Povlak na hladině.

Dobrý den, pomůže vám Seachem Pristine. Samozřejmě je podobných přípravků víc ale tento používám já pokud je to, zejména u nověji založených akvarií, nutné. Víc si o přípravku počtete zde https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/na-mastnou-hladinu Na okamžité mechanické odstranění povlaku se dříve používali obyčejné noviny, nebo balicí papír, případně bílé papírové kuchyňské utěrky. Na plochu hladiny položíte papír a za okraj pomalu zvedáte. To celé opakujete do vyčištění hladiny. Lepší a hlavně dlouhodobější řešení je však S.P., navíc se vyhnete nepořádku.

Jo jako první pomoc ty papírový utěrky…já používala i čerpací hlavu k většímu pohybu hladiny hlavně z důvodu lepší výměny plynů…u mě to byl problém u jednoho nově založeného akvária…řekla bych, že primárně způsobeno ještě nerovnováhou v nádrži.

Obecně povlaky nebo chceme-li slepé hladiny…nebo obecně problémy v akváriu…jde o to, proč se tak děje…mechanicky odstraním následky, ale ne příčinu…

Ono se dá také využít skimmer jako náplň s filtrační vatou nebo jako výstup z filtru se dá použít rozstřikovací rampa.

Pokud akvárko není žádnej čerstváček (i třeba několikaměsíční), tak to klíďo může způsobovat nějaké krmivo, hnojivo, může to být způsobeno přebytkem živin…často je vidět i šneky v akvárku, že o takovou hladinu mají zájem…

Může to taky způsobovat nějaký kořen nebo jiná dekorace. Zásobní substrát…

Seachem Pristine vyzkoušenej nemám, ale fungovat by to mohlo…i přesto bych se pak zamyslela nad provozem akvária…jakože nemám přerybněno, nepřekrmuju, je dostatečná údržba akvária, neprovádím v akvárku pravidelně hlubokou orbu, nešťourám se moc často ve filtru…atd atd

Mně nejvíc pomohlo to odebírat nádobkou. S papírovýma utěrkama jsem byla úplně marná a bylo všude mokro 😀…skimmer by asi taky pomohl, ale to se mi na 37l akva nechtělo řešit.
Do měsíce od založení to bylo pryč. Mám zásobní substrát pro rostliny, listy některých kytek měnily formu na podvodní a chvíli trvalo, než se to celé zaběhlo. 

Nevím, jestli to byla jen náhoda, ale zmizelo to pár dnů po přidání plovouček (limnobium, pistie) a růžkatce.

To není náhoda…alespoň z mého pohledu…čím víc rovnováha v akvárku, tím míň problémy typu slepá hladina, zákaly, řasy…a plovoučky toho dost spotřebují, takže pak toho v akvárku neplave tolik…tím myslím nadbytečné živiny…

Myslím si, že pokud člověk nefláká údržbu, nemá přerybněno a pod. tak povlak na hladině je klasická nemoc akvarijních čerstváčků…kolikrát fakty stačí mechanicky odstraňovat, víc čeřit hladinu a prostě počkat, až se nám akvárko pěkně zajede….

