Zoo Novinky

Význam to má ten, že si zaměstnanci v zahrady v klidu
ujasnili nějaký plán, co budou dělat dál. To za prvé.
Za druhé v klidu odstranili uhynulé ptáky a mohli například sanovat
chodníky a cesty v bezprostředním okolí.
Případně i jinde v zahradě - podle uvážení a plánů dané zahrady.
V klidu mohli přestěhovat nebo sledovat zbývající ptáky,
případně jim podat nějakou symbolickou podporu - vitamíny,
odčervení a podobně.

Návštěvníci courající sem-tam, někteří senzaci hledající,
fotící, natáčející a vše komentující a všemu rozumějící
samozřejmě nejsou při takové operaci žádoucí. 

Rozhodně to není žádné karanténní opatření, jak jste asi mysleli.

Kukulín:

Víte někdo z kuloárů, co dělá Bobek? 
Vezmou ho vůbec po té ostudě někde?

Do důchodu má 6 let, dalo by se říct ještě dlouhá doba. Ale myslím, že ho už nikdo nezaměstná, tak snad má dost našetřeno za ty roky v Praze.

Jen z prodeje kalendářů a knih může mít 6 milionů i více.
Samozřejmě to byl velký hráč s Hlubučkem a spol.
Tak bychom se nedivili, kdyby tu někdo přisunul teplé magistrátní
či obvodové křesílko.
No a regionální stanice rozhlasu, ty zaměstnají kdekoho.
Spíš si říkáme, jestli třeba neprodělal infarkt - takový slavoman
a taková ostuda - to s nabubřelým egem udělá své.

No, kdo ví. Třeba se ještě budeme divit. 🙂
Děkujeme za reakce.

Zoo Brno hlásí prvoodchov největšího holuba - korunáče Sclaterova.

Dále měli do konce roku do Brna přijet sumateřští tygři přímo z Indonésie.
Vzhledem k tomu, že zahrada avizovala poslední letošní “Vitání do smečky”,
vypadá to, že tygři dorazí se zpožděním nebo až na samém sklonku roku
a jejich oficiální přivítání bude po Novém roce.
Pokud by se dovoz mladého páru do Evropy skutečně podařil,
byla by to mimořádná událost. Po případném potvrzení březosti
by indonéský chovný samec hned putoval do Zoo Jihlava, kde na něj
už čeká vhodná samice - aby zplodil pokud možno co nejvíce geneticky
cenných potomků. Zatím tedy není ještě ani v Evropě. Tak budeme doufat.
Zatím je v Brně k vidění stará nechovná samice Satu, která byla celý
život agresivní vůči samcům a své geny tak bohužel nepředala. 
 

Třetí porod nosorožce indického v Zoo Plzeň k vidění na YouTube.
 

Buggyra:

Tygři se uměle neoplodňují? Nebo nebyla tygřice tak cenná, aby se to zkoušelo?

Ne, v podmínkách provinčních zahrad (rozumějte nikde v ČR)
se neprovádí inseminace tygřích samic.
Už i proto, že neexistuje banka tygřího spermatu.
V době, kdy konkrétně Satu byla chovnou, byla Zoo Brno v těžkém úpadku.
Základní kámen každé zahrady - zaměstnanci - neměli ani základní  zázemí.
Takže představa, že by taková zoo disponovala vybaveným sálem
i personálem, který by uspal samce, odebral sperma, zamrazil nebo ihned
použil pro aktuálně říjnou samici, a který by takovou operaci mohl provést, je lichá.

