Anonymní:kolikrát ročně necháváte vaše volně létající čejky hnízdit ? Děkuji, Málek.
Hnízdění jim nijak neomezuji, takže když chtějí, hnízdí i v zimě.. letos, to bylo hódně špatné, když přes zimu je decimoval dravec a zbyl jen jeden samec….Ale o tom jsem psal.
jo012810:A čas plyne a holoubátka z fotky na misce již létají. Jsou na fotce u krmítka s rodiči. Ze čtyř vylétlých holoubat je jedna ztráta-zatím. Další dvě nakroužkovaná ještě dorůstají, jsou plně opeřena a začínají opouštět budník. Udělal jsem korekci v předkládání krmiva. Ráno rozhoz po zahradě, večer dokrmení v krmítku ve voliérce. Dva samce, které jsem si přivezl z Prosečného od Petra Kopčila, jsou již zapáženi a zasedli ve zvlášním oddělení. Petr Kopčil chová také české čejky na volno v přibližně stejné nadmořské výšce a v podobně lesnaté krajině. Budu rád, pokud se je podaří usadit a pokud budou přežívat. I když bydlím vedle školky a školy, zašla mi na slepice liška. Dvě odnesla a při třetí jsem ji vyplašil. Nejen pernatí, ale i chlupatí dravci prosperují.
Volně naváži na svůj příspěvek, abych popsal, jak se samečci u mne “domestikovali”. Při usazování jsem počkal až na snešení vajíček, abych oba páry nechal volně létat a usazení proběhlo bez problémů. Jeden holoubek (černý) má již dost opeřené holoubátko (druhé vejce se nevylíhlo) a nyní se připravuje k dalšímu hnízdění. Druhý (modrý, bělopruhý) také zasedl a dnes se mu vylíhlo holoubě a druhé vajece neoplozené. Snad se ještě do zimy podaří něco odchovat a doufám, že i něco přežije do dalšího období pro chov.
Jirka:Ahoj chlapi. Nemáte někdo zkušenost či alespoň teoretickou znalost jak nejlépe v chovu vyčistit narezlá volata moravského voláče popelavého. Vím že jeden chovatel vyčistil ve svém chovu přes ČS stříbřité sedlaté. Vyčištěním rozumím samozřejmě zařadit do chovu holuby stejného plemene ale jiné variety. Jirka
Moravský voláč popelavý??? Můžete nějak upřesnit o jaké plemeno a barvu jde dle vzorníku? Obecně rez na voleti (třeba u českých voláčů sivyých) jde “vyčistit” především důsledným výběrem a pak teprve pomocí nějakého mezibarevného křížení uvnitř plemene.
Asi na to by mohl fundovaně odpovědět někdo z klubu chovatelů slezkých plemen holubů. Já se domnívám, že stejně, jako některá plemena na jihu Čech a jinde, jde vlastně o geneticky příbuzného holuba k SB, neboť státní hranice se mněnily a chovatelé se navzájem stýkali. Tím dnes máme více plemen, stejného původu a různého označení ve vzorníku EE jen s nepatrnými odchylkami. Bezesporu, jak SB tak Śląski Murzynek jsou holubi stejného typu a zbarvení s výjimkou opeření nohou. Ve volném chovu asi i podobných vlastností.
A ano, SB patří mezi ty holoubky, kteří ještě v některých chovech volně létají a odolávají nástrahám….Jen více těchto příspěvků a poznatků z volného chovu.
Anonymní:Myslíte si, že by měl někdo od nich zájem se zaobírat otázkou genetických zvláštností mezi městskými holuby?
Myslím, že jsou městští holuby velmi podceňováni. A výskyt zvláštních barevných mutací/variant by měl být mapován.
A ačkoli jsou tito holuby obvykle mix všeho možného, tak třeba toho hnědého bych spíše očekávala na chovatelské výstavě než na plzeňském náměstí.
