu z výstavy aj. Tento znak si mohou chovatelé zkusit zhodnotit ještě před účastí na výstavě, není to složité. Posouzení je realizováno pohmatem, resp. pohlazením krajiny zádi od kyčelních hrbolů směrem do stran a dolů. V tomto ohledu používáme dlaň a nevyhledáváme kyčelní hrboly konečky prstů. Zvláště důslední část musíme být u dlouhosrstých plemen, kde srst může překrývat a maskovat vybrané znaky tvaru, hlavně kostní hrboly. Míra hrbolů vystouplých nad linii kosti křížové může být rozdílná. Mírné anebo výraznější hrboly kyčelních kostí jsou vadou přípustnou.

  • Deformace páteře

V případě zjevných deformit na kostře páteři a zádi platí, že takové zvíře je vyloučeno z další plemenitby. Jedná se o situace poměrně ojedinělé a většinou vrozeného charakteru, někdy se lze setkat se zbytněním určitých páteřních obratlů na hřbetě v jeden méně pohyblivý celek (často vybočený), anebo s deformací zádě, což může být někdy zřetelné na první pohled. I proto platí, že takového králíka by měl prohlédnout předem chovatel před vystavením rodokmenu a před tetováním, aby se zamezilo vůbec účasti takového králíka na výstavě.

Příští článek: Exteriér králíků a jeho význam pro výstavy a chov: Tvar 2. část

Podělte se s námi o názor na tento článek →

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D.

Autorem od: 19.06.2024

Podobné články

Může vás také zajímat