Člověk ,asi nemá morální právo, kvůli svému egu, znemožnit živému tvoru ,normální život, v tom souhlasím ,s ochránci přírody, jinak skalní holub ,se běžně kříží nejen se sněžnými holuby, hřívnáči, doupňáky, holuby guinejskými ,aj. exotickými holubi-viz červená obočnice, bublání, celoroční hnízdění
Trochu bych polemizoval s tkzv. ochranou přírody, neboť většina “ochránců” provádí svoji činnost za úplatu a vlastně selektivně chrání jen nějaký segment. Až se bude chránit příroda, jako celek, pak bych asi neměl nic proti. Určitě se pohybujeme v tkzv. kulturní krajině, kerá má sloužit člověku s ohledem na vzájemné proporce. Nicméně, člověk pro své “ego” např. domestikoval a šlechtil skot (mléčný, masný,s kombinovanou užitkovostí), nebo drůbež, jak hrabavou tak vodní. Prostě si “vymeslel”, selektoval, křížil a nikoho dnes ani nenapadá, že vlastně tím znemožnil život divokého tura, divokých plemen drůbeže atd. Proto si myslím, ale nemám patent na rozum, že i u holubů tato lidská činnost, v rámci vytvoření odpovídajících životních podmínek, není v rozporu se vším, co člověk za svoji existenci, zdomestikoval a šlechtil.
Chová někdo ze zdejších stargardské třasokrké rejdiče? Já na ně narazil na výstavě a teda nevím, je to zajímavé rozhodně ale netrpí tím trochu ten pták a jeho mozek otřesy?
Ne nechovám tyto rejdiče a nikdy jsem je nechoval. Holubí říše je tak různorodá, kde každý milovník přírody může nalézt své favority. Všechna kulturní plemena holuba domácího mají společného prapředka, který byl chovateli šlechtěn pro let, postavu, akrobacii atd. Takže, pokud má někdo zálibu v abnormálonostech a dá zvířatům vše co jeho vyšlechtění (mnohdy až přešlechtění) potřebuje, pak zvířata netrpí. Nicméně, rozhodně bych neočekával, že toto plemeno bude “polařit”. Podle názvu by mělo být zdatným letcem, ale to bohužel již dnes neplatí o mnoha plemenech rejdičů. Pokud bych si přál zdatné letce(rejdiče), pak bych sáhl např. po tipplerech, budapeštských vysokoletcích, pošťácích, či některých holubech polního typu. Pro mne platí, že každý ať chová co se mu líbí a vytvoří svým chovancům dobré chovné zázemí(zařízení i potravu) a šlechtí ty vlastnosti a krásu, pro něž se rozhodl. Je to krásná zábava na celý život….
Sníh je pryč, pokračujete v přikrmování nebo jste přestali?
U mne čejky již dostávají své krmivo částečně rozhozem po zahradě a čáastečně do krmítka. Ne sice do úplné sytosti, ale rozhodně nestrádají. Jsou přepeřené a tak složení a krmná dávka bude odpovídat počasí. Už je nebudu “hnát” na pole násilím až do doby, kdy bude opět v přírodě bohato. Včera jsem zaznamel poranění od dravce v prsním svalu-díra a otrhané peří okolo.
Opravdu vám teď hnízdí? A byla by nějaká šance, že i vyvedou mladé kdyby byl dostatek krmiva?
Zahnízdil jen jeden pár a podle mé domněnky, zanechal nasezená vejce pro nedostatek potravy. Zatím nemám zkušenost s zimním hnízděním. Dříve u PH a českých voláčů sivých jsem měl přes zimu rozděleno podle pohlaví. Myslím si, že když jsou čejky přepeřené a budou dobře živené, klidně zasednou a vyvedou mladé. Nicméně, já budu krmit velmi úsporně a to především ječmenem. Takže uvidíme. Možná někdo může posloužit se zkušeností zimních odchovů.
Polaření ukončeno, začal jsem krmit. Plně bez krmení od 14.8. do dneška, pokud pominu trochu drobných semen na večer před uzavřením. 24.11. u nás se karajina “obílila”. Následující den namátková kontrola volaték byla k plné spokojenosti. Další den již bylo znát, že nejsou plně nažrané, ale využily (čejky) nabídnutou kopel a byly celkem v pohodě. Včera byly již znatelně hladoví a do rána opustil pár cca 4 dny nasezená vejce. Jiné páry zatím nezahnízdily. Pro mne to znamená, že je třeba začít s krmením. Takže, toto je shrnutí za letošní rok a uvidíme, co zbyde po zimě a jak se podaří navázat na zkušenosti s polařením z tohoto roku. Rozhodně začíná období, kdy predátoři budou hledat obživu a ztáty budou. Přeji si a všem ostatním, aby ztrát bylo co nejméně….
