Mnohostranné uplatnění hmyzu v přírodě

Hmyz patří k druhově nejbohatším skupinám živočichů na světě, které nacházíme ve všech klimaticky velmi rozdílných regionech. Jeho druhy můžeme rozdělit do tří skupin na škodlivé, užitečné a indiferentní. Mezi užitečné druhy hmyzu patří opylovači, predátoři a parazitoidi. Druhy hmyzu bohužel stále ubývají.

Biodiverzita neboli biologická rozmanitost je variabilita ekosystémů, druhů a genů. Především na problematiku hmyzí biodiverzity byl zaměřen seminář nazvaný Hmyz v zemědělské krajině, který se uskutečnil na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VURV). Po přednáškách následovala prohlídka místní včelnice s praktickou ukázkou výroby hmyzího hotelu.

Vztahy zemědělců a hmyzu

S přednáškou zaměřenou na vztahy zemědělců a hmyzu vystoupil Ing. Martin Káš, Ph.D., z VURV, který také uváděl další přednášející. Uvedl, že původně plánovali založit agrolesnický pokus. Ukázalo se ale, že vybraný pozemek patří letišti, a tak nemohli plán uskutečnit. Pozitivem bylo, že ve spolupráci s Letištěm Praha, a. s., vznikl program Biodiverzita. Ing. Káš vysvětlil, že zástupce hmyzu snadno poznáme podle toho, že mají hlavu, hrud, zadeček a tři páry nohou. Jedná se o nejpestřejší skupinu organismů na světě. V České republice žije zhruba 29,1 tisíce druhů hmyzu. Jedná se o významný článek v potravním řetězci.

Stálý úbytek druhů

Hmyzí druhy ale neustále ubývají na celém světě. Jako příklad Ing. Káš uvedl, že početnost lučních motýlů v Evropě se mezi lety 1991 až 2018 snížila vice než o 27 procent. Celosvětové dochází ke zrychlování vymírání druhů. Snižují se početní stavy běžných populací a ubývají přírodní biotopy.

Hlavním viníkem této neradostné situace je bohužel lidská činnost. Ubývání druhů hmyzu mimo jiné zapříčiňuje přetěžování a jednostranné využívání území i přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí. Negativní roli hraje i klimatická změna spojená s oteplováním. S měnícím se klimatem se šíří invazní druhy na další místa. Většina zemědělců rozděluje hmyz do tří skupin, a to škůdci, užitečné druhy a ostatní, kterých je většina, tedy 99 procent. Někteří lidé ale znají jen první zmíněnou skupinu. Ke škodlivým patří druhy živící se zemědělskými plodinami nebo krví hospodářských zvířat. Mezi užitečné druhy hmyzu se řadí například již zmínění opylovači nebo parazitoidi.

Množství příčin úbytku

K příčinám úbytku hmyzu patří jednotvárnost krajiny nebo nedostatek vhodné potravy. Změny neprobíhají lineárně, ale množství hmyzích druhů se snižuje skokově. K příčinám poklesu se mimo jiné řadí pěstování velmi omezeného množství druhů rostlin, příliš rozlehlé půdní bloky nebo způsob hospodaření zaměřený jen na co nejvyšší výnosy. Negativní roli v úbytku hmyzích druhů hraje také zalesňování. K dalším příčinám poklesu druhů hmyzu patří snižování stavů hospodářských zvířat, menší množství velkých chovů, používání pesticidů i dokonale vyčištěná krajina, například zahrady na způsob anglického trávníku. Opravy fasád starých domů také hmyzu neprospívají, v polystyrenu nenajde úkryt jako v odchlíplé omítce. Vždy existuje celá řada možností nápravy. Rozšíření hmyzu by například pomohla vetší pestrost a úživnost krajiny spojená s výsadbou stromů a keřů, změna způsobu hospodaření, zmenšení polních bloků, rozšíření osevních sledů i obnova nebo tvorba nových biotopů.

Program biodiverzita

Letiště Praha od loňského roku cíleně podporuje biodiverzitu ve svém okolí prostřednictvím nového programu Biodiverzita. V jeho rámci lze podávat žádosti na projekty nejen k posílení druhové rozmanitosti a ekologické stability, ale také ke zvýšení přirozené zádrže vody a urychlení regenerace urbanizované krajiny. Program naplňuje jeden z celkových devíti strategických ESG (environmentálních, sociálních a správních) cílů společnosti a zaměřuje se na nejbližší obce, městské části a jimi zřizovaná školská zařízení, neziskové a výzkumné organizace. Žadatelé mohou v souhrnu pro své projekty získat až 300 tisíc korun ročně.

