Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.
Můžu informace v tomto příspěvku použít ve výuce?
Já bych kometo neriskoval. Jsem sice přesvědčen že mám v základě pravdu ale beru to tak že si povídáme na zajímavé téma. Třeba Fikovnice na tom bude podstatně lépe než já. Já se mohu opřít pouze o mnoho pokusů a pozorování praktických výsledků u živočišného druhu na hony vzdáleného člověku a předpokládat že až takový rozdíl tam nebude.
S déčkem zřejmě není u zdravého organismu problém, zejména v letních měsících a za předpokladu že UVB má volný, nebo alespoň částečný, přístup k nezakryté pokožce. Organizmus je schopen vytvořit si přesně takové množství provitaminu D a z něj pak vitamin D3 které potřebuje k získání Ca z potravy. Vzhledem k tomu že vitamín D3 je v případě předávkování silně toxický a tělo má jen velmi omezenou možnost neškodně ukládat jeho případný přebytek v tukové tkáni jeví se jeho příjem v umělé formě, mnohdy bez doporučení a vědomí lékaře, jako diskutabilní.
Vhodný poměr Ca, P a ostatních prvků v potravě je podmiňující, to jistě ano.
Vliv citronu na metabolizmus Ca? Nevím a nedokážu si ani představit jak by to mohlo fungovat u jakékoliv věkové skupiny. Takže doufám že se třeba něco dovím.
Obávám se že vit. C ani žádná jiná kyselina se na využití Ca neúčastní. Základní předpoklad využití Ca je vit. D3 který se v lepším případě tvoří přirozeně a v potřebném množství (ledviny, játra) z provitaminu D, v horším případě (možnost předávkování) podáváním D3 hotové, formou léčiva. Celá anabáze slouží k vyrovnané, nutné a životně důležité hladiny elektrolytů v krvi. Po dosažení optimálního stavu Ca v krvi nastupují vitaminy řady K, konkrétně K2 který je přímo odpovědný k ukládání Ca do kostí. Protože hladina Ca v krvi je primární a je potřeba udržet ji na optimální hladině za každou cenu, může paradoxně D3 v extrémním případě použít i Ca již zabudovaný ve skeletu, pokud neexistuje jiná možnost.
Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.
Zní to velice rafinovaně, zejména to finální zakápnutí citronem😀. Ovšem získání vápníku z potravy a dokonce jeho následná distribuce a využití v kostech je podmíněno tolika dalšími faktory že podobný postup ztrácí smysl.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 26.08.2024, 13:08:06
Kdepak, používají stejnou “dírku”, alespoň její část. Celá oblast je však bohatě vybavena svalovými skupinami které reflexivně a ve vzájemné interakci otevírají či zavírají tu správnou cestu. Celé to začíná u svalů měkkého patra a pokračuje jinými svalovými skupinami hezky dolů až přes “výhybku”. Takto laicky to musí stačit, jinak bych byl nucen si celý problém oživit a dostudovat páč je to opravdu docela složité. A tomu se potřebuji z časových důvodů vyhnout.
Rozhodně však platí že potkávání potravy, vody a vdechovaného vzduchu u zdravých zvířat nehrozí. Samozřejmě až na výjimky které dostatečně vystihuje termín “koláčová dírka”😀.
Nemusíte mít starost. Anatomické přizpůsobení zabrání vdechnutí vody při pití u zdravých želv, stejně tak jako u jiných plazů, viz třeba u agam vousatých. Ty jsou také schopné při pití potopit hlavu až k očím. Samozřejmě při vlastním pití (polykání vody) nedýchají. Podrobněji popisovat anatomickou stavbu křížení dýchacích cest s hltanem u plazů je potřeba v případě zájmu nastudovat, na stručný popis to není.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 25.08.2024, 21:41:20
Já ne, to gůgl 😉. Jinak samičky roháče obecného jsou jiná váhová kategorie. Vzhledem k tomu že předmětný brouček sedí evidentně na dámské ručce nebude měřit víc jak cca 2cm, což má k běžným 4-4,5 cm samičky roháče daleko. Jiná možnost tedy nezbývá protože roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) , jako další možný, je příliš vzácný.
