Zdravím. Mám jednu osobní zkušenost. V rámci své tehdejší prázdninové praxe v ZOO Ohrada jsem se ze své inidiativy dobrovolně nabídnul, že nakrmím pijavice lékařské, vystavené tam tehdy (cca 10 let zpátky) v expozici “Pijáci krve”. Už nějakou dobu tam hladověly a hledaly se alternativy pro jejich nakrmení.
Žížalkovitá pijavice mě ráno během cca 20 min odsála (z levého zápěstí), že byla tlustá na dva prsty. Pro mě - nic zvláštního, takové vibrováníčko na žíle, ale bez bolesti. Problém přišel pak…ony ty protisrážlivé látky u nich opravdu fungují😀. Až do večera mi ta pidiranka krvácela, že jsem z levačky měl takový ohyzdný “pařát” se zasychající, stále však pomalu kanoucí a odkapávající krví. Bordel z toho na podlaze pode mnou slušný. Fungoval jsem normálně (obsluha informačního stánku v ZOO, levou ruku jsem držel z dohledu návštěvníků), chvilkami možná trošku pocity anemie, ale celkem pohoda. Snahy obvázat ranku (mj. svou ponožkou😀) se míjely úspěchem, prokapávat po čase začlo vše. Konečně odpoledne se mi srážlivost krve nahodila nazpět. Možná (určitě) jsem holku nechal ze sebe cucat příliš dlouho. Zajímavý zážitek, rozhodně nelituji, žádné větší nečekané komplikace, ale dneska už by se mi to zopakovat nechtělo.
Jinak - nakrmil jsem jen tu jednu pijavici, a po jejím přidání do akvária ji okamžitě napadly dvě zbylé a nacucaly se z ní. Všechny byly tímto nakrmené. Na té původní se ranky od kolegyň okamžitě zatáhly a normálně žila a fungovala.
Běžte do nějakého rozumného a spíše méně ezotericky zaměřeného podniku, který hirudoterapii provádí. Objednat něco přes internet… V těchto vedrech Vám můžou pijavice pojít, a i kdyby ne, tak jsou lenivé a nechtějí se nacucnout. V normálním provozu mají tu žoužel chlazenou, budete v klimatizované místnosti, řeknou Vám, co dělat a co nedělat a kdy volat sanitu… A v neposlední řadě máte záruku zdravých ničím nenakažených pijavic.
Odpověď na příspěvek uživatele sharingan z 24.08.2023, 15:19:24
Panejo, Vy jste ale dobrodruh. 😀 Já měla na sobě pijavic dohromady cca 15, ale všechny teda v lékařském či podobném prostředí a s následným adekvátním ošetřením. A vždycky se mi potom chtělo strašně spát.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 24.08.2023, 17:29:36
Tak ve vodě v rybníku pijavice nejsou, ale když jsme jako děti blbli u rybníka na tom betonku pod jezem, tak jsme vždycky pak byli obalení pijavicema, tak jsme si je vždycky vzájemně otrhali a na nějaký problémy si nepamatuju.
Pijavic je fúra druhů a jen některé mají léčivé účinky a jen některé mají tolik protisrážlivých látek, aby na to tak velký savec, jako je člověk, reagoval. U pijavic je největší riziko dvojí: Alergická reakce a přenos nakažlivých chorob od předchozích dárců krve. Proto bych se od jiné než důvěryhodné pijavice cucat nenechala. Všechna ostatní rizika jsou poměrně zanedbatelná (pro jinak zdravého člověka). Základem je přiložit pijavici na rozumné místo (místní doktorka vzpomíná, jak jednou tahala pánovi pijavice z přirození, prý fakt fajn zážitek - pro ni to bylo z profesního pohledu velice obohacující a pro něj vůbec, takže v průměru fajn zážitek) a nedrbat si to, nebo to nateče. Nenamáhat se zejména po první cuconi, protože nevíte, jak na to zrovna Váš organismus zareaguje. A mít to pořádně zavázané nějakým savým materiálem. Já si na to plácnu dámskou vložku a oblepím to dokola leukoplastí a na 90 % je to v pohodě. Pokud jedu domů autem nebo busem a nechci riskovat pošpinění sedaček, obalím si to ještě takovou tou podložkou pod mimina nebo ležáky. Ničím nemazat, pokud nejde jinak, tak jen velice jemně potírat alkoholem. Jinak se musím teda ohradit některým znechuceným výrazům. Pijavice je krásné zvířátko, na těch nacucaných cuconích je vidět, jak má každá jinou kresbu. Mají zelená bříška a hnědá zádička s měděným vzorkem, který se kus od kusu liší - jedna měla na zádech vykříčníky a jedna celkem velké hvězdičky, další zas nepravidelné skvrny skoro jako levhart. Prostě krása. Radost pohledět. A jsou na dotek jemné, skoro až hebké, a skoro vůbec nejsou slizké. Přísavku mají na hlavě i na ocase a je někdy problém poznat, kterým koncem která cucoňa vlastně cucá. Jsou to nádherná a obdivuhodná stvoření. Nebo jsem divná a mám ráda zvláštní tvory. To je taky možnost.