Opět navážu na svůj poslední příspěvek z mého chovu českch čejek. Jsem stále mile překvapen, že jsou čejky dostatečně nakrmeny. Stále provádím namátkovou kontrolu. Navíc, se změnily i jejich zvyklosti. V současné době odlétají na pole přímo z holubníku, nevím sice kam, jednou denně a to mezi 11 a 12 hodinou. Většinou skoro všechny najednou a vracejí se za cca 45 minut, opět většinou hromadně. Přistanou na hřebeni domku (nejvyšší bod) a skoro okamžitě zamíří do holubníku. Takto fungují, pokud je deštivo, jako dnes. Pokud neprší a dokonce zasvítí slunce po příletu z pole, hledají koupel a “plážují se a sluní” na trávníku a pak zase rychle do holubníku. Krátce řečeno, zbytečně neposedávají na střeše. Před zavřením holubníku dostanou jen malý pamlskem drobných semen. Zatím žádné ztráty, i když vidám krahujce přetahovat nad zahradou. Kéž by ztáty přes zimu byly co nejmenší. A to také přeji všem, kteří mají holuby ve volném proletu.
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 05.11.2025, 17:21:51
Opět pěkné video o MP a jejich nezanedbatelných letových vlasnostech. Jen mne zajímá, jak holuby chytáte pro trénování, když máte holubník na kůlu? U mne mlha nevadí. Čejky si řídí svůj denní program sami. Určité potíže vidím, pokud vytrvale prší, ale vždy si najdou chvíli jen s mrholení, nebo beze srážek, aby se někde nakrmily. Držím palce, aby nově pořízené páry vydržely přes zimu a naplnily vaše očekávání…
Naváži na své předešlé příspěvky z chovu českých čejek. Ještě ve čtvrtek bylo polojasno a teplo. A tak jsem pozoroval, jak s chutí létají, koupou se a začínaly se projevoval letošní holoubata a vrkat. Od pátku u nás je skutečné podzimní počasí. Zataženo, větrno a déšť. Přesto si holubi najdou prostor a zalétají na pole, když zrovna neprší. Při včerejší večerní kontrole volat pohmatem jsem zjistil, že volátka jsou naplněna převážně kukuřicí. Před tím to byly zrniny. Další změnou je, že kříženec čejky s PH, který zatvrzele vzdoroval a nechtěl polařit, byl včera plně nažraný a kroužek od bláta. Proto jej nemusím vyřadit vlastní rukou. Uvidíme, co přinesou další dny. Musím průběžně kontrolovat plnost volat, abych mohl (případně) začít krmit.
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 12.10.2025, 13:16:53
Perfktní videa, která propagují volný let holubů. Holubaření je dlouhodobá zábava a jak jste správně napsal, holub je “tvárný”. Takže, rozhodně spěch není dobrá metoda. U vás jde o správné přemýšlení, když chcete skloubit exteriér s vlastnostmi. Držím palce, aby jste postupně “vrátil” moravské pštrosy k spolehlivému odolávání dravcům, polaření, při zachování exteriéru a užitkovosti. Tím by jste dostal svůj chov moravských pštrosů na úroveň chovů, které jsem znal ze 60 let minulého století.
Minulou neděli jsem viděl na poli své čejky. Bohužel jsem neměl s sebou foťák. Bylo to na pšeničném, rozdiskovaném poli (2) ve vzdálenosti cca 1 km od holubníku. Níže jsou fotky od leva do prava: Strniště pšenice(1), rozdiskované pšeničné strniště(2), strniště po sklizni kukuřice(3) a rozdiskované kukuřičné strniště(4). V každém případě se na všech polích holubi uživí. Asi u mne bude platit zkušenost z chovu PH, že pokud není trvalá sněhová pokrývka, nabídlou pole předkládá pestrou paletu “pokrmů”. Dnes ráno se pojímal pár, který vychoval holoubata do vyklubání až jejich polaření, při plném polaření. Uvidíme, co udělá další zhoršování počasí a zimní období se zvýšeným predačním tlakem pernatých dravců…
Včera jsem viděl prvně, že holobata vylíhlá a odchovaná “z pole”, odlétla s hejnem a vrátila se nažraná. Tím byl u mne zavržen cyklus od odchovu k polaření. Začíná být skutečný podzim. Uvidíme, jak dlouho bude možné polařit. Jak jsem již psal, v mém okolí jsem zatím nenarazil na hlubokou orbu. Po sklizni “rozdiskováno” a to i nyní bezprostředně po sklizení kukuřičných polí…
Ještě bych dodal tabulku průměrných hodnot pro ječmen a některé další zrniny. Při sestavování krmných směsí, odebírají výrobci vzorky jednotlivých zrnin a mísí je tak, aby směs byla vhodná pro tu či onu kategorii, či roční fázi chovu.
