Odpověď na příspěvek uživatele Saga z 24.01.2024, 07:28:22
Černým kočkám palec nahoru!
Přesně! Mně se vždycky líbily černé kočky, psi i koně: A vlastně i chlapi - tím nemyslím zrovna černochy🙂, ale blonďáci mě nikdy moc nezajímali.🙂 I když samozřejmě vím, že na barvě nezáleží.
Kometo, mám to nastavené stejně!😄Můj muž taky není zrovna černoch, ale pleť má tmavší než já a vlasy černé (teď už ze mě chudák trochu šediví), kočky jenom černé, jediné, kde mi to teda s tou černou ale vůbec nevychází jsou koně, bohužel. Ono taky sehnat vraníka bez odznaků není žádná sranda a poslední, co bych chtěla do života je frís, který sice černý je, ale těch ALE je prostě moc.👎Můj první valach byl šiml, druhá kobyla tedy aspoň černý hnědák se třemi ponožkami a nyní mám black tobiano, tak je to aspoň flekatý a černo-bílý a silver daple - tmavé palomino. A jo, mě na barvě záleží, protože moje kobyla nejzdí na seno, nebo na pobídku holení, ona jezdí na fleky😄😄
Pro Bobcu - kdepak toto není moje foto, ale vůbec to nevadí, protože jsme měli úplně stejného kocourka, ale loni v létě se s námi bohužel rozloučil. Byl to ten nejlepší kocour na světě, kříženec sibiřky, černý jak noc a věrnější než lecjaký pes. Uměl chodit i u nohy. Nyní máme obyčejného krátkosrstého, je to ještě kotě, je povahově úplně jiný než ten sibiřák, přesto přináší spoustu radosti. 😉
