Já teda jen k tomu pojištění. Dcera má oba psy pojištěný u petexpert. U ausíka se nebojím říct, že jim to ušetřilo desetitisíce… mimo spoluúčast jim pojišťovna proplatila všechno . U lapiňáka zatím nečerpali ťuk ťuk.
Mně se moje liknavost … pojistit psy.. teda nevyplatila. Než jsem se loni na jaře rozhoupala s Máťou, tak začaly ty jeho problémy s drápy a zahučela jsem do toho finančně dost ošklivě. Ošetření Giny v loni v září mi vytáhlo z kapsy dalších 6500,- protože jsme museli dávat narkózu, tak se to prodražilo.
Ginu jsem pojistila letos… 29.3. oslavila šesté narozeniny. A teda platím 770,- Kč měsíčně, ale pokud nikdy nebudu potřebovat, aby pojišťovna něco zaplatila, tak jedině dobře.
S Máťou je to těžký. Díky té autoimunitní nemoci mu propadlo očkování a veterinářka řekla neočkovat, že uvidíme letos v létě…. já teda musím říct, že se mi do toho vůbec nechce, mám strach, aby se mu to potom nerozjelo znovu.
No a pojišťovna má v podmínkách, že pes musí být pravidelně očkován… no tak nevim.
Pořád jsem pojištění odkládala, protože jsem na tom finančně bledě a každou korunu musím otočit 3x, ale ve finále pořád by pro mě bylo lepší mít psy pojištěný a platit měsíčně a eventuelně nějakou spoluúčast, než abych se vydala z veškerých finančních rezerv, které jsem měla.
No a k tomu, co pes potřebuje nebo ne… za mě na prvím místě láska, čas a kvalitní jídlo… no a co se výbavy týče, tak dospělej pes potřebuje padnoucí obojek případně postroj, vodítko a eventuelně náhubek. Pokud mám po sobě psy kontinuálně podobného vzrůstu, tak to po sabě ještě zdědí… jedno vodítko jsem měla 25 let, než se rozbilo zapínání karabiny. Obojků mám plnou krabici, ještě jsem se nedostala k tomu, abych je odvezla do útulku, jestli by se jim nehodily… to je sbírka od štěňecích po hotového netahajícího dospěláka a na dospělý psy používám stahováky se svařenými oky… myslím, že ty by vydržely ještě několik generací.
Ve své podstatě nejdražší položky jsou jídlo a když má člověk resp. pes smůlu, tak veterina.
Teda pořád beru nezbytné věci a nepočítám cvičáky, soutěže, výstavy a třeba zdravotní testy potřebné pro uchovnění psa… to jsou věci zbytné, které pes jako společník nepotřebuje.
A hračky? Pamatuju si, že kolikrát si pes víc vyhraje se starým ručníkem na kterém udělám uzel, než s nějakou drahou hračkou.
To samý stopovačka… no dneska už jsem rozmazlená a Gina má od Tameru dělaný 20ti metrový vodítko, s posuvkou, abych si to mohla pověsit přes plece… i tak si myslím, že nejdražší je na tom karabina… když jsem měla před 35ti lety ovčandu, tak jsem používala šňůru na prádlo.
Myslím, že když člověk už dopředu kalkuluje, jak by ho čokl vyšel na nákladech, co nejlevněji, tak je to cesta do pekel. Takoví psi často končí na granclích marketovkách, co pytel 10 kg vyjde v akci na 200 kaček a hodně smutně se mi kouká na ty nákupní vozíky, kde jsou naložený třeba 3 -4 pytle.
No a co se týče toho, co jsem na vetrině ochotná zaplatit. Cokoliv, pokud potom pes bude v cajku a nebo minimálně, že bude fungovat bez bolesti a bez … pro něj… nějakého trvalého diskomfortu… například rakovinu bych já osobně neléčila… dokud to zvládnem bez bolesti s nějakými léky, tak fajn a potom uspat. Nebo nějakou drahou operaci s nejistou prognózou nebo že je potom výhled na pár měsíců života a to bych za svoje psy doslova dýchala a když by přišlo na lámání chleba, tak prodám ledvinu…
