Husice liščí a čírka úzkozobá
Husice liščí, Tadorna tadorna
Připomíná ve všech vlastnostech více kachnu, než husu. Bývá nápadně zbarvena. Převládá bílé zbarvení ale hlava, hřbet a letky jsou tmavě zelené. Na hrudi se nachází hnědý pás. Zobák je silný a prohnutý směrem nahoru, samci mají u kořene zobáku nápadný červený hrbol, který se v době toku a hnízdění ještě zvětšuje. Její tělo je středně velké
Husice liščí váží kolem 1,5 kg. Je to monotypický druh. Vyskytuje se skoro v celé Evropě a občas se objeví i v Česku. Byla pozorována hlavně v jižních Čechách a na jižní Moravě.
Husice liščí je ve světě vedena jako málo dotčený druh, i když v České republice je kriticky ohrožena, vzhledem k nízkému počtu hnízdících ptáků.
V mém chovu žijí tyhle husice společně s berneškami a husami. Je to jediný druh husic, který není agresivní k ostatnímu ptactvu.
Potravu získávají v mělkých vodách, v trávě a nakypřené zemi. Živí se převážně hmyzem a vodními rostlinami, přidávám moučné červy, malé rybky a mořské plody. A jako všem vrubozobím v mé péči nabízím i granule pro vodní plovoucí ptactvo Wildlife.
Ve volné přírodě si k hnízdění vybírají opuštěné nory po zajících, nebo liškách. Proto druhový název - liščí. V lidské péči může husice zahnízdit prakticky kdekoliv. U mě si vybrala například sklad dřeva a opravdu hezky schovala hnízdo, které bylo vystláno silnou vrstvou prachového peří. Jakmile začne samice snášet vejce, stane se samec útočným. V tu dobu je odděluji od ostatních, aby měli klid. Husice snáší kolem deseti vajec, na kterých sedí 28 dní. V loňském roce mi husice vyvedla 9 mláďat vylíhlých 30.dubna. Ale většinou se líhnou o pár týdnů později, v polovině května. Mláďata připomínají černobílé kuličky a oba rodiče se o ně vzorně starají. Hlídají je, i když už jsou samostatná.
Husice liščí jsou tichá zvířata, pouze v době toku samice kolem samce tancuje a vydává pronikavé zvuky. A když jsou mláďata v ohrožení, tak je bráni útokem a výstražným křikem.
Čírka úzkozobá, Marmaroneta angustirostris
Čírka úzkozobá je částečně tažná kachna. Její domovinou je západní a střední Asie. V Evropě se vyskytuje málo, snad jen v jižní Itálii a na Pyrenejském ostrově. Byla i zaznamenána v České republice, konkrétně v jižních Čechách. Početnost této kachny je hodnocena jako téměř ohrožený druh. Může se vyskytnout na sladkovodních i mořských stanovištích.
Vzhledem k malé početnosti těchto čírek v Evropě se jedná o jednu z nejvzácnějších evropských kachen. V ČR je pouze vzácným hostem.
Čírka úzkozobá váží kolem 500 g a opeření má hodně odstínů hnědé a šedé barvy. Hlava je šedá a přes oči se táhne tmavý pruh. Břicho je bílé. Kačer i kachna jsou téměř stejní, kačer má pouze prodloužená pera na zátylku a když je v toku, tak se mu dělá malá chocholka. Je to naprosto tichá kachna, jen v toku se ozývá pískáním.
