Jedovatý je téměř každý štír, ovšem liší se mírou toxicity jedu, svou ochotou bránit se tímto způsobem atd, pro člověka je nebezpečná jen malá část z celkového bohatství druhů..
Sérum nebude mít nikdo, jeho výroba je pomalá, náročná a nákladná záležitost, a ne, nikdo jed od štírů z chovu nevykupuje, jak jsem se už také dočetl - primárně si země, kde je určitý, skutečně nebezpečný štír určitým zdravotním rizikem pro obyvatelstvo, vyvíjí sérum samy.
A neposlední řadě je jeho aplikace záležitost, která spadá do péče patřičně zkušených a znalých lékařů - anafylatický šok či jiné průvodní projevy vás dokáží zlikvidovat rychleji než jed samotný.
Tetra červená je odolná a drobná rybka, ideální pro nové nádrže, snáší i nižší teploty vody.. Jen se přimlouvám za skupinku deseti a více rybek, hejno je trochu jiný počet
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 08.10.2023, 10:06:55
Ty údaje jsou vždy jen orientační, je tam určitý rozptyl v líhnutí, šest měsíců by odpovídalo spíš větším druhům strašilek, ale přiznám se, že tyto údaje příliš nesleduji, nechávám chovu volný průběh, s výjimkou lupenitek apod.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 04.10.2023, 10:38:25
Ideálně krmit jen zeleným a nenechávat kytici takto zestárnout, byť v přírodě některé druhy určitě období nedostatku zažívají, např. strašilky australské
Odpověď na příspěvek uživatele Roháč z 06.10.2023, 22:16:59
Jaké strašilky přesně? Ony nemají rády rosení na tělo napřímo, ale kapky pijí a bez určité vlhkosti nebude chov ani případný odchov úspěšný.. 😉Rosím krmení a stěny boxu či terária spíš než zvířata samotná.
Mládě okolo tisíce až dvou, ovšem bývá nerozkrmené - v přírodě se živí žabkami a ještěry - a chov při dodržení správných podmínek náročný není ( dostatečné proudění vzduchu, teploty spíše nízké, léto v dnešních teplých bytech problém, správné krmení a v neposlední řadě koupit vitální mládě a ne šedesátou osmou inbreední generaci 🤫)
Odpověď na příspěvek uživatele Rofik z 02.10.2023, 09:52:20
Kromě druhů užívajících obrannou chemii ( Peruphasmy, Pseudophasmy, Sipyloidey atd) jo. Ale myslím si, že neprojeví zájem, nezkoušel jsem to tedy osobně..
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 01.10.2023, 14:52:53
Cuy je menší a lehčí, cabayo je ještě větší, ale nelze je snad v Evropě získat, cuy ano
Chov sebou přináší určité problémy, polydaktylie je z nich ten nejmenší - zvířata jsou prostě příliš velká, selhávají jim některé orgány a oběhový systém je vystaven velké zátěži, není nic neobvyklého, že brzy umírají, samička rodí dvakrát do prvního roku života a pak už snad ne atd
Odpověď na příspěvek uživatele XY. z 29.09.2023, 16:08:44
No vaše příspěvky jsou taky velmi užitečný - já jsem tu celou dobu na mobilu a vše mi,až na nějaké počáteční drobnosti, funguje, a nemusím mít milion požadavků na adminy!
Nemyslím si, že se povede získat do soukromého chovu, nevídám je vůbec v nabídkách, snad jedině někde ze zoo, a vzhledem k jeho pohyblivosti, nárokům na teplo atd bych ho moc za drobného hlodavce určitě nepovažoval
Já mám ještě dotaz - je možné udělat sekci Moje inzeráty v profilu, aby měl uživatel jasný přehled, mohl je utlumit, obnovit, smazat jaksi centrálně? Díky moc
Vajíčka povětšinou nevybírám, jen u vzácnějších druhů, při vhodné péči se líhnou přímo v boxu rodičů, a některé druhy se umí líhnout i v naprostém suchu. Byt úplně nezamoří, případné útěkáře bez rozpaků loví naši pavouci, včetně snovaček, nymfy jsou schopné se živit i pokojovými rostlinami ( Nephrolepis spp atd..)
Používám jemné kovové pletivo, prodávané v hobby marketech, a pod něj bodově svařované s malými oky, které mu dodá potřebnou stabilitu, v případě větších ploch - nymfa má i po vylíhnutí okolo cm a neprojde.
Používám vyřazená akvária, pro zebrované prakticky neexistuje omezení rozměrů vzhledem k jejich pohyblivosti, akáciové mají rozměry nádrže 60"40"70 ( d x š x v), myšky africké jsme měli v práci v teráriu, bylo třeba pravidelně vysávat šoupačky od hoblin, akvárium nebo box 40"40" 50 nebo větší by bylo praktičtější..
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 22.09.2023, 10:47:59
Monocentropus balfouri, H. gigas a teoreticky i Holothele incei, se střídavými úspěchy a neúspěchy, plus některé Poecilotherie drží chovatelé ve skupinkách
Když dáte dobrou, podrobnou fotografii, nejlépe pohled zeshora, můžeme i pakobylky s nějakou mírou jistoty určit, zas tak mnoho druhů se u nás běžně nechová..