Mečovka mexická

Mečovky jsou živorodky… tudíž prasátka. Akvárium 90 litrů bude mít tak 80 litrů vody, ale spíš takovejch 75 litránků.

Tak tam dejte tak 8 kousků s fertig… vystaràno.

Souhlas.

Já mám v tomhle objemu 8 neživorodek a přijde mi to akorát.

Já bych teda neonky ani jiné tetry s živorodkama nekombinovala… neonky jsou čistotu vyžadující rybky a mečovky jsou čuňata… kombinace mi teda nepřijde šťastná…

A jednou týdně vymývat filtrační houbu… pokud  je tohle nutné, tak filtr nestíhá a filtrační hmota je malá….

Ideálním společníkem jsou neonky obecné nebo červené.

Opravdu doporučujete narvat do 60 litrů neonky? Jejichž komfortní zóna začíná na 120 litrech?

A krmení umělou potravou, ždímání filtrů a chemické přípravky, aby byla voda OK - mám to jinak.

zejména při krmení živou potravou (patentky, nitěnky) a živé krmení opět zatěžuje vodu dusičnany

Tak já teda nekrmím nitěnky, ale živé komáří larvy krmím běžně…krmila jsem tak i živorodky a nebo mám mražené.

Ono celý ten příspěvek od Tap bych brala jako výstřel do tmy eventuelně reklamu na zázračné vodičky…

Když nebudu počítat ty neonky, tak další…K tomu 2x Corydoras a 2x Otocinclus affinis, 1x Ancistrus. 

Pancéřníčci jsou rádi v hejníčku, tak 6 kousků určitě, otíci…no to je kapitola sama pro sebe, importy, kde je vysoká úmrtnost a taky by měli být ve větším počtu…a zazdíme to populárním ancíkem…to je taky pěkný čuně, navíc ještě může okusovat kytky.

U těch filtrů je údržba tak po několika měsících, když klesne průtok, mívala jsem bioakvacitovou kostku a na ní nasazenou čerpací hlavu…mírnej proplach asi po somi měsících…já mám externí filtry, tam jednou za rok vyčistím předfiltr…u akvárka s neonkama a tetrama už jsem ho neotvírala dva roky určitě..

Klidně se ptejte, pokud potřebujete odbornou radu, Kometo.

Děkuji, nepotřebuji. Stačí mi vidět, jak vypadají neonky na Hluboké (až tam zase budu a podržím myšlenku, zkusím, aspoň odhadem, spočítat objem). Ano, jde jenom o můj pocit, jak by to mělo vypadat. Proto je ve svém pidi akváriu nemám.

Máte pravdu. Není to chemie, jenom reklama. Nemám ráda zkratky. Můj názor.

Ale no tak. 

Za co se máme omlouvat? Za své názory? Že je Sera San umělé krmení? Vždyť je. Tak jako granule pro psy.

A mimochodem, sloni, stejně jako ostatní býložravci, rychlý metabolismus nemají. Trávení celulózy zabere dost času.

Takže stále reklama?

Tap : haha, ono čerpat své ‘ odborné údaje’ z publikace z doby,kdy byl max objem nádrže okolo 100 litrů, je velmi praktické, že? Betta taky přežije v kelímku, nebo v pet láhvi, ale život bych tomu neříkal.. 

On si Tap “myká” ? 🙃

Tap a spol.

Osobně proti fy. Sera nic nemám, považuji jí však za jednu z mnoha srovnatelných na trhu. Nenabízí nic mimořádného či výjimečného oproti jiným. Zmínil jste “Sera Nitrivec obsahující živé nitrifikační bakterie”. Pokud tedy vezmeme jako příklad výjimečnosti firmy schopnost využít kryptobiózu bakterií, samu o sobě pozoruhodnou, musím vás nebo tu vaší skupinu zklamat. Takovou legrácku dnes dokáže úplně každý a také tomu odpovídá nabídka. Podobně bych mohl pokračovat od výrobku k výrobku. Nebo jste snad schopen oponovat? Pokud ano, zkusím nebýt zhnusen zbytečně agresivní formou reklamy ve vašem podání.

Tap:

Mečovky jsou živorodky. Prasata to nejsou.
Živorodky mají rychlý metabolismus.
Třeba jako sloni. Vyloučí mnoho nestrávené potravy.
Právě proto je vhodnější krmit tyto druhy ryb stravitelným přírodním krmivem,
typu Sera San.
Opravdu tu hodláte veřejně tvrdit, že je umělé?
A že lepší je (pro živorodky !!) mražené krmivo??

Pokud se nám vy a Kometa omluvíte, zkusíme vaši neznalost pochopit.

