Aktuálně: 2 798 inzerátů258 202 diskuzních příspěvků19 100 uživatelů

Pižmové kachny a voda: přirozená potřeba nebo zbytečný luxus?

Pižmové kachny a voda: přirozená potřeba nebo zbytečný luxus?
Ing. Ondřej Krunt, Ph. D. 04.11.2025, 13:00
470 5 minut čtení

Voda je pro kachny tím, čím je pro člověka vzduch – nezbytnou součástí života. Přesto se v mnoha chovech vodní plochy postupně vytrácejí. Důvody jsou různé: obavy z vlhkosti podestýlky, zhoršené mikroklima, vyšší náklady na údržbu nebo náročnější manipulace s vodou. Jenže právě přístup k vodě je jedním z klíčových faktorů, který rozhoduje nejen o pohodě zvířat, ale také o jejich zdravotním stavu a kvalitě výsledného produktu.

Na tuto otázku se rozhodl odpovědět tým odborníků z České zemědělské univerzity v Praze. Ve studii zveřejněné v roce 2025 v časopise Journal of Applied Poultry Research vědci sledovali více než tisíc pižmových kachen (Cairina moschata) a zkoumali, jak se možnost koupání promítá do jejich welfare, zdraví, růstu a kvality masa. Výsledky dávají jasnou odpověď – přístup k vodě není pouhý komfort, ale prvek, který zásadním způsobem ovlivňuje fyzickou kondici i ekonomiku chovu.

Jak výzkum probíhal

K experimentu bylo zařazeno 1 152 kachen rozdělených do dvou skupin. První skupina byla chována standardně na hluboké podestýlce bez přístupu k vodě. Druhá měla k dispozici koupací jezírko o rozměrech 3 × 5 metrů, které bylo pravidelně čištěno, doplňováno čerstvou vodou a vybaveno filtračním systémem. Obě skupiny měly stejné podmínky krmení, světla i teploty.

Kachny byly sledovány od 5. do 12. týdne věku a pravidelně se hodnotila čistota opeření, stav očí a nozdří, růst, krevní ukazatele, složení trupu a kvalita kostí.

Pižmové kachny a voda: přirozená potřeba nebo zbytečný luxus?

Čistota a zdraví

Zvířata s přístupem k vodě byla na první pohled zdravější a udržovanější. Jejich peří bylo čisté a lesklé, oči bez výtoku a nozdří volné. U skupiny bez vody se naopak častěji objevovalo znečištěné peří a ucpané nozdří, což naznačuje zhoršenou hygienu a zvýšenou prašnost.

Krevní rozbory potvrdily, že koupání prospívá i vnitřnímu zdraví. Kachny s jezírkem měly nižší hodnoty jaterních enzymů ALT a GPT, které signalizují menší metabolické zatížení. Zároveň vykazovaly vyšší hladiny vápníku, což souvisí s pevnějšími kostmi. Vše tedy ukazuje na lepší celkovou rovnováhu organismu a menší fyziologický stres.

Růst a vývoj

V růstových ukazatelích se skupiny výrazně nelišily. Na začátku výkrmu byly mírně těžší kachny z běžného chovu, v pozdější fázi je však „vodní“ kachny dohnaly a ve střední části výkrmu je dokonce překonaly. V konečné hmotnosti se už rozdíly téměř setřely.

U pižmových kachen je přirozené, že kačeři dorůstají vyšších hmotností než kachny, což odráží přirozený pohlavní dimorfismus tohoto druhu – nikoli vliv podmínek. Důležité je, že přístup k vodě růst nijak nezpomalil, a dokonce se projevil v lepší vitalitě a využití živin.

Kvalita masa

Kachny s přístupem ke koupání měly méně břišního tuku a jejich maso po porážce ztrácelo méně tekutin. To znamená nejen libovější, ale i šťavnatější produkt. Výtěžnost trupu přitom zůstala stejná, takže voda měla pozitivní vliv na kvalitu masa, aniž by snižovala jeho množství.

Tyto výsledky potvrzují, že lepší welfare nemusí být na úkor produkčních ukazatelů. Naopak – zdravé a čisté zvíře často produkuje maso s lepšími vlastnostmi a vyšší technologickou hodnotou.

Kvalita kostí

Kosti byly dalším ukazatelem přínosu koupání. Kachny s jezírkem měly delší holenní kosti s vyšším obsahem vápníku a fosforu. Tyto minerály jsou zásadní pro pevnost skeletu a odolnost vůči poraněním. I když samotná pevnost kostí (měřená lámavostí) se významně nelišila, vyšší mineralizace svědčí o lepším vývoji a zdravější stavbě kostry.

Lze tak říci, že plavání představuje přirozenou formu pohybu, která posiluje pohybový aparát a zároveň přispívá k prevenci problémů s nohama – častých v intenzivních chovech vodní drůbeže.

Pižmové kachny a voda: přirozená potřeba nebo zbytečný luxus?

Shrnutí a doporučení pro praxi

Studie jasně ukázala, že přístup k vodě zlepšuje pohodu, zdraví a kvalitu produkce pižmových kachen.

Zvířata jsou čistší, klidnější, mají vyrovnanější metabolismus, kvalitnější kosti a libovější maso. Současně se nepotvrdily obavy z vyšší vlhkosti nebo zhoršeného mikroklimatu, pokud je voda správně udržována a pravidelně čištěna.

Z praktického hlediska tak lze říci, že jezírko pro koupání není luxusem, ale investicí do zdraví hejna. Přináší benefity jak pro welfare zvířat, tak pro ekonomickou stránku chovu – lepší kondice, menší úhyny a kvalitnější finální produkt.

Závěr

Voda je pro pižmové kachny nejen přirozeným prostředím, ale i nástrojem ke zlepšení jejich zdraví a pohody. Studie týmu Zity, Krunta a spolupracovníků z ČZU jednoznačně potvrzuje, že koupací jezírka mají své místo i v moderních komerčních chovech – pokud jsou správně spravována, přinášejí přidanou hodnotu jak pro zvíře, tak pro chovatele.

0
Podělte se s námi o názor na tento článek →

Ing. Ondřej Krunt, Ph. D.

Autorem od: 07.10.2024

Je odborníkem v oblasti chovu hospodářských zvířat, působícím na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, konkrétně na Katedře chovu hospodářských zvířat. V roce 2023 získal Cenu prof. Stoklasy za svou disertační práci s názvem „Vliv systému ustájení na užitkovost, kvalitu masa, zdraví a welfare králíků“, která přináší nové poznatky v oblasti živočišné produkce a welfare zvířat. Mezi jím vyučované předměty  patří „Základy technologie zpracování masa“  a „Technologie zpracování masa“ a různé přednášky v předmětech týkajícíc se chovů zvířat. Je také aktivním členem Klubu chovatelů králíků meklenburských strakáčů, kde zastává funkci předsedy a spravuje webové stránky klubu.

Specializuje se na chov meklenburských strakáčů v různých barevných rázech, včetně divoce zbarveného, divoce modrého a činčilového, o jejichž vyšlechtění se jako první zasloužil. Dále je chovatelem vodní drůbeže.

Podobné články

Může vás také zajímat