Optimální výběh pro morčata

Existuje řada možností, jak chovat morčata způsobem, který odpovídá jejich potřebám. Jedno mají všechny tyto možnosti společné-zvířatům mají nabízet zajímavé a rozmanité místo k životu, které je zároveň pěkné na pohled. Morčata je možné umístit vhodným způsobem jak v bytě, tak ve venkovním výběhu.

Potřeby morčátek

Spousta studií zjišťovala, jaká forma chovu je pro morčata nejvhodnější. Hodnotila se při tom hlavně jejich pohybová aktivita a sociální chování. Jak rychle běhají? Za jakých podmínek vyskakují nebo se rozbíhají? Jak reagují na své druhy a jak moc prostoru potřebují při hádkách o postavení? Přitom bylo mimo jiné zjištěno, že dvě morčata, která se při konfliktu rozběhnou do různých stran, běží průměrně něco přes jeden metr, než se opět zklidní a zpomalí. Stejně tak autoři studií vypozorovali, že morčata, která měla dostatek menších prostor k úkrytu, využívala ve většině případů takové, do kterých se vešlo jen jedno z nich. Stejná morčata však využila úkryt s jiným jedincem, pokud bylo místo natolik prostorné, že se navzájem nedotýkali, když se vleže natáhli.

Na základě shromážděných údajů se zjišťovalo, v jak velkém výběhu a s jakou strukturou mohou být morčata co nejvíce sama sebou, aniž by byla příliš omezovaná.

Velikost výběhu

Morčata jsou čistě pozemní obyvatelé. Často běhají, skáčou i velice šikovně, ovšem šplhání zase příliš nevyhledávají. Mladá morčata bývají nadšení lezci a bez problému zdolávají schody a rampy nahoru a dolů nebo přelézají korkové tunely. Starší jedinci oceňují pobyt na bezpečném podkladu. Proto morčata potřebují výběh s velkou základní plochou. Zatímco se některá morčata spokojí s poměrně menším prostorem, pro jiné by zase nemusel být dost velký. Početnější skupiny potřebují průměrně na jednoho člena méně místa, ale čím je skupina menší, tím větší je potřeba prostoru na jedno zvíře. Rozměry a základní údaje tedy slouží jen jako vodítko.

Rozměry

Mají-li morčata ještě možnost volného výběhu, počítá se pro jedno zvíře se základní plochou 0,5 m2. Pokud žijí převážně v pevném výběhu, je pro jedno zvíře ideální plocha od 1 m2. Patra se do plochy výběhu započítávají jen tehdy, jestliže jejich celková plocha překročí alespoň 1 m2. Ohrádky s plochou pod 2 m2 neposkytují zvířatům dostatek možností a neměly by se používat. Absolutní minimum jsou 2 m2 průběžné plochy, aby morčata mohla také občas utíkat. Délka nebo šířka je nutná minimálně 80 cm, aby bylo možné racionálně rozmístit zařízení a zvířata přesto měla možnost kdykoliv se bez problémů navzájem vyhnout.

Výška

Když jsou morčata ve svém výběhu spokojená, většinou je neláká zkoumat, co je za ním. Proto mohou výběhy s výškou od 25 cm zůstat svrchu otevřené. Z ohrádky zřídka vyskakují ven jen odvážnější mladá zvířata. K tomu zpravidla potřebují nějaké odraziště, například domek nebo můstek z proutí. Starší zvířata jsou spíše opatrná. Když si nejsou jistá, co se za ohrazením skrývá, obyčejně nepřeskakují.

Některá morčata mají dokonce nižší ohrazení. Často se o okraj opírají, když volají, že je čas krmení. O útěk se pokoušejí zvířata zpravidla jen tehdy, jsou-li ve výběhu nešťastná. Bývá to často u jedinců žijících o samotě, ale také u výběhů, které jsou příliš malé a žije v nich mnoho zvířat. Samečci se samozřejmě snaží dostat k samičkám, tady je potřeba použít dělící ohrádky odpovídajícím způsobem vyšší. Někdy teprve 50 cm výšky zabrání, aby je samečci nedokázali přeskočit.

