Budky pro šoupálky, ohlédnutí za rokem 2025
U nás žijí dva druhy šoupálků: šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Já se zaměřuji se svými budkami spíše na šoupálka krátkoprstého, jeho biotopem jsou listnaté a smíšené lesy v nižších polohách. Dává přednost starším stromům, převážně dubům se zvrásněnou kůrou, po které šplhá a hledá potravu.
Pro vyvěšení budek pro šoupálky, ale i ostatní druhy ptáků, doporučuji kmeny dubu, borovice atd. Nedoporučuji buk lesní. Má poměrně hladkou kůru a po kmenu stéká při dešti hodně vody. Taktéž není vhodná bříza. Při připevnění budky hřebíky, z ní teče větší množství mízy, která by mohla zatéct do hnízd.
Hnízdo šoupálka.
Pro šoupálky nejčastěji používám budky tvaru opačného klínu, mají větší prostor v oblasti hnízda. Vhodné jsou také klasické otevřené budky, i ty mají tři stěny a dva štěrbinové otvory po stranách. Otvory mají na výšku podélný tvar. Narozdíl od jiných ptáků, kteří většinou vlétají přímo do otvoru, šoupálek se do budky dostává šplháním po kmenu.
Vyvěšené budky přiléhají přímo na kmen stromu. Kmen, budku vlastně uzavírá. Nejčastěji budky kotvím ke stromu hřebíky přes dva hliníkové pásky. Jednu stranu ukotvím běžným stavebním hřebíkem s podložkou přes otvor v pásku. Na druhou stranu používám upravený hřebík do tvaru „U“, aby růstem se rozšiřující kmen neroztrhl stěny budky. Slouží to jako dilatace. Pokud je kůra stromu hodně hrubá používám „U“ hřebíky dva, aby nedošlo k uvolnění této strany budky. Tím, že šoupálek šplhá do otvoru po kmeni, hliníkové pásky musí překonat. Je jisté, že mu to nezpůsobuje žádné potíže. Šířka pásku je přibližně 1,8 cm. Uvnitř budky se pohybuje k otvoru také po kůře stromu.
Budka s kolmým dnem na borovici.
Budky vyvěšuji na mohutnější kmen ve výšce 2,0 až 2,4 m, aby byly dostupné pro kontrolu endoskopem a přístupné pro použití teleskopického žebříku při čistění budek. Na tenký kmen je nelze připevnit, mezi stěnami budky a kmenem stromu by vznikly poměrně široké mezery. Lze je otevřít odšroubováním dvou vrutů horního dílu střechy. Při použití žebříku je možné vyfotit hnízdo, nebo budku vyčistit. Při odšroubování spodního dílu střechy, 3 vruty, lze budku také vyčistit a zkoumat složení materiálu a vrstev hnízda. Odšroubování spodního dílu, během hnízdění nedoporučuji. Je zajímavé, že budky tohoto typu jsou obsazovány hodně často. Ostatní budky otvírám pro čistění, nebo kontrolu provádím otevřením střechy. Je připevněna dvěma hřebíky. Jedna strana se nadzvedne a střecha se na hřebíku pootočí.
Kmenová budka obsazená modřinkami.
Důležité je nabídnout dostatek hnízdních příležitostí. Vzdálenost budek mezi sebou volím přibližně 20-40 m. Mezi budky pro šoupálky je třeba umístit klasické sýkorníky. Stává se, že dominantní koňadry při nedostatku budek obsadí právě dutiny určené šoupálky. Jinak ale koňadry dávají přednost uzavřeným klasickým budkám s kulatým otvorem Ø 3,2 - 3,5 cm. Navíc jsou během hnízdění hodně nesnášenlivé, ostatní sýkory z blízkého okolí vypudí. Neobsazené budky, nebo budky už použité po vyvedení mladých ptáčat, následně obsadí lejsci, rehci, popřípadě sýkory na druhé hnízdění. Pro kontrolu hnízdění v budkách doporučuji používat endoskop.
Klasická nová budka kotvená přímo na kmen stromu.
Shrnutí pro úspěšné hnízdění šoupálků
- Vhodné prostředí = prosvětlený smíšený les s mohutnými stromy.
- Správný výběr stromu se zvrásněnou kůrou, šoupálci upřednostňují kmeny dubů.
- Prostorná budka se dvěma štěrbinovými otvory, kotvená přímo na kmen stromu.
- Dostatek příležitosti pro hnízdění, více budek v prostoru, včetně budek pro sýkory koňadry.
Při kontrolách a pozorování během hnízdění, jsou šoupálci nejméně ostražití. Při mírném maskování se nenechají vyrušit. Jejich pozorování, kdy přiletí k patce kmene a šplhají do budky, je velmi poutavé. Sýkory koňadry a modřinky jsou v lese daleko opatrnější. Myslím si, že by toto měl každý nadšenec přírody vyzkoušet. V současné době je v lesích velké množství polomů. Pro šoupálky, to znamená více příležitosti pro hnízdění ve štěrbinách polámaných stromů a větví. V okolí mám i budky vyrobené před mnoha léty. Roky jsem je nesledoval, pouze občas vyčistil. Nevedl jsem žádný záznam o obsazení budek. Nyní jsem je vyčistil a provedl na nich nutné úpravy. Podle materiálu hnízd je možné, že byly v minulosti obsazeny i šoupálky, ale jistotu nemám.
Hnízdo sýkory babky.
V sezóně 2024 obsadili šoupálci 3 budky. Z toho jsou dvě vyvěšeny na dubech a jedna na borovici. Tu na borovici obsadily letos (2025) koňadry a následně lejsci. Jednu ležatou budku, původně určenou pro sýkory, obsadil brhlík.
Celkem mám nyní na stromech 24 budek se dvěma otvory, většina s opačným klínem. Na zkoušku jsem vyvěsil také několik jiných typů budek, kotvených přímo na kmen stromu. Ty hodně staré budky, mají plastovou střechu, a proto jsou stále funkční.
Brhlíci v ležaté budce původně vyvěšené pro koňadry.
Tento můj názor na hnízdění šoupálků uveřejňuji jako odpověď na diskuzi se dvěma návštěvníky lesa. Oba měli dotaz, jestli existuje nějaké opatření nebo návod pro zahnízdění šoupálků. O ptačích budkách je vydáno hodně prací, dají se dohledat na internetu. Já osobně nejvíce oceňuji příručku autora ZASADIL P. [ed.], 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodická příručka č. 20. ČSOP Praha. Zde je řada informací a rad k tomuto tématu. Na rozdíl od loňského roku (2024) obsadili šoupálci letos (2025) dvě budky i když bylo nabídnuto vhodných budek daleko víc. Ve třech klínových budkách jsem zaznamenal dvojí hnízdění. Po koňadrách a modřince, tam hnízdili lejsci. Ve staré budce na buku lesním zahnízdila zřejmě sýkora babka (nedokáži ji rozeznat od sýkory lužní.) Budku jsem kontroloval endoskopem, byla v ní 4 vejce. Během kontroly létala sýkora v okolních větvích. Budka je umístěna na břehu malého potůčku v celkově vlhčím prostředí. Má jeden obdélníkový a jeden kulatý vletový otvor. Následně během hnízdění jsem budku již nekontroloval. Sýkor bylo ale určitě vyvedeno více.
Tento článek volně navazuje na moje dva předchozí články s obdobným tématem:
Vyvěšená budka pro šoupálky tvaru opačného klínu.
