Prodaní jsou všichni, ale ještě mám 3 doma - našeho Keksíka a dva, co jdou do zahraničí (ti odchází příští víkend)
Inspektor-pisisvor:Ne roky, ale epky
Já Vám porozuměla... 👍😉
Mám dotaz, teta má skoro osmiletou fenu.Před měsícem měla záchvat, byla v křeči a nedýchala. Prý to trvalo malou chvíli. Podle veterináře to byla apilepsie, dostala nějaké léky a proveden byl rozbor krve. Ten dopadl dobře tak dávky léků byly o něco poníženy jenže fena dostala včera záchvat opět. Dávka léků se zase zvedla a fena je očividně unavená. To se může projevit až takhle pozdě po tolika letech? Znamená to, že vrozená teda není. Dá se tomu nějak vyvarovat? Díky za odpovědi.
Nedýchala? To snad ne, to se opravdu u epi nestává (kontrolovalo se srdce?). A jinak ano, epilepsie se může projevit kdykoli během života. Náš mops měl první (a zatím jediný,ťukám na vše) záchvat letos v šesti letech. Bude se muset vyladit dávka léků, někdy to trvá a pes ze začátku může být spavější,dezorientovaný atd.
Máte vyloučené vše okolo, že to je epi? Takže krevní testy ok, srdce ok atd?
Bylo mi řečeno, že potvrdit epi může jen MRI a i tam se to u hodně případů nepotvrdí.
Poprosím skusených o názor na chov v takomto prípade:
Pes mal epilepticky záchvat, bližšie neurčená príčina, majitelia odmietajú vyšetrenia. Po dôkladnom preskúmaní rodokmeňov sa u predkov nič nenašlo.
Polovičná sestra daného psa ( rovnaká matka, iný otec) má ísť do chovu. Chovať alebo je riziko príliš veľké?
Pokud je sestra zdravá není důvod nechovat. Samozřejmě nakrýt s naprosto (nebo s co nejvíc) nepříbuzným psem a vyhnout se krytí psem,který má v rodokmenu podobné předky jako otec postiženého psa.
Som v pozícii majiteľky polovičnej sestry ( áno, je naprosto zdravá, má poroben aj nadštandardné testy, ktor sú pre dan plemeno k dispozícii, m excelentnú povah, chov bol dlho plánovaný) a práve teraz vôbec neviem, čo v tejto situácii robiť. Informácií o využití takýchto jedincov v chove je veľmi málo, netuším, kde hľadať radu… neviem sa rozhodnúť, či chovať alebo nie.
Epina jde napříč generacemi,liniemi, není to záležitost jednoho genu. Z mého pohledu není důvod nechovat
Viete pripadne odporučiť k téme aj nejakú odbornejšiu literatúru, prosím?