Když v domácnosti žijí další zvířata, která by pro morčata mohla být nebezpečná, měl by být výběh zajištěn mřížkou. Dbejte přitom, aby byly všechny části výběhu snadno dostupné a daly se dobře čistit. Výšku ohrádky 50 cm je potřeba dodržet, pokud v ní budou přístupná podlaží.

Umístění

Umístění výběhu by mělo vyhovovat potřebám morčat i lidí.

Morčata jsou bázlivá, ale zároveň zvědavá a jejich okolí je zajímá. Proto by měl být výběh na takovém místě, kde jim budou lidé nablízku, ale zase nebudou neustále vystavena hlasitým zvukům a hektickému provozu domácnosti.

Dříve se doporučovalo umístit výběh do výše očí, aby se zvířata příliš nelekala, když kolem nich chodí velké postavy. To je ovšem u výběhů s plochou větší než 2 m2 těžko proveditelné. Navíc je u výše umístěných výběhů obtížně proveditelný přístup k volnému pobíhání. Morčata, která jsou navyklá žít při zemi, se už stejně svého člověka nebo obvyklého provozu kolem výběhu nelekají. Ovšem musejí zavčas přicházející lidi vidět. Proto by přední strana výběhu měla být průhledná.

Morčata potřebují denní světlo, mimo jiné i k tvorbě vitaminu D. Přímé sluneční záření a horko však mohou vést k jejich přehřívání. Ideální je ranní nebo podvečerní sluneční svit. Průvan morčata také dobře nesnášejí, ale čerstvý vzduch jim vyhovuje. Místnost, kde žijí, je proto nutné pravidelně větrat.

Morčata jsou nekuřáci. Cigaretový kouř rychle a trvale poškodí jejich plíce. Jejich čichové buňky také iritují parfémy, vonné směsi i vykuřování a poškozují jejich citlivou dýchací soustavu.

Ideální teplota okolí, při které se morčata cítí příjemně, se pohybuje mezi 18 až 22 °C. Libují si při vzdušné vlhkosti 40-70 %. Jestli že je vzduch sušší, dochází u nich často k onemocnění plic. Proto se v zimě při suchém vzduchu kvůli topení osvědčilo používání zvlhčovačů vzduchu.

Morčata jsou hlasitá a neberou ohled na potřebu klidu svých majitelů. Neustále se dohadují a pokvikávají i uprostřed noci nebo každou chvíli ohlodávají zařízení výběhu, což může být velmi hlasité. Jejich podestýlka a seno také výrazně práší.

Jaká místnost se hodí?

Ložnice nebo dětský pokoj-tyto dvě místnosti nejsou k umístění morčat vhodné. Zvířata jsou v noci hlučná a rušila by spánek. I když hluk nebudete vnímat vědomě, v podvědomí přesto ruší, což může hlavně u dětí vést k poruchám koncentrace.

Chodba, to je obvykle místo většího provozu. Lidé přicházejí a odcházejí a morčata vidí pouze nohy kolemjdoucích. Chodby se většinou špatně větrají, ale přesto v nich bývá průvan.

Kuchyně je relativně hektické místo. Kapičky tuku odstřikující od sporáku by mohly zvířata poranit. Různé pachy a výpary i hlasitý rachot nádobí působí na zvířata stresově. Kromě toho je tady poměrně velké nebezpečí úrazu, když morčata volně pobíhají.

Obývací pokoj a pracovna-tyto místnosti bývají pro umístění morčat vhodné. Ovšem hlasitost televize a stereofonního zařízení by měla být úměrná velikosti místnosti. Na tyto zvuky si morčata relativně rychle zvyknou.

Pokoj pro morčata-alternativou samozřejmě může být i samostatná místnost jen pro morčata, ale pouze tehdy, když se tam může příjemně cítit i člověk. Každopádně by uvnitř měla stát nějaká pohodlná židle, aby bylo možné v klidu zvířata pozorovat a mít radost, že se u nich můžete zdržovat déle než jen při krmení a uklízení.