Dovoluji si trochu nesouhlasit s termínem genetické zvlášnosti mezi městkými holuby. To co je vidět v mnoha městech z holubí říše, je neurčitý “mix”, kde většinou základem jsou pštovní holubi ze závodů a mnohde i zalítlí jedinci okrasných holubů, většinou polního typu. Proto jsou vidět (zejména) holubi barevné řady modré (černé). Pro laika šedá barva. A pak méně barevné řady červené. Pro laika hnědé. Ten “hnědý” na fotce patří právě k těm nemnoha. Z pohledu holubáře (není dokonalá fotka) pak je to barva žlutá. A jak jsem psal, děčnost barev u holubů je celkem dost poznána, ale v této oblasti nejsem odborník a tam by právě z řad posuzovatelů holubů mohlo být nějaké poučení o problematice dědičnosti barev, ale bez znalosti více generací předků to prostě nejde. Stejně tak se dědí rousy a jiné pernaté ozdoby. U některých barev jde o pohlavně vázané geny při křížení. Všechny tyto poznatky jsou využívány při řízené plemenitbě. U městkých holubů je pak vyselektována vlastnot na přežití. Navíc ve městech nežijí jen ti holubi, kteří “somrují” na náměstích, ale je tam hejno těch, kteří si zajišťují potravu polařením a to i na větší vzádlenosti.
Tady se pustím na příliš slabý led svých znalostí. Mutace je nějaká změna v DNA. Nejsem si jistý, zda mezi ně lze řadit i změny zbarvení u holuba domácího. Na to by asi mohl někdo fundovaněji odpovědět z ÚOK chovatelů holubů při ČSCH. Pojem hybrid je většinou dnes vnímán, jako produkt cílené plemenitby za účelem získání např. větší masné výtěžnosti, růstových vlastností atd. Z mého pohledu na fotkách jsou nějací kříženci holuba domácího a domýšlet se o jejich předcích si netroufám.
Adrifinel:Jestli se můžu přidat, prý by tento holub měl vykazovat známky piebaldismu. Zaujalo mě jeho nevšední zbarvení.
Děkuji
PIEBALDISMUS je poucha pigmentace kůže např. u krokodýlů, ale i u člověka. Jde o “strakatost”. Na snímku je holub nějak strakatý, neurčité kresby. Holub domácí má mnoho ustálených kreseb a vzorků v barevných řadách. Tato “strakatost” se dá šlechtit a více, či méně ustálit. Např. slezští barvenohlávci, české čejky, moravští pštrosi aj. Nejsem vzděláním genetik ani fundovaný amatér, který by dokázal popsal dědičnost (šlechtění) kreseb, vzorků a barev.
Mareš:Vyklubany byly standartně, jedno jeden den a druhý druhý den. A to větší už včera vylétlo a menší je na hnízdě opožděné cca o týden, zatím žije ale nevypadá moc životaschopně.
Asi bude nějak zdravotně “postižené” a tudíš, nehodící se pro další chov. Neduživce likviduji.
Mareš:Zdravím chovatele holubů. Mám dotazy na více zkušené než jsem sám. Holubářstvím se zabývám 4 roky. Občas zhruba jednou z 19 hnízd se mi stane že jedno holoubě zaostává ve vývoji. Žije ale je zhruba poloviční než druhé, které vyletí třeba o 5 dnů dříve. Dělám v něčem chybu bo čím to je? Děkuji, Mareš
Jedno holoubě je většinou menší ve hnízdě. Jsou dvě možnosti. Holubi zahřívali již první vajíčko a pak se vyklube dříve. A nebo jde o degenerativní jev (např. při příbuznosti) a nebo trichomoniaza. Pokud jde o nemoc, většinou to menší holoubě uhyne.
