No pro mě je pokoutník fakt problém… minule jsem večer jednoho velkýho klučinu odlovila a šla vypustit ven… musela jsem si vzít na noc prášek na spaní, protože ten pocit úzkosti, ošklivosti… jako vím, že ten pavouk je neškodnej, ale mému iracionálnímu já je prostě fyzicky špatně… kéž bych to tak neměla.
Já nesáhnu totiž ani na gumovýho pavouka… taky se mi z toho dělá mdlo.
A teda když nepičítám nějaké “pidipavoučky - štěstíčka” tak třesavky jsou jediný pavouci, kdy se o mě nepokouší hysterický záchvat.
Kdo to má podobně jako já, tak ví o čem mluvím… kdo ne, tak vám upřímně závidím.
Mám to podoně, na gumového teda šáhnu, pokoutníka bych ale neodlovila ani za nic, to prchám, jen ho někde objevím, klidně by mě vystěhoval z baráku. Venku mi různí pavouci až tak nevadí, tedy ti menší, prostě na ně nešahám, obejdu je.
ta výměna je normálně místnost v domě, oddělená akorát průjezdem od obytného zbytku. žádní ptáci dovnitř nemůžou.
Tak to je jiná, mohl jsem pochopit že nepůjde o klasický dřevník stojící volně někde na zahradě. Ono mně to, zrovna u Vás, dost překvapilo takže prsty byly rychlejší než hlava, pardon. Nicméně pro ostatní chrabré bojovníky s pavouky je jistě užitečná malá připomínka toho že ani pavouk není vždy jen podivné, překážející a naprosto zbytečné stvoření.
Tak to je jiná, mohl jsem pochopit že nepůjde o klasický dřevník stojící volně někde na zahradě. Ono mně to, zrovna u Vás, dost překvapilo takže prsty byly rychlejší než hlava, pardon. Nicméně pro ostatní chrabré bojovníky s pavouky je jistě užitečná malá připomínka toho že ani pavouk není vždy jen podivné, překážející a naprosto zbytečné stvoření.
Ale to my víme🙂Ale když mám 30 v jedné místnosti, už nevydržím, zatnu zuby, snažím se nemyslet a jdu vysávat😔
Ale to my víme🙂Ale když mám 30 v jedné místnosti, už nevydržím, zatnu zuby, snažím se nemyslet a jdu vysávat😔
Dyť jo, píšu že doma to chápu. Spíš tedy mně to chápání vnutila manželka🙃. Také běhám s luxem. Mám jen jednoho hájeného, mimořádně inteligentního, Tondu. Jeho inteligence se projevuje zejména volbou stanoviště, pod stolní deskou v kuchyni a neuvěřitelnou předvídavostí. Vždy když slyší lux tak zmizí neznámo kam, je prostě nevyluxovatelnej.
Na pabouky v domácnosti si sbírám kaštany, prý jim vadí. Tak jsem nasbírala a roznosila po domě. Aji na nočním stolečku mám. Taky prý jim vadí něco citronovýho - říkala paní nakladatelka, že má nějaký spey, co je odpudí.
Na pabouky v domácnosti si sbírám kaštany, prý jim vadí. Tak jsem nasbírala a roznosila po domě. Aji na nočním stolečku mám. Taky prý jim vadí něco citronovýho - říkala paní nakladatelka, že má nějaký spey, co je odpudí.
Tak kaštany nefungují, mám je v ložnici na stolku a třesavka se mi spustila před pár dny na hlavu🙄
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 29.09.2025, 11:34:42
Já ve spíži pavouky vůbec neřeším, ať si tam mají i svou spíž. Pouze jednou za dlouhý čas udělám generální úklid, tak kdo neuteče , má smůlu. Doma je řeším, jen když jejich počet přesáhne únosnou mez.
No a na pokoutníky jsem někdy zavolala psa. Stačilo říct “pavouk” a pes se radostně přiřítil, vzal do tlamy a bylo po pavoukovi. Psovi se teda dělalo trochu šoufl, pavouka nežral, jen poválel v hubě a trochu se při tom dávil. Mně pak bylo šoufl, že jsme toho pavouka stejně musela vyhodit, pes je vyplivoval.
My máme doma strašně moc hmyzu. Bydlíme v přírodě u rybníka, zahrada přírodní, všechno chce bydlet s náma. Takže bojuju, jen když je hmyzu výrazná početní převaha a začne mi to lézt na nervy..
Já ve spíži pavouky vůbec neřeším, ať si tam mají i svou spíž. Pouze jednou za dlouhý čas udělám generální úklid, tak kdo neuteče , má smůlu. Doma je řeším, jen když jejich počet přesáhne únosnou mez.
