mám skoro osmileté kocoura, přišla jsem k němu jako ke kotěti náhodou. Já jsem byla zvyklá vyrůstat v přítomnosti psů a nyní, když bydlím už několik let sama, mi často pes chybí a ráda bych si konečně toto léto jednoho koupila. Ovšem problémem je kocour, když už ho mám, chci mu zajistit hezký život a nerada bych, aby byl nešťastný. Je to kocour, který je celý život jedináček žijící pouze v bytě. Občas hlídám psa nebo tu je někdo na návštěvě i se psem a kocour to pokaždé těžce nese, nejí, je na škrabadle a je hodně ve stresu. V téhle oblasti nemám vůbec žádné zkušenosti a informace na internetu jsou hodně rozdílné. Nevím jestli je vůbec nějaká možnost, že by si kocour na štěně postupně mohl zvyknout nebo bude lepší prostě počkat ještě třeba spoustu let, až nebude? Máte někdo podobnou zkušenost?
Co budete dělat, pokud si kocour nezvykne? Z toho, co píšete, bych počítala s variantou, že to pro něho bude trvalý stres. Co to bude za psa? Klidný nebo temperamentní? Je možnost zajistit kocourovi dostatek prostoru, kam nebude mít přístup pes a bude mít dost kontaktu s vámi? Štěňata bývají dost nenechává a i kočky, které jinak psy neřeší, to vyvede z rovnováhy.
Já mám zkušenost, že kočky si na štěně vždycky zvyknou, jen některým to dlouho trvá.
Vybrat nějaké klidné plemeno, u kterého je předpoklad, že si koček nebude moc všímat a kocourovi zajistit hodně prostoru ve výškách, poličky na stěnách a tak.
krom výběru plemene a dostatečného zázemí pro kocoura hraje nemalou roli i výchova - jako základ štěně nenechám honit kočku, jako ani centimetr. Učím kočka = sedím / ležím / stojím a klidně koukám / přijdu k člověku…nějak tak. A prosím zásadně pomocí odměn, ne trestů.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 19.03.2025, 09:32:08
Ono to je těžký, mám psa, co jako mlaďoch honil kočky, přišel k dospělým kočkám a ano, naučila jsem ho, že nesmí, což se mnou důsledně dodržoval, ovšem o samotě, to byla jiná. A izolovat je když nejsem doma, to fakt nešlo. Kočkám nikdy neublížil, prostě to bylo běží to, běžím za tím, ostatně má tohle to plemeno v popisu práce, takže nikdy je nechtěl chytit nebo tak něco.
A zadavatelka je bude mít pohromadě v bytě, to nejde stopro zas uhlídat.
to je ten rozdíl mezi “životem” a tréninkem tohle se trénuje, tedy člověk je přítomen a připraven a trénink není jen o tom “kočka=…..”, ale o výcviku/výchově a vůbec režimu obecně
a ten “život” ovlivním výběrem plemene a připůsobením bytu pro kočku
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 19.03.2025, 08:44:46
Pokud by to nešlo, samozřejmě by zůstal kocour, ale abych tomuhle úplně předešla, snažím se si co nejvíce zjistit předem.. Ráda bych šeltii, snažila jsem se hledat plemeno, které nemá lovecký pud a s ostatními zvířaty vychází v pohodě. Také jsem přemýšlela, že bych koupila záteras a vyhradila bych pro začátek prostor, kde by štěně bylo a kocour by měl téměř celý byt stále pro sebe, ale nevím jestli by to fungovalo.. Štěně přeci jenom potřebuje hodně kontaktu, člověk s ním musí každou chvíli ven.. Zase na druhou stranu mi přijde jako nesmysl, ptát se kocoura, co můžu a co ne..
Jak velký je ten byt, co máte k dispozici? Já mám byt o 3 místnostech a do jedné prostě Kocoura nepouštím. Pokud bych si pořizovala psa, tak pokud by se neshodli, pes by pobýval v této místnosti a bylo by vyřízeno. Můžete zapracovat i toto řešení, tj. vyhradit každému zvířeti jeho prostor, kde bude po dobu vaší nepřítomnosti pobývat, a prostory spojit jen za vaší přítomnosti, případně kdyby to nešlo, tak prostě prostory nepropojovat.