holubar:Velmi rád čtu vaše příspěvky, obdivuji váš přehled, bohužel, Váš optimismus nesdílím, je mi 70 let, v 10 letech , jsme byl nejmladší holubář, široko, daleko, to platí pořád, to mluví za vše, bohužel nemohu nevnímat , hrůzy co se na nás valí- grendýl, výměna zbytku bílých evropanů , za afrikánce, islámisty, odpadové jídlo, sadistické exekuce, tisíce, zákazů,restrikcí, odchod do důchodu, těsně před kremací, vyhazov z práce , bez udání důvodu, zrůdné rozdíly , v právech, příjmech nadlidí a socek,umělý dluh, je cíleně neřešitelný bubnování do sebevražedné atomové války, od převratu padl stát, armáda, ekonomika, soběstačnost v potravinách, světové školství, že by přežilo holubářství, je otázka, vím , že tyto moje blafy, sem nepatří, ale vše souvisí, se vším
Rozhodně to nejsou blafy, ale objektivní pohled na současnost přes vlastní životní zkušenosti. Bohužel, lidstvo dělá stále stejné chyby a mezigenerečně jsou většinou zkušenosti nepřenosné. A ano, vše souvisí se vším. Tedy i současný stav chovatelství, potažmo holubářství. Na nás dříve narozených je se snažit přenášet to pozitivní do dnešní doby, co jsme zažili. Rozhodně nikoho nemůžu nadchnout jen lamentací. Vždy s oblibou říkám, že jsem vyrůstal za socializmu, ale s kapitalistickou výchovou (prvorepublikovou). Proto vím, že je třeba sdělovat zkušenosti, tak to dělalo mé okolí, z předsocialistických časů, abych si mohl porovnávat a vytvářet svůj “svět” a nepodléhal propagandě. A o to jde v každé době. Holubářství je nenáročný, ale zároveň i náročný koníček jen pro skutečné fandy. A proto věřím, že v nějaké podobě přežije. Je to obdobné, jako s chovem koní, než se stali vlastně “jen” koníčkem. A ptoto, nejen vy, ale všichni fandové si užívejme holoubků, pokud můžeme.
Pokusím se reagovat na příspěvky trochu s nadhledem. Doba se mění a to velmi překotně. Pamnětníků (chovatelů) ubývá. To je naprosto přirozené. Bohužel, chov holubů má svá specifika stejně, jako jiných zvířat. Co mají chovatelé zvířat společného? Je to zájem o přírodu (většinou), jako celek a hlavně, denní starost kolem zvířat je pro opravdového chovatele zábavou, relaxem. A právě ten denní styk, pozorování, anylyzování, třeba u holubů přináší hodně podmětů k přemýšlení. Dnešní doba moc neučí děti soustavnosti a dlouhodobému výhledu, ale chce okamžité výsledky a ne denní dril. Výjimkou jsou některé (dobře financované) sporty. Třeba takový sharingen v diskusi na drůbeži hodně předává ze svých zkušeností a to je dobře. Já se snažím na tomto DF seznamovat, potencionální zájemce, jak lze chovat holuby pro radost z volného letu. Je to jen pohled na to, co lze bez enermních nákladů. Jinak holubí plemena umožňují se realizovat (v jejich chovu) v různých podmínkách. Takže si může každý vybrat s ohledem na své stanoviště, sousedy, peněženku, čas atd. Jsem tak trochu optimista, že i holubaření úplně nezanikne s naší generací, ale bude mít asi jinou podobu. A tak to je se vším kolem nás. Držím palce všech chovatelům a holubářům zvlášť.
Kásné letní počasí přímo vybízí ke slunění. Tak i moji holoubci se “opalují” na trávníku. Zleva na trávníku je druhá generace po páru PHx česká čejka. Další obrázek, jsou jeho sourozenci. Křížení jsem provedl proto, že mi scházeli samci a z doneseného (asi 10 denního holuběte PH) byl samec. Bohužel, již nežije. Jak vidíte, čejší kresba se pomalu začíná prosazovat, i kyž značně nedokonalá. Znovu zdůrazňuji, že mi jde o přežívání holoubků v mých podmínkách a ne o standard. Holoubci od Petra jsou již v páru a zasedli. Z jediného páru českých čejek se vyklubalo jedno holoubě 19.6. Tento pár má druhé hnízdo
A čas plyne a holoubátka z fotky na misce již létají. Jsou na fotce u krmítka s rodiči. Ze čtyř vylétlých holoubat je jedna ztráta-zatím. Další dvě nakroužkovaná ještě dorůstají, jsou plně opeřena a začínají opouštět budník. Udělal jsem korekci v předkládání krmiva. Ráno rozhoz po zahradě, večer dokrmení v krmítku ve voliérce. Dva samce, které jsem si přivezl z Prosečného od Petra Kopčila, jsou již zapáženi a zasedli ve zvlášním oddělení. Petr Kopčil chová také české čejky na volno v přibližně stejné nadmořské výšce a v podobně lesnaté krajině. Budu rád, pokud se je podaří usadit a pokud budou přežívat. I když bydlím vedle školky a školy, zašla mi na slepice liška. Dvě odnesla a při třetí jsem ji vyplašil. Nejen pernatí, ale i chlupatí dravci prosperují.
https://prachenskykanik.estranky.cz/fotoalbum/barevne-razy/.........html
Odkaz je z klubových stránek
Milan:Zdravím všechny,
prosím o radu, jestli mně někdo poradí, čím doplnit krmení pro holuby, ať pořád nezobají beton a omítky?