Pijavic je fúra druhů a jen některé mají léčivé účinky a jen některé mají tolik protisrážlivých látek, aby na to tak velký savec, jako je člověk, reagoval. U pijavic je největší riziko dvojí: Alergická reakce a přenos nakažlivých chorob od předchozích dárců krve. Proto bych se od jiné než důvěryhodné pijavice cucat nenechala. Všechna ostatní rizika jsou poměrně zanedbatelná (pro jinak zdravého člověka). Základem je přiložit pijavici na rozumné místo (místní doktorka vzpomíná, jak jednou tahala pánovi pijavice z přirození, prý fakt fajn zážitek - pro ni to bylo z profesního pohledu velice obohacující a pro něj vůbec, takže v průměru fajn zážitek) a nedrbat si to, nebo to nateče. Nenamáhat se zejména po první cuconi, protože nevíte, jak na to zrovna Váš organismus zareaguje. A mít to pořádně zavázané nějakým savým materiálem. Já si na to plácnu dámskou vložku a oblepím to dokola leukoplastí a na 90 % je to v pohodě. Pokud jedu domů autem nebo busem a nechci riskovat pošpinění sedaček, obalím si to ještě takovou tou podložkou pod mimina nebo ležáky. Ničím nemazat, pokud nejde jinak, tak jen velice jemně potírat alkoholem. Jinak se musím teda ohradit některým znechuceným výrazům. Pijavice je krásné zvířátko, na těch nacucaných cuconích je vidět, jak má každá jinou kresbu. Mají zelená bříška a hnědá zádička s měděným vzorkem, který se kus od kusu liší - jedna měla na zádech vykříčníky a jedna celkem velké hvězdičky, další zas nepravidelné skvrny skoro jako levhart. Prostě krása. Radost pohledět. A jsou na dotek jemné, skoro až hebké, a skoro vůbec nejsou slizké. Přísavku mají na hlavě i na ocase a je někdy problém poznat, kterým koncem která cucoňa vlastně cucá. Jsou to nádherná a obdivuhodná stvoření. Nebo jsem divná a mám ráda zvláštní tvory. To je taky možnost.
Promiň přítelkyně, ale představila jsem si, jak jedeš busem a máš třeba na ruce nalepenou dámskou vložku!🤣😉
Promiň přítelkyně, ale představila jsem si, jak jedeš busem a máš třeba na ruce nalepenou dámskou vložku!🤣😉
No, já si je dávám přikládat na záda, takže všechno, co by mohlo vzbudit pozornost, je schované pod tričkem nebo šaty. Jednou jsem si dávala cucat stehno a to nebylo fajn. Moje teta si je dávala nacucat na dásně, to bylo teprve zajímavé. 😀 Ale je pravda, že to přestalo podstatně rychleji krvácet než ty moje záda.
Pijavic je fúra druhů a jen některé mají léčivé účinky a jen některé mají tolik protisrážlivých látek, aby na to tak velký savec, jako je člověk, reagoval. U pijavic je největší riziko dvojí: Alergická reakce a přenos nakažlivých chorob od předchozích dárců krve. Proto bych se od jiné než důvěryhodné pijavice cucat nenechala. Všechna ostatní rizika jsou poměrně zanedbatelná (pro jinak zdravého člověka). Základem je přiložit pijavici na rozumné místo (místní doktorka vzpomíná, jak jednou tahala pánovi pijavice z přirození, prý fakt fajn zážitek - pro ni to bylo z profesního pohledu velice obohacující a pro něj vůbec, takže v průměru fajn zážitek) a nedrbat si to, nebo to nateče. Nenamáhat se zejména po první cuconi, protože nevíte, jak na to zrovna Váš organismus zareaguje. A mít to pořádně zavázané nějakým savým materiálem. Já si na to plácnu dámskou vložku a oblepím to dokola leukoplastí a na 90 % je to v pohodě. Pokud jedu domů autem nebo busem a nechci riskovat pošpinění sedaček, obalím si to ještě takovou tou podložkou pod mimina nebo ležáky. Ničím nemazat, pokud nejde jinak, tak jen velice jemně potírat alkoholem. Jinak se musím teda ohradit některým znechuceným výrazům. Pijavice je krásné zvířátko, na těch nacucaných cuconích je vidět, jak má každá jinou kresbu. Mají zelená bříška a hnědá zádička s měděným vzorkem, který se kus od kusu liší - jedna měla na zádech vykříčníky a jedna celkem velké hvězdičky, další zas nepravidelné skvrny skoro jako levhart. Prostě krása. Radost pohledět. A jsou na dotek jemné, skoro až hebké, a skoro vůbec nejsou slizké. Přísavku mají na hlavě i na ocase a je někdy problém poznat, kterým koncem která cucoňa vlastně cucá. Jsou to nádherná a obdivuhodná stvoření. Nebo jsem divná a mám ráda zvláštní tvory. To je taky možnost.
Ne, nejste divná.
Já se třeba dozvěděla, že každý pacient má svou osobní pijavici. A že vyndat ji z té lahvičky není jenom tak, protože má tendenci se hned přicucnout. A když hlídáte jeden( konec nebo začátek), tak vám může uniknout ten druhý (konec nebo začátek). A pak musíte sundávat a nandat na pacienta.
Muší larvy chované v laboratorních podmínkách. tzn bez jakýchkoliv patogenů mohou být užitečné. Škrkavky jsou hnusní endoparazité a střečci jsou taky hnusní když žijou v tkáni.
Pijavice není ani endoparazit ani nežije v tkáni, takže jen povrchovka a když je čistá z laboratoře…
