Ahoj,
prosím o radu. Mám doma štěně zlatého retrívra, ale poslední dobou se naučil strašně štěkat. Například když jíme, tak si k nám sedne a neúnavně štěká a nedá si říct. Přitom jsme mu nikdy od stolu nic nedali. Nemáte někdo s tímto zkušenost? Případně jak štěkání odnaučit?
Děkuji
Anonymní (neregistrovaný)31.05.2023, 17:44:15xxx.xxx.50.76Jak reagujeme když štěká? Já bych ho naučila na místo, a když se dějišť, tak pes jde na místo nebo i do jiné místnosti, nebo ignor, ale totální ignor, žádné okrajování, koukání, gesta, prostě dělat, jako by tam nebyl, ale musíte být důslední, i s místem i s ignorancí.
Pokud vám nevadí, že sedí někde poblíž a čučí a kane mu slina (on přesně ví, co se na stole děje), tak dokud klidně tiše sedí, nechala bych ho sedět. A jakmile začne halasit, tak přesně, vykázat na místo, pokud to neumí, tak ho to naučit.
A nebo druhá varianta, pokud jíte každý den v podobnou dobu, tak prostě psovi dejte jídlo taky. Část denního přídělu prostě dostane k obědu, k večeři. S plnou hubou se mu bude blbě ječet, a taky bude mít jiné starosti. Jenže pokud tohle zavedete, pes se na to naučí, a těžko bude odvykat, takže to si důkladně rozmyslete, jestli to pro vás bude průchozí i za pět, deset let.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 31.05.2023, 15:35:35
Za mě nejlepší je štěně ignorovat, protože i negativné reakce jako okřikování a podobně znamená, že si něco vyštěkal. Takže jde o to, aby zjistil, že si nevyštěká nic a naopak, pokud ho to přestane bavit a přestane štěkat..a třeba si i lehne..prostě jakmile ztratí zájem, tak je možné za tohle chování odměnit.
Učení na místo je samozřejmě fajn, ale myslím, že pro štěně těžký, obzvlášť, když se jedná o takové pokušení....to je fakticky lepší zavřít ho po dobu jídla do jiné místnosti...otázkou ale je, zda se tím něco vyřeší nebo prostě jen zavřeme výchovný problém za dveře, jestli by ho nebylo lepší naučit, jak se u stolu chovat...jak jsem psala výše...špatné chování ignorujeme, správné odměňujeme😉
A já osobně bych nakrmila nejdřív štěndo a pak teprve šla jíst...ono s plným bříškem to půjde určo líp než s prázdným...
S ignorováním štěkání a dalších zvukových projevů to může být dost nebezpečné, já to beru tak, že mlčení znamená souhlas :)
Na druhou stranu utnout štěkání tak, aby to pes nevzal to jako "hurá aspoň nějakou pozornost jsem si vymohl" a na druhou stranu se z toho zase nesesypal, nemusí být úplně jednoduchý. Resp. jednoduchý to nakonec je, ale třeba pro mě to začalo být snadný až poté, co jsem viděla správné provedení trenérkou na svým konkrétním psovi. Do tý doby by mi to někdo mohl stokrát psát přes internet a já bych to zkoušela provést a pes by byl furt vytlemenej :)
Naučit psa neštěkat, když i okřiknutí je aspoň něco.....těžká záležitost. Mám známé, ty na večerní venčení stahovali psu tlamu gumičkou. Jen na tu dobu, než prošli domem. Letěl ze schodů a radostně štěkal, o půlnoci to nebylo žádoucí.
Měli jsme dva psy. Nikdy jsme je nenaučili vítat se potichu. Vždycky byl bugr. Takže když se jeden vracel domů večer, muselo setkání proběhnout venku.
Třeba se jenom chce podívat, co na tom stole děláte! A vy jste na něj takhle zlí. Musíte udělat bytovou prohlídku. Psa do náruče a provést. Zvednout na stůl a říct - hele, tady jím já, ty jíš tady na zemi, protože jsi pes, teda říká se to. Počkej na zemi. Když nebude vteřinu řvát, tak mu dám kus řízku. A je to.
A vůbec...jak já můžu někomu radit, když já jím se psy, společně. Když si nandavám jídlo, tak se rovnou ptám Ginušky, jestli bude jíst taky, abych tedy počítala i s ní...a prej "A co máme?? Svíčkovou?? Tak to si dám, tu já ráda." a tak tedy uklidím zpět talíř a vyndám oválnou mísu, napařím 6 knedlíků a já sním jeden a Gina sní 5 kousků a samo domo všechno maso (já ho nepotřebuju, hlavně když Ginušce chutná) a samozřejmě nejsme žádný burani, takže jí krmím z vidličky a základ výchovy u psů je naučit je jíst příborem...tedy v jejich případě vidličkou a lžící. Ale zase to je taková vyjímka, když máte psa totál nežravku, tak prostě fakty máte radost, když mu něco chutná a hezky papká.
Jako jasně já jsem extrém, ale u mě pes dostane minimálně poslední sousto, aby mu nepuklo srdíčko ...samozřejmě pokud se jedná o extrémně nevhodnou potravinu, tak dostane piškot...prostě nemusí loudit, stačí když v klidu počká a ochutnáno dostane.
Myslím, že za vyzkoušení stojí taky to, že pesan dostane na okus třeba hovězí kost a při tom žužlání kosti nebude mít čas štěkat na svoje páníčkyˇ, prostě mu ucpat tlamajzničku a zároveň ho zabavit....třeba to vůbec nemusí souviset s jídlem, třeba chce pozornost, třeba jeho smečka hromadně něco dělá a bez něj...všichni sedí...jí...a jeho si nikdo nevšímá...
Jako určitě se to dá i tak, jak psala výše keriton, ale souhlas s ní, že tohle je fajn, když vám to někdo ukáže v praxi. Ne všechno člověk zvládne takhle po písmenkách a co si budem...ukázaná prostě platí.