Pro úspěšný chov, zejména plemen holubů, kteří mají podávat letecké výkony (rychlost, výdrž, akrobacie), je toto dobré znát a podle toho krmit. Druhý způsob, je zakoupení připravených směsí pro to které období a požadované výkony.
Dobrý den, chovám závodní holuby už několik let a rád bych se zeptal zkušenějších kolegů: jakým způsobem nejlépe posílit kondici holubů v období po závodní sezóně, aby regenerovali, ale zároveň neztratili přílišnou formu před přípravou na další rok? Konkrétně mě zajímá, jestli máte vyzkoušené nějaké osvědčené krmné směsi na období přepeřování a jak řešíte střídání volného letu a odpočinku v holubníku. Děkuji za rady.
Nechci se stát “univerzálním radílkem”, ale…Předpokládám, že se jedná o chov poštovních holubů, s kterými mám letité zkušenosti, i když s větším časovým odstupem. Dnes jsou jiné možno, ale obecně platí, že bych na tuto otázkou žádal odpověď od chovatele, od nějž mám základ chovu. Stále platí, že PH od úspěšného chovatele potřebují to co měli u chovatele, od kterého chov pochází. A je třeba také zvážit, zda i podmínky chovu jsou srovnatelné. Platilo a stále platí, že genetická kvalita holubů je naprostou nezbytností a tvoří 40% úspěchu. Těch 60% tvoří chovatel, který umí pozorovat, analyzovat a postupně se zžívat s chovem.
Čejky zatím plně polaří a mají volátka dostatečně plná. Víjimkou je ten kříženec s PH, který bude muset z kola ven. A stále ještě krmí “polníčky”. Kam létají, nevím. Až budu mít více času, pokusím se je trochu “vysledovat”. Let čejek je trochu jiný než u PH a i u pštrosů, jak jej popisujete. Létají většinou při zemi, ale i někdy krouží kolem domu. Zejména v zimě a nebo při nebezpečí se létá velmi “chaoticky”, mění se výška letu a to směrem k zemi, ale i horizontálně. Ječmen, je základní “potravina” pro holuby. U mne tvoří více jak 50% směsi pro chov. Jde jen o to, aby si na něho holubi zvykli.
Polaření a jak na něj? Tak bych nadepsal dnešní příspěvek. Je dobře, že se zapojili i další holubáři se svými zkušenostmi.
1. Je tu Polař, který šel na to nejednodušší cestou. Odebrat krmení a na večer jen trochu přikrmit. Tak jsem to dělal před léty s PH a fungovalo to.
2. Je tu můj přístup s postupným rozkrmováním směrem k poli a měl jsem štěstí, že jsem se přesně trefil do dne sklizně. Od té doby polaří a holoubata (říkal jsem jim polníčci) jsou již na střeše, ale do pole zatím netáhnou. Asi budu muset vyřadit křížence PH s čejkou, který se nechce podřídit..
3. Je tu Jirka P, zatím ve stádiu příprav, ale s benefitem slušné orientace MP a zlepšení letových vlastností. Jeho přístup s přikrmováním na poli (popsal s PH) Karel Köchler v časopise Poštovní holub, který vydával od roku 1923. Tento postup byl také uspěšný.
Snad se přidá i někdo další se svými zkušenostmi pro ty, kteří uvažují o chovu holubů s volným proletem a polařením.
Myslím, že popisujete něco podobného u barevnohlávků, co já čejek. Ano, polaření začalo být tabu pro chovy PH i okrasu v době, kdy intravilán byl dán v plen chráněným dravcům. Před tímto zákonným zásahem se pernatí predátoři drželi v lesích a v intravilánu obcí, neboť věděli, že v zástavbě je čeká krok z pušek. Jsou chytří, stejně, jako další zvířata v přírodě a vědí kde je pro ně nebezpečno. Já věřím tomu, že trpělivým přístupem se dá i dnes holubařit na volno s polařením. Pochopitelně s vědomím ztrát, neboť ostražitost a letové umění se mezigeneračně částečně předávají. Co se týká krmení v zimě, je na každém co si “vymyslí” a má k dispozici. Osobně beru pro holuby, jako základ, ječmen a pak dle potřeby přidávám jednotlivé obiloviny. Věřím a proto jsem i založil toto vlákno na DF, že postupně někteří chovatelé si uvědomí přínost volného chovu s polařením(zejména pestrost potravy a procvičování letu) a budou se pomalu přidávat. Chov holubů je zábava na celý život a nic se nesmí uspěchat. Ať se všem daří.