Živorodky jsou čuňata za tím si stojím a nemyslím to nijak zle… je to normální akvaristický výraz pro druh ryby, která produkuje hodně odpadu…. 
Já krmím všechny ryby pestře… používám klasické vločkové, granulky, sušené, tablety,  mražené i živé… mimo nitěnek, těmi nekrmím vůbec… základ je teda živé a mražené krmivo a živorodky už teda nemám, ale mikdy jsem si nevšimla, že by na takovém krmení neprospívaly, naopak…

Omlouvat se rozhodně nebudu, protože nemám za co.

Tap:

Z letitých zkušeností víme, že tvrzení o pancéřníčcích, jak jsou to hejnovité ryby,
není opodstatněné. Platí to pouze pro mladá zvířata.
Později v hejnku vzniká šikana a zůstává dominantní pár.
Ten se může i v nádrži o objemu 60 L bez problému svévolně rozmnožovat.
Máme u pand opakované spontánní odchovy ve společenské nádrži
(predátoři jiker - skaláry apod).

Pokud se potřebujete na něco zeptat, rádi vám pomůžeme. 

Je pozoruhodné jak se mohou zkušenosti jednotlivých chovatelů lišit. Ale k věci, manželka má ve svých nádržích odjakživa skupinky po deseti, dvanácti kusech pancéřníčků různých druhů, konkrétně v současné době dospělé Corydoras panda, Corydoras julii, Corydoras pygmaeus, Corydoras sterbai, nověji také Corydoras pulcher, Corydoras sp. Venezuela orange a Corydoras duplicareus. Všechny tyto druhy vykazují chování typické pro ryby žijící v hejnech až na dvě výjimky. Pancéřníček malý sice také drží skupinu ale značně rozvolněnou, možná pro svoji potřebu ohledávat jednotlivé listy rostlin nebo zvyk plavat v celém vodním sloupci. Pancéřníček Štěrbův dává přednost spíš pohybu v páru než ve skupině, alespoň se tak zdá. Ostatní jedou za zábavou, potravou i jen tak na procházku vždy v utažené formaci že kdyby se mohli držet za ruce jako školkou povinné děti na procházce, tak to udělají. Drobné "ústrky" menších jedinců většími, vznikající v každé skupině společně žijících zvířat zejména když najdou ojedinělý objekt vhodný k prozkoumání nebo k jídlu, nelze považovat za šikanu už z toho důvodu že odstrčený jedinec se nijak nesnaží o úprk ale naopak vyvíjí usilovnou snahu dostat se zpět do výhodnější pozice a to bez výraznější reakce vítěze. Co se týká cíleného rozmnožování tak toto období máme dávno za sebou i když to mám stále v živé paměti. Vždy jsme dávali k vytření základní skupinku jedna samice + dva samci a případně její přibližné násobky tj. tři samice a alespoň pět samců. Nebudu popisovat obecně známé postupy platné při snaze o odchov ale při takovémto složení bývali výsledky nejlepší. To jen k tomu uvedenému “dominantnímu páru”. K výtěrům bez jakékoliv snahy ze strany chovatele dochází i v našich vesměs společenských nádržích. Jedná se o tu první skupinu pancéřníčků, druhou skupinu máme jen necelý rok. Občas se stane že objevím skupinku mláďat šmejdících po dně, někdy dva kusy, jindy třeba deset. Putují do společné nádrže kde společně s potěrem jiných ryb odchyceným příležitostně v nádržích čekají až budou vypadat jako ryby a budou schopné nahradit v případě potřeby své rodiče nebo se v nich zhlédne některý kamarád. Tak to funguje u pand, leopardů a štěrbáků nikoliv u pancéřníčků malých páč jejich potěr nikdo v zarostlé nádrži, bez akutní hrozby vážné mozkové příhody, nechytí. Přesto i u nich přirozená obnova nějak funguje protože skupina dlouhodobě zůstává co do počtu jedinců přibližně stejná. Konečně se dostávám k tomu co jsem vlastně chtěl napsat a co mně připadá zajímavé. V té nádrži pro potěr se, jak je jistě patrné, setkají skupinky různě starých jedinců třech druhů pancéřníčků. Skupinky jednotlivých druhů, nehledě na stáří, mají výraznou snahu tvořit hejno pouze vlastního druhu ač ještě není na první pohled patrné ke kterému náleží. Stručně, vypadají prakticky stejně, chovají se stejně ale přesto vědí co jsou zač, pomíchají se tak maximálně v místě krmení kde panuje zmatek. Má také někdo z chovatelů podobnou zkušenost nebo se to děje pouze u mně?