Jak čelit tepelnému stresu

Současný chov dojnic se stále častěji setkává s tepelným stresem a i v našich klimatických podmínkách. Změna klimatu a rostoucí nároky na užitkovost zvyšují riziko negativních dopadů na zdraví, dojivost a reprodukci. Efektivní ventilace a ochlazovací systémy proto patří mezi klíčové faktory welfare zvířat a také ekonomické rentability farmy.

Seminář týkající se problematiky tepelného stresu uspořádala v prostorách podniku AGRO družstvo Záhoří společnost ACE Agro, s. r. o.

Zkušenosti ze zahraničí

Na semináři vystoupil Huw Jones z nizozemské společnosti Royal de Boer, který se problematice tepelného stresu věnuje řadu let. Podle jeho slov má dojnice výrazně vyšší metabolické nároky na kyslík než jiná hospodářská zvířata. Spotřeba kyslíku činí přibližně 125 litrů/min, což je o 250 % více než u koně, a to při kapacitě plic o 70% menší.

Kombinace vysoké metabolické aktivity, menší plochy plic a relativně nízké potní kapacity může vést i v teplotách okolo 20 stupňů Celsia k rychlému přehřívání organismu. K tepelnému stresu dochází už při THI (Temperature Humidity Index) nad 68-72, kdy stoupá dechová frekvence, teplota kůže i těla, Při hodnotách THI nad 80 se dostavuje střední až silný stres s rektální teplotou přes 40 °C a dechovou frekvencí nad 120/min. Je třeba si uvědomit, že vysokoprodukční krávy generují teplo ekvivalentní 20 žárovkám po 100 W poznamenal přednášející. Ekonomické ztráty z tepelného stresu se podle řečníka odhadují globálně na 40-50 miliard USD ročně. Tyto ztráty zahrnují:

• pokles mléčné užitkovosti, horší reprodukční ukazatele
• vyšší nemocnost a mortalitu
• dodatečné náklady na energie a technologie pro zmírnění stresu.

Provedené výzkumy prokázaly, že suchostojné krávy vystavené 20 dnům tepelného stresu mají po otelení o 4,5 litru nižší denní nádoj. Ještě závažnější je dlouhodobý transgenerační efekt dcery těchto krav produkovaly ve třetí laktaci o 6,3 litru mléka méně, konstatoval Huw Jones.

Mechanismy přenosu tepla

Ochlazovací strategie vycházejí z fyzikálních mechanismů odvodu tepla: kondukce (vedení) - přímý kontakt s chladnějším povrchem, konvekce (proudění) - pohyb chladnějšího vzduchu přes povrch těla, radiace (záření) - výdej tepla na chladnější okolní plochy a evaporace (odpar) - hlavní mechanismus ochlazování u lidí, u krav omezený malým počtem potních žláz, proto nutno podporovat zkrápěním. Poměr účinnosti těchto procesů závisí na rozdílu mezi tělesnou teplotou zvířete a okolním prostředím, a také na relativní vlhkosti vzduchu.

Nezbytná ventilace

Výměna vzduchu ve stájích zajistí odstranění vlhkosti, amoniaku, a také některých patogenů. Přirozená ventilace závisí na směru větru, orientaci a konstrukci stáje. Naproti tomu nucená ventilace umožňuje přesnou kontrolu mikroklimatu stáje. Optimální proudění vzduchu by mělo být v zóně zvířat, s minimální rychlostí 1,5 metru za sekundu, optimálně dva metry za sekundu. Při rychlosti pod 1 m/s efekt ochlazování mizí, nad 4 m/s nepřináší výrazný přínos, ale zvyšuje energetické náklady. Studie prokázaly, že boční proudění vyžaduje o 20% nižší rychlost pro stejný chladicí účinek oproti proudění přímo na hlavu," uvedl přednášející.

Ve své prezentaci dále doporučil zkrápění, jehož cílem by mělo být promáčení kůže, ne pouze srsti. Efektivní je pouze v kombinaci s ventilátory pro rychlé odpaření a prevencí zvýšení vlhkosti ve stáji. Dojnice za 10 minut vyprodukuje zhruba 1,2 MJ tepla, odparem jednoho litru vody spotřebuje 2,26 MJ tepla. Z toho je vidět, jak je efektivní ochlazování důležité," uvedl Huw Jones a doporučil tato místa pro účinné ochlazování:

• čekárna před dojírnou- ideální místo k ochlazení všech krav ve stádě, nutná agresivnější ventilace a zkrápění; 
• krmiště ventilace a zkrápění podporují příjem krmiva i v horku;
• nad lehacími boxy - ventilace udržuje komfort při ležení, prodlužuje dobu odpočinku a pozitivně ovlivňuje prokrvení vemene.

Ekonomická návratnost investice záleží podle zástupce firmy Royal de Boer na počtu dojnic, ceně mléka, nákladech na energie, zlepšení užitkovosti, reprodukčních parametrů a zdravotního stavu i brakace po instalaci ochlazovacích prvků.

Zdroj: Časopis Farmář