U nás na návštěvě se psem to zase bylo naopak, pes chodil podél zdi a Kocour seděl uprostřed místnosti, dvakrát tak velký, mrskal ocasem a přemýšlel, na jak malé kousky psa přerozdělí…
Odpověď na příspěvek uživatele Tery48 z 19.03.2025, 11:33:26
Šeltie je myslím si dobrá volba. Jen dobře vybrat chovku, šeltie jsou měkké v povaze a často bázlivé, tak se toho vyvarovat, aby to nakonec nedopadlo tak, že se pes bude bát kočky. 😀
Šeltií štěně je mnohem menší než kočka, to taky hodně pomůže.
Osobně bych si vzala štěně z chovky, kde mají i kočky a pro štěně to nebude úplně novinka.
Já pořizovala štěně ke dvěma bytovým kočkám, kdy jedna kočka většinou nemá ráda ostatní zvířata 😀…no zvykli si docela v pohodě. Nedokážu si představit nemít doma ohrádku pro štěňátko. Ať už na začátky učení samoty tak pro klid všech zůčastněných, kdy mohli jít do chráněného kontaktu, kdy se jim chtělo a nemohli si ublížit, mohli se přes ni očichat, atd (a my se v noci mohli v klidu vyspat). Máme 2+kk a kočky mají přístup všude a uzavřít jednu místnost nešlo z vícero důvodů, abych oddělila kočky a psa.
Dále jsme celou jednu stěnu v obýváku předělali na stěnu kočičí a mají tam stupínky, pelíšky, atd.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 19.03.2025, 12:45:20
Děkuji, chovatele samozřejmě budu vybírat pečlivě. Pravděpodobně to přece jenom zkusím, snad prostě časem bude situace v pohodě, kocour je samostatně docela drsňák, tak věřím že by si to snad mohl postupně porovnat. 😀 Jak jsem k němu přišla náhodou, tak jsem neměla zkušenosti a vlastně ani možnost, aby si už jako kotě zvykal na psy, navíc mě to před pár lety vůbec nenapadlo, tak snad to ale vyjde..
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 19.03.2025, 11:43:25
To by snad taky šlo vymyslet, když se poštěstí, tak bych se ráda do budoucna stěhovala do baráku, kde by to pak všechno bylo jednodušší, ale to ještě bude určitě nějakou chvíli trvat, nicméně prozatím by pejsek mohl být zavřený v ložnici a kocour v obýváku a při nejhorším by se to prostě dělalo takto..
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 19.03.2025, 14:34:54
Kde jste prosím ohrádku měli, někde dál od kočiček? A štěňátko na začátku bylo prostě jenom v ohrádce a postupně jste mu umožňovali přístup do dalších místností? My máme obývák, ložnici, kuchyň a koupelnu. Kocour může všude, v kuchyni má jídlo, na chodbě záchod, v obýváku škrabadlo a dvě skříně, na kterých má pelíšky a spí v nich. Na zemi má přepravku, kam se taky chodí schovat. Když jde hodně do tuhýho, tak si zaleze v ložnici úplně dozadu za postel, kde na něj nikdo nemůže. Jak může úplně všude, tak si nejsem jistá, kam by bylo dobré ohrádku dát, aby to pro něj bylo co nejsnesitelnější.
štěňátko jenom v ohrádce není dobrý nápad - potřebuje poznávat svět, poznat chod domácnosti… potřebuje vás a potřebuje seznámení i s tím kocourem (za dohledu a korigování správného chování obou stran). Zapomeňte na to, že by pobyt v ohrádce něco štěně naučil… Může sloužit na chvilku, když se mu nemůžete věnovat a zároveň je štěně unavené, nebo má v ohrádce vhodnou činnost