Tak to musím uznat že jste Tenurri šikulka. “Mně nejvíc pomohlo to odebírat nádobkou.” U mne by to zaručeně dopadlo tak že po skončení akce bych měl prázdné akvárko bez vody a nervy na pochodu😲. Problém při použití papírové utěrky vzniká tím že je rychle nasákavá. Příště musíte položit a okamžitě stahovat, využít ten moment kdy má voda tendenci vsakovat se do materiálu. Nasáklá utěrka již ten efekt neposkytne a je v podstatě k ničemu. V tom měli ty archaické noviny výhodu páč vsakování trvalo podstatně déle, zase však měli jiné nevýhody to je fakt. Také plovoučky k této metodě první pomoci nepřispějí protože vyloučí položení papíru po ploše hladiny. Jen ten růžkatec by nevadil, ten se nad hladinu, na rozdíl od pistie a limnobia necpe, drží se hezky ukázněně těsně pod ní. Jinak samozřejmě plovoučky ano, tam kde je to jen trochu možné a vhodné. Minimálně poskytnete nitrifikačním bakteriím více prostoru k usídlení. Také jejich schopnost odčerpávat přebytečné živiny je enormní. Pro zajímavost, četl jsem že růžkatec (Ceratophyllum demersum) je schopen v době vrcholné vegetační fáze a v příznivých podmínkách přirůstat až o šest cm denně a to na všech vegetačních vrcholech jedné rostliny. Osobně jsem to sice neměřil ale i kdyby to byl údaj přehnaný tak stejně je rychlost růstu excelentní. Bohužel, při té všeobecné chvále plovouček je dobré připomenout že samy o sobě nejsou schopné likvidovat “mastnou hladinu”, ani nemohou, povlak se totiž skládá z odpadu dosud nezpracovaného nitrifikačními bakteriemi které jej teprve svou činností upraví na prvky které dokáže rostlina využít, odčerpat a tím zlikvidovat. Takže “pouze” poskytnou optimální podmínky, to je vše. Skimmer, je to dobré udělátko v podmínkách které jeho instalaci vyžadují. Počítá se s ním zejména u nezakrytých nádrží s volnou, rostlinami nezarostlou vodní hladinou. U běžné sladkovodní akvaristiky je to však z mého pohledu upřílišněnost. Proč? Protože v případě plovoučkami zarostlé hladiny způsobí dříve či později “nahuhňání” rostlin okolo sebe čímž vlastně znemožní svou primární funkci tj. sbírání nečistot z hladiny. Častá a nutná údržba ve formě čištění sběrného koše nebo sítka a skutečnost že pouze přesouvá znečištění z hladiny ke zpracování n. bakteriím do filtru ho v mých očích degraduje do zbytné blbosti. Samozřejmě jde pouze o mé mínění a můj postoj, což nemusí mnoho znamenat. Raději však dám přednost trpělivosti a klasické, vyvážené biologické rovnováze. Proč se máme snažit o co nejrozmanitější portfolio druhů nitrifikačních bakterií? Jistě každý tuší že všude kolem nás se vyskytují bakterie různých druhů, nejen nitrifikační a prospěšné ale i jiné méně vítané až nebezpečné. Vznášejí se volně v prostoru nebo ulpívají na jakémkoliv myslitelném předmětu a čekají až okolní prostředí bude natolik příznivé aby mohli tvořit kolonie s postřehnutelnými projevy života. Aby takové mnohdy neuvěřitelně dlouhé čekání, v pro ně krajně nepřátelském prostředí, vůbec přežili uchylují se do zvláštní dalo by se laicky říci bezživotné fáze života zvaném kryptobióza. V takovém stavu jsou schopny přečkat prakticky cokoliv. No a protože je tato schopnost mnohým výrobcům akvarijních potřeb dobře známá využívají ji k selekci vhodných druhů a kmenů bakterií které splňují požadavky, následné distribuci a prodeji. Fakt je, že ze strany zákazníka je potřeba notná dávka důvěry ve firmu které dávají při koupi výrobku přednost, protože není v možnostech běžného akvaristy posoudit jak účelná jejich investice vlastně je a zda by výsledek nebyl stejný nebo podobný kdyby se spolehl na divoké kmeny n.b.. Já tomu věřím a vím že po aplikaci bakterií je během jednoho dne patrný výsledek a do dvou dnů září hladina čistotou. Navíc cena za klid se mi nezdá až tak vysoká, protože není pro akvaristu nic trapnějšího než přijít, zejména po ránu, k akvárku a vidět jak se celé rybí osazenstvo vrtí u hladiny a lapá po kyslíku. Víme přece že nepropadnutí vločkového krmiva není ten primární problém, zato však zabránění přirozené výměny plynů ano. Kratší to neumím, pardon. 🙄A to jsem se ještě nezmínil o tom jak různé druhy n.b. upřednostňují různé typy prostředí a tvorbě mikrobiálního povlaku v akváriu tak důležitého třeba pro krevetky.

Pro zajímavost, četl jsem že růžkatec (Ceratophyllum demersum) je schopen v době vrcholné vegetační fáze a v příznivých podmínkách přirůstat až o šest cm denně a to na všech vegetačních vrcholech jedné rostliny.

Tak to potvrzuji…se mi chlapec nějak rozjel, co tejden vyhazuju půl kýble,  už to nikdo nechce ani zadarmo. Asi jde na něj jaro bo co…protože pak mám období, kdy přirůstá úplně minimálně, ale teď se fakticky splašil.