No a na pokoutníky jsem někdy zavolala psa. Stačilo říct “pavouk” a pes se radostně přiřítil, vzal do tlamy a bylo po pavoukovi. Psovi se teda dělalo trochu šoufl, pavouka nežral, jen poválel v hubě a trochu se při tom dávil. Mně pak bylo šoufl, že jsme toho pavouka stejně musela vyhodit, pes je vyplivoval.
My máme doma strašně moc hmyzu. Bydlíme v přírodě u rybníka, zahrada přírodní, všechno chce bydlet s náma. Takže bojuju, jen když je hmyzu výrazná početní převaha a začne mi to lézt na nervy..
Jo, on si člověk tak nějak zvykne. Takže to mám stejně, jednou za čas to povysávám, vyženu a tak. Moji psi by ale pavouka do pusy nevzali. Holky jsou zvědavé, podívají se, očuchají, pes se hmyzu panicky bojí. 😄 Na začátku léta, když hodně létají chroustíci, to je z nich úplně mimo.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 02.10.2025, 07:40:39
Já mám lovecké psy a ti jsou na hmyz jako dělaní. Pavouky mi zabíjí teriér - bordík. A před ním jsem měla pointera - to byl zase likvidovač much. Ty u nás chtějí zimovat a mám jich kolikrát plné okno, tak pointer přišel a všechny mouchy požral. Jen jsem pak musela umýt to okno, omatlané od pointřích pysků.
Výcvik ani zkoušky na mouchy neměli, byly to vrozené vlohy. (Pointer ale mouchy nevystavoval, rovnou žral)
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 02.10.2025, 09:41:42
Já mám kočku polovenkovní a hmyzu přes léto sloví a spořádá požehnaně. Ale je mladá a nemá tolik zkušeností, takže si letos dala párkrát nějakou ploštici - lítala po zahradě, mlátila hlavou a cákala pěnu z tlamy. Nu, chybami se kočka učí.
Kočky jsou velký hmyzožrouti.
Ten pointer pochytal na okně třeba padesát much: odhrnula jsem mu záclonu a jel. Jen to okno nechtějte vidět. Ale bavilo ho to a co by člověk pro psa neudělal.
No a bordíček miloval, když jsem zavolala “pavouk”, dobře věděl co tento “povel” znamená. Teď je mu skoro šestnáct a pavouk už moc rychlý.
Já ve spíži pavouky vůbec neřeším, ať si tam mají i svou spíž. Pouze jednou za dlouhý čas udělám generální úklid, tak kdo neuteče , má smůlu. Doma je řeším, jen když jejich počet přesáhne únosnou mez.
No a na pokoutníky jsem někdy zavolala psa. Stačilo říct “pavouk” a pes se radostně přiřítil, vzal do tlamy a bylo po pavoukovi. Psovi se teda dělalo trochu šoufl, pavouka nežral, jen poválel v hubě a trochu se při tom dávil. Mně pak bylo šoufl, že jsme toho pavouka stejně musela vyhodit, pes je vyplivoval.
My máme doma strašně moc hmyzu. Bydlíme v přírodě u rybníka, zahrada přírodní, všechno chce bydlet s náma. Takže bojuju, jen když je hmyzu výrazná početní převaha a začne mi to lézt na nervy..
Přesně stejně. Jen naši psi by ani náhodou, i kdyby by ještě byli. Kocour někdy jo, někdy ječím jak prdlá a on jen háže voko, že si mám nakašlat.
Naše kočky tedy rozhodně hmyzožrouti nejsou😏 Kocour tak maximálně loví ty velikánské vážky, to ho baví. Ale nežere. Kočku jsem viděla sežrat nějakého pavoučka v hale, ale normálně loví myši.
Jó myši😛To je specielně pro Buggyru, co s nima pořád bojuje😉 Do rána má mrznout, takže jsem odkoulela z pole ty velké dýně na zavaření pro mamku. Chci vzít poslední, největší, nazvednu ji a v ní vykousaná díra😲 Ty jo, to snad nemohl udělat slimák?!? Nakouknu dovnitř a tam na mě očinkama kouká překvapená myška. ,,Jéé ahoj myšičko, tak já ti ji tu nechám" Ale včera jsem nedaleko viděla číhat tuláka Macka tak nevím, jak dlouhou bude mít myška životnost😔
A ráno mi volá soused přes tři, že jestli u nás není jejich kotě, že druhý soused ho snad vzadu viděl jít k nám. To byl určitě Macek, je jak zdechlina pořád, i když očičko už vypadá skoro dobře a každý den ho vykrmuju. No…musel by být i kastrovaný, aby to mělo význam. Šla jsem se kouknout, byl tam jen on, kotě žádné. Spíš vlezlo k sousedům přes jedno a jejich NO s ním udělala rychlý proces🙄To se bojím, aby tam nenapadlo vlézt naše kočky, v noci. Ve dne ne, oni se bojí lidí.