Přidávám fotky ze soboty 20.9., slunečno a teplo. Po příletu z pole koupel a pak slunění na střeše holubníku.
Je trochu problém, že obvykle po žních , okamžitě přijde podmítka, orba, takže úživnost polí , pro holuby, prudce klesla, proto věžáci, spíše sbírají ,vše možné po ulicích, parcích, ale možná se mýlím
Nevím, jak kde, ale u nás sleduji, že zatím většinu strnišť “rozdiskovali” a k orbě se zatím nehrnou. Uvidíme. Někde jsm četl, že někteří zemědělci vůbec neořou a nějak tomu říkají. Zatím u mne plná volata a to i když prší a fouká. Nicméně, denně sleduji plnost volat a jakmile bude bída a jen tak nějak na přežívání. Pak přistoupím opět na krmení. Určitě se zemědělství nějak vyvýjí a co platilo a znal jsem ještě v roce 1989, neplatí obecně i nyní. Holubaření je zábava, která vyžaduje pozorovací talent, dobrou analýzu a hodně trpělivosti. Co se týká věžáků, jsou vlastně dva druhy. Jedni ti, co somrují v ulicích a na náměstích a živí se vším co jim někdo pohodí v nejbližším okolí svých nocovišť. Druzí, létají pravidelně i desítky km na pole, či v zimně ke zdroji krmiva pobíž zemědělských farem či sil. Tito ani náhodou (většinově) “nesomrují” na ulicích, pokud je nepostihne zranění, či nemoc.
Dobrý den, zajímalo by mě jak to vidíte s dokrmováním Vašich holubů až se rozpolaří.
Snažím se vyladit náš chov polařících barevnohlávků a musím říct že zkušenost je zatím taková že buď budou polařit nebo bude užitkovost. Od té doby co jsou na volno užitkovost spadla dost dolů. Tedy jako hmotnost holoubat. Čím víc ale přikrumujeme tím míň létají na pole ale užitkovost neroste. Teprve až když dostanou tolik, že se nehnou ze dvora, tak to navíc dají holoubatům a ta jsou pak baculatější.
Pravda je taková že v propadu užitkovosti je veliký rozdíl mezi páry, takže dlouhodoběji určitě pomůže cílená selekce.
Přesto by mě zajímalo jestli se nedá dokrmování nějak vychytat aby létající holuby zůstali létající holuby a nebyli z nich slepice a zároveň na holoubatech bylo o trochu víc něčeho k snědku🙂.
Je to sice dotaz na Jirku P, ale pokusím se přispět mým postřehem. Snad to neuškodí a Jirka P se také ozve. Já měl zkušenosti s polařením před rokem 89 s PH. Tam nebyl žádný problém s odchovem a dobrým krmením holoubat. Závody holoubat jsem v posledních létech měl při polaření. Aby rychle po doletu ze závodů zalézala holoubata do holubníku, vždy na večer jsem jim podával trochu “pamlsků”, aby na zapískání přišli rychle domů. Současné české čejky při převodu na pole ve dvou případech opustily hnízdo a třetí pár (mám 3 páry) odchovává a holoubata jsou krásně nacpaná. Na večer opět pro chuť nasypu trochu řepky s prosem, abych podpořil pelichání a vazbu na holubník. A ano, polaření a zdárné odchovy budou u mne dalším selekčním kritériem. Když to šlo s PH, proč ne s čejkami?
Odpověď na příspěvek uživatele JirkaP z 13.09.2025, 13:54:19
Velmi zajímavé a poučné. Pokud vše půjde podle vašeho plánu, pak zde bude další hejnko naučené se o sebe postarat v přírodě. Polaření přináší celou řadu pozitiv. To co najdou holubi na polích, různá semena, obiloviny, drobný hmyz a potřebné minerály, to nedokáže žádný chovatel předložit. O tom jsem se přesvědčil při chovu PH, kdy krom pestré stravy dochází k pravidelnému pohybu a posilování přirozené imunity. Záporem mohou být ztráty od predátorů, ale ti dnes přilétájí i na dvorek. Ať se daří a MP jsou opět těmi vitálními užitkovými selkými holuby.
Perfektní záměr a uvidíme, zda půjde “jen” o to, aby se vraceli a nebo se “chytnou” a zamilují si čerstvou stravu z pole. Bylo by to paráda a trochu jiná cesta k polaření. Určitě jsou včelky již nakrmeny a připraveny na zazimování, takže více času na holuby. Držím palce a těším se na zprávy….A trochu s nadledem….
