Jak se vám venčí?

Neměl by se nejprve naučit plavat bez vesty? Aby pak někdy, když by se octnul ve vodě bez vesty, nebyl šokován?

Myslím, že na tohle je taky x názorů jako na všechno. Ale souzním spíš s cestou, když to není rozená kachna, učit plavat nejdřív s vestou, že může dodat jistotu, a pak až případně bez ní než naopak. Ale uvidíme, kdy ji seženu. Nejraději bych ji nejdřív vyzkoušela než objednávala na slepo. 

No…já jsem vlastně teď překvapená, že někdo učí plavat psa…mám pocit (pokud to není nějaké plemeno, které není anatomicky vhodné k plavání, jestli takové existuje), že pes prostě plavat umí….že nejde o to “naučit” plavat, ale o to, že ne každý pes je milovník vody, tak ho přesvědčit, aby dobrovolně vlezl do takové hloubky, kdy už nechodí po dně, ale reálně plave….

Z mých psů, které jsem za svůj život měla, plavala jen a pouze ovčanda…ta vodu milovala. Berbeři Jack a Sára to zkusili jednou, pak už chodili tak max po břicho. Afgán, tak max když v potoce teklo tak 10 cenťáků…Gina chodí tak max po břicho…berňákovi už je i tahle hloubka nepříjemná…neplavali nikdy, přesto jsem přesvědčená, že prostě plavat umí, že je to instinkt.

Takže myslím, že jde hlavně o to…lapinkovi zpříjemnit pobyt ve vodě…a možná s tou vestičkou mu ty začátky budou příjemnější….

No sama jsem na to zvědavá…jestli mu voděnka učaruje…ten náš lapiňák je král louží, ale do hlubší vody nechce.

Jozefčík vodu nerad a zvykání jsme zanedbali, takže ten chodil maximálně po kotníky, aby se neřeklo, a když jsme jeli na vodu, tak si užíval prázdniny u babičky. 😅 Uvidím, jak se podaří zvyknout lapinka.

Kamarádky kamarádka  s lapinkama sportuje a chodí snad i plavat a jednoho to prý právě museli “učit”, že sám od sebe nechtěl/bál se. Nevím přesně, mám to z druhé ruky, a nechci uvádět mylné informace. Drobek je zatím celkem takovej “když do toho teda jde dvounohá příšera, tak já teda asi taky”. Většinou. Vítězem soutěže o největšího bubáka jsou zatím eskalátory.    

Moji jezevci lezou do vody hlavně v létě, když je jim vedro. Do potoka ochladit se a napít. Před pár lety tu soukromník na louce vytvořil obrovskej rybník, dlouho trvalo než ho napustil ( nějaký komplikace s dotacema), no a najednou lidožravá Bes a Mirďa skáčou do vody, že mi přinesou kačenku…..naštěstí jí nedohonili, břehy jsou strmý a vysypaný velkýma kamenama a rybník prorostlej spoustama náletových stromů, který tam vyrostli za těch asi 5 let,  než to stihnul napustit.  Takže se sekli hned na začátku mezi stromama a stihla jsem je vytáhnout. Besča byla mokrá celá, Mirďa jen do pasu 😀.  Od tý doby se pořád otáčím, jestli jdou za mnou. Ty kachny občas sedí na břehu a do vody skáčou až když je vyplašíme a to ti psi za nima pak jdou.

To mi připomnělo, jak se starouš kdysi vrhl “slepej hluchej” do řeky s jasným úmyslem zahrdlit nebo aspoň seřvat obřího labuťáka a pak jsme oba pomalu nestačili zdrhat. Nikdy před tím ani potom podobnou békovinu neudělal. K řece jsme chodili často, kachny i labutě ho nechávaly chladným. Co mu tehdy ruplo v hlavě netuším. 

Známí mi říkali, že třeba jejich jorkšír “šel ke dnu”…takže plavčení jen a pouze s vestičkou. Jako nevím, jestli je to tím, že pes je na plavání nějakej neumětel a nebo třeba, že má těžkou hlavu v poměru k tělíčku…nikoho dalšího s jorkem neznám, abych se zeptala, jestli normálně plave.

Mopsové jdou taky ke dnu, všichni, co jsem znala a znám. Připisuju to stavbě těla.

….moje jorková normálně plavala a aportovala klacky z vody….

Barzoj  taky často plavat moc dobře neumí . Jak má klenutý a dlouhý hřbet,  tak někteří spíš v té vodě stojí,  šlapou ji a předníma máchají hodně ve vzduchu.  Ale jen někteří.  Ale vodu většinou milují,  Kejný skáče šipky. A předchozí  Leroch, ikdyž  plavat právě moc neuměl,  tak moře miloval. Jen pak vypadal jak krysa🙈

Tak to náš afgán se dlouho odmítal napíd z venkovního vodního zdroje…jako jsem upadla na šíšu, on z potoka pít nebude, takže jsem nabírala vodu do dlaní a dávala mu napít. Když se jako starší odhodlal, že se teda napije, když bylo v potoce asi 10 cenťáků hlobka, tak si tam stoupnul předníma nohama a jak měl dlouhý chlupy i na ťapinách, tak ty mu začaly plavat na hladině. V životě jsem neviděla žádnýho psa na něco, tak nevěřícně koukat.

Ovčanda, ta zase byla druhej extrém…jak viděla vodu, tak hrrr do ní…jak jsem se zamyslela a zapomněla mít čubu v merku (když jsem nechtěla, aby se máchala ve vodě), tak už plavčila…

Jozevec plavat uměl, vypadal při tom trochu jako vydřička (ano asi dvakrát za život to absolvoval), ale rozhodně tuto činnost považoval za naprosto nehodnou jeho důstojnosti. 😄

 Keliš vodu miluje, tedy hlavně aportováni z ni

….

Orionka:

Zase mám historku poněkud staršího data : Na táboře pro knírače ( všech velikostí) všichni psi plavali, kromě jednoho VK. Vody se nebál, šel do ní, ale neuměl tu klasickou psí čubičku. Visel ve vodě svisle a kopal nohama do výšky, jako by se chtěl chytit vzduchu a vylézt.( Nevím, jak to lépe popsat). Dostal do huby velký klacek ( nebo menší kládu), nemohl nohy vyhazovat nad hladinu, ale pěkně “čubičkovat” pod kládou. Navíc mu plovoucí dřevo nadlehčováno hlavu a plavat se naučil. (Mám pocit, že žádné vesty tenkrát pro psy nebyly). Tak třeba se to někomu bude k učení psa hodit. Jinak pořad jsem názoru, že většina psů plave instinktivně.

Takhle plaval můj berber Jack…jsem tomu říkala, že se snaží plavat kraula…

🙂