Děkuji
Holub, pokud má volnost, si doplňuje jak minerálie, tak vitamíny sám. Nicméně, i ve volném chovu by měl být grit volně k dispozici a drcené mušle, či škořápky. Vůbec bych se netrápil tím a ani se netrápím, že moji holoubci si hledají co potřebují, i když grit a škořápky mají k dispozici. Naklíčené obilí (nejlépe ječmen) dodá i potředbné vitamíny a zvýší příjem enzymů. Ale pozor! Klíčky tak 1mm. Dále nasekané kopřivy, pampeliška, pór. Pokus si zvyknou na zelené (mírně přisolené na začátek), pak budou mít nižší potřebu něco shánět.
list:Díky za rady. Zkusím stáhnout KD na naklíčený ječmen a budu se modlit.
Ano, ječmen je pro holuby základ, jako pro člověka kvalitní kváskový chleba. Je nutričně dostačující, aby holubi byli dostatečně živení. Pokud se ještě naklíčí, pak je to ještě lépe. Teprve po vyklubání holoubat je třeba přidat bílkovinu. Někde jsem možná psal, že krmení je umění…U PH, či tipplerů jde o min. ⅓ úspěchu. Krmit se musí s ohledem na stav hnízda, období a teplotu. Držím palce, aby se začalo dařit. V holubaření vždy přichází neúspěchy, které je třeba analyzovat, poučit se a pak se zase daří…..
list:Tak to můžu jen závidět. Od šesti párů mám letos dvě holoubata a nemůžu zjistit, co je špatně.
Úspěšné a co nejčetnější odchovy u holubů jsou nejspolehlivějším indikátorem zdravotního a genetického stavu párů. U mnoha dnešních plemen, která většinou žijí ve voliérách, či jsou příležitostně vypouštěni, je problém udržování zdravotního stvu (bez medikamentů) a zároveň plnohodnotně krmit, ne nepřekrmovat. U volných chovů, pokud se člověk chce přiblížit co nejvíce přírodě, tam prostě odchovy většinou budou. Ve vašem případě bych se zamyslel, zda nekrmíte moc “bohatě”. To je to první, co mi napadá. Spíše chudší výživa je základem pro páření, snášku a zdárné odchovy. Staří holubáři (PH či tipplerkáři) říkali, že krmit se musí krmit s lehkou rukou. Pokud v chovu probíhá, třeba i skrytě, nějaká nemoc, pak jsou dvě řešení. Ponechat přírodě volnost a tím se sami vyřadí slabší a nemocní. A nebo provést vyšetření a v případě nutnosti léčit podle odborné rady znalého veterináře. Já osobně dávám přednost přírodě…
Anonymní:Já mam Modeny od 7 párů jsem loni nakroužkoval 32 holoubat. Ale vzhledem k tomu že už holuby nejdou na odbyt jako kdysi byl jsem letos nemilosrdný, jak to nebylo v 6-8 týdnech kvalitní šla do nich nadivka. Z těch 32 ks jsem sežral 28 a ty 4 ks jsem si nechal na chov.
Krásný imozantní slepičák v mnoha barvách a vzorcích-modena. Určitě i kuchyňská úprva je vhodným využitím jedinců, kteří neodpovídají standardu. Holubaření (orasní holubi) jsou čistě jen koníčkem a s odbytem v současné době a ekonomice chovu se nedá mluvit. U mne zatím letos mám od jednoho páru a dvou “párů” leseb nakroužkováno 6 holoubat. Z toho dvě velmi nadějně kreslené modře kapraté české čejky. U mne je hlavním požadavkem, přežít v současné krajině v Podkrkonoší, kde je (a to i dříve) domovem jestřáb a krahujec. U mne vlastně hodně krmím dravce a jen málo jedinců přežívá…
Singer:
Zejména v diskusi ke článu je vidět, že dnešní (většinou měští) lidé nemají elementární znalosti a vztak k přírodě. Podle mne, jsou městské holubníky krokem správným směrem, jak omezit věžáky. Vše ostatní je dalelko méně účinné. Nalákat holuby a řídit jejich rozmnožování je rozhodně nejúčinnější a nejvíce humání.