Ve všech zahradách v ČR se čeká, zda si daní jedinci k sobě najdou cestu.
Stejné je to s kriticky ohroženými tygry malajskými v Zoo Praha.
Samice jsou, bohužel, schopny samce zabít. Samci jsou submisivní,
nenabuzení, neumí se často k říjné samici chovat.
V Plzni nyní už několik let spojují tygry ussurijské, čekají mláďata,
zatím bez úspěchu. Je to problém malých zahrad, malých “pavilonů”,
kde prostě drží jednu samici a jednoho samce. To obecně je špatné
(u velmi ohrožených druhů). Kdyby disponovaly zahrady dalšími jedinci,
mohou další den prostě samce vyměnit a třeba by spojení bylo úspěšné.
Čeká a zkouší se to několik let. Když je jasné, že si pár nevoní,
žádá se směrem k Evropskému
koordinátorovi o nového jedince. Každý koordinátor je jiný.
Někdo pracuje operativně, jiný je nestíhající flink.
Pokud koordinátor “sežene” v jiné zahradě vhodného jedince
(a zahrada je ochotna se ho vzdát), nastává logistické řešení transportu
a zejména zajištění jeho financování - to platí většinou přijímající zahrada.
Takto např. do Plzně dorazily před léty dvě ussurijské tygřice až z Kanady.
Částku za transport 300k tehdy velkoryse uhradil ČEZ.
Dnes by dovoz dvou tygřic největšího poddruhu tygra vůbec stál mnohonásobek
tehdejší částky.
Než se vše vyřídí, uplynou celkem klidně další dva roky.
Tzn. vaše zoo má vhodnou samici v reprodukčním věku, má i samce.
Dva i více let čekáte, zda z jejich spojení vzejde potomstvo, zda vůbec dojde k páření,
pak žádáte koordinátora o výměnu, řešíte finance + dokumentaci,
následně - co/kam s původním samcem/samicí (někdy lze vyměnit s posílající
zahradou - když je zvíře prokazatelně plodné). Ale je-li to vyloučený jedinec,
musíte sehnat místo u vás v zahradě nebo v nějakém “béčkovém” zařízení,
kde jim (a Koordinátorovi) nevadí, že to bude pouze expoziční jedinec.
Za těch 4-5 let vaše samice může zestárnout a stane se neplodnou
a/nebo - velmi časté - její vaječníky kvůli neprobíhající březosti/porodům
se inaktivují, často s nádorem, a i mladé zvíře je vyloučeno.

Pokračování

Nádory na vaječnících jsou velmi časté např. u nosorožčích samic, které nerodily pravidelně, což je v zajetí naprosto - bohužel - běžné).
I proto zahrady vnímají doporučení různých koordinátorů všelijak.
Např. v Plzni se nyní narodil malý sameček nosorožce indického.
Po devíti letech. Proč po devíti letech? Z rozhodnutí koordinátora.
Jak to probíhá v praxi?
Zoo musí, na základně rozhodnutí koordinátora evropského chovu,
říjící samici stůj co stůj udržet buďto oddělenou od samce nebo ji dopovat antikoncepcí.
Zkuste to v podmínkách tak malé zahrady, jako je Plzeň, v tak malém pavilonu,
který Plzeň má (pokud si tam nedáte pozor, může vás nosorožec třeba pomočit - v tak těsném kontaktu tak návštěvník se zvířaty je). A u tak velkého druhu, jako je nosorožec.
Pavilon byl koncipován tak, že samec se samicí na sebe neustále vidí.
Oddělení “říjných” zvířat je v podstatě týrání.
Samec se tak moc zkoušel dostat k vonící samici, že si zcela ohobloval !!
svůj nosorožčí roh. 
Zvíře pak trpí stereotypními návyky, opakovaně vráží do vrat, kýve se sem a tam,
nechápe, že to nejde. Že člověk rozhodl, že daná linie je v malé evropské populaci
“přezeprezentována”, a že tedy není další mládě žádoucí.
Zvíře samozřejmě trpí i fyzicky, nejen psychicky. 
Odhalení, že plzeňský nosorožčí samec “měl nádor” pak není pro top odborníky
žádným překvapením, bohužel je to smutná realita - následek.
Samice, která pravidelně nerodí, může být dále už neplodná.
V Plzni po dlouhém čekání dostali svolení ke spojení zvířat. Samice zabřezla.
V Plzni hned přistoupili k provizoriu - stáje antilop upravili tak, aby tam mohla
být samice nosorožce a Manjulu umístili alespoň trochu z dohledu samce
a hlavně z dosahu návštěvníků. Ti nosorožce často hladili i krmili.
Velmi nevhodně řešený pavilon (máme v rukávu mnohá vylepšení, ale nikdo se neptal).
Proto zahrada porod po 9 letech sledovala tiše, s napětím.
Proto je krásné to video, kdy samice porodí směrem ke kameře a netrvá to ani 10 minut.
Za těch devět let by v Plzni byla odchována již dvě další mláďata a samice by nyní
byla znovu březí. Na cestě by byl třetí (celkově pátý) nosorožec.
Jenže koordinátor viděl věci jinak.
Ránu celý ten plán dostal právě úhynem chovného nosorožčího samce
v Plzni, před několika týdny. Najednou jeho krevní linie už nikdy nebude přereprezentována a najednou by se jim ta dvě mláďata, co se mohla narodit,
velmi hodila.

Praxe v zoo je skutečně pro otrlé. To platí napříč druhy, dnes a denně.
Představa umělé inseminace v českých podmínkách je nereálná.
Slony/nosorožce jezdí inseminovat německý tým odborníků z IZW Berlin,
který si k tomu vozí vlastní sperma.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-prazskou-zoo-chce-vest-sef-narodniho-parku-novinar-i-politik-292129