Projekty v okolí letiště

V rámci programu Biodiverzita se podporují pouze projekty uskutečněné v katastrálních územích Červený Újezd, Dobroviz, Horoměřice, Hostivice, Hostouň, Jeneč, Kněževes, Malé Kyšice, Praha - Nebušice, Pavlov, Praha - Přední Kopanina, Roztoky, katastrální území Praha 6 Ruzyně, Praha 17 Řepy, Statenice, Středokluky, Praha - Suchdol, Tuchoměřice, Únětice, Unhošť a Zdiby. Program Biodiverzita představil zástupce Letiště Praha Ing. Ondřej Cecrdle. K cílům programu náleží zvyšování druhové pestrosti, regenerace krajiny, přirozené zadržování vody nebo budováni krajinných prvků. Nic ale nesmí bránit bezpečnosti a plynulosti leteckého provozu. K podporovaným opatřením patří například zeleň a ochrana přírody, přirozená zádrž vody i osvěta. Na druhé straně opatření zvyšující výskyt ptáků a zvěře v areálu letiště a v leteckém koridoru se nepodporují.

Opylovači ubývají

Na problematiku opylovačů se zaměřil Ing. Jiří Korábečný z organizace Jaro Jaroměř. Připomněl, že včela medonosná není hlavním opylovačem, protože zajišťuje jen přibližně pět procent opylení. Její nadměrný chov, především ve velkých městech, konkuruje divokým druhům, které opylují rostliny více. Čmeláci zajišťují asi patnáct procent opylení. Opylovači nejen u nás ubývají z mnoha důvodů. Především jim škodí nešetrné zemědělství a chemické látky v prostředí. Vhodné není ani časté a jednotné sekání luk. Přírodní zahrady jsou pro opylovače mnohem lepší než ty s pečlivě zastřiženými trávníky. Dobrou službu mohou udělat mokřady. Pomůže i hmyzí hotel, ale ne ve sterilním prostředí, kde nemají opylovači dostatek potravy.

Méně druhů motýlů

Ing. Korábečný upozornil na skutečnost, že v České republice ubývají druhy motýlů. Mnohé dříve běžné druhy, například babočka kopřivová, se v současnosti staly ohroženými. Některé druhy považované za vyhynulé se daří zachránit. V Českém středohoří na kopci Raná u Loun se podařilo vysadit, a tak zachránit, motýla okáče skalního uměle odchovaného ve skleníku, který byl už považován za vyhubeného. Tento kdysi běžný druh u nás přežívá pouze na této lokalitě. Ochránci přírody okáče vysazují i na okolní kopce. K nejohroženějším druhům motýlů v Evropě se řadí jasoň červenooký. Ochráncům přírody se tento druh podařilo navrátit do oblasti Krkonoš. Letos v létě vypustili do volné přírody přes padesát jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu motýla. Vzhledem k tomu, že jasoňové k životu potřebují otevřenou nezarostlou krajinu, ochránci přírody neustále kosí trávu, kácejí stromy a odstraňují náletové dřeviny.

Příčiny úbytku

Příčin úbytku motýlů na našem území je celá řada. Patří k nim intenzivní sekání travních porostů, nevhodné zalesňování, zarůstání a nedostatečně pestrá krajina, proměna řídkých listnatých lesů na smrkové monokultury nebo nedostatečné množství živných rostlin. Nízký smrkový les je zpočátku pro motýly dobrý, ale při vyšší výšce stromů už neposkytuje dostatek potravy. S výše uvedenými problémy lze mnohé udělat. Je možno například méně často sekat zahradu a ne celou najednou. Část trávníku by se měla ponechat bez jakéhokoli zásahu. Dobrou službu může udělat ponechání živných rostlin pro motýly, ke kterým patři také kopřivy pro babočky a pro dalších více než dvacet druhů motýlů.

Bezobratlí v agroekosystémech

Na problematiku biodiverzity bezobratlých v agroekosystémech se zaměřil RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., z VÚRV. Mimo jiné upozornil na důležitou skutečnost, že by biodiverzita měla být funkční. Nezáleží jen na počtu druhů. V půdě se vyskytují například háďátka, plzáci, žížaly, pavoukovci, stonožky i mnohonožky. Součástí agroekosystémů je hmyz, tedy brouci, motýli, blanokřídlí, dvoukřídlí, škvoři, rovnokřídlí, ploštice, třásněnky, křísi, mšice a další.

Ekosystémové služby

Bezobratlí poskytují určité ekosystémové služby. Například reguluji plevele i škůdce nebo zlepšují kvalitu půdy a opylují rostliny. Některé druhy dokážou rozkládat organickou hmotu v půdě, zatímco jiné požírají drobná semena plevelů. Hmyz hraje nezastupitelnou roli při opylování. RNDr. Milan Řezáč vyjmenoval některé příklady užitečného hmyzu. U slunéčkovitých jeden jedinec spořádá více než čtyřicet mšic za den. Mezi prospěšné také patří drabčíkovití, střevlíkovití, pestřenkovití, pavouci a další druhy. Mezi ohrožené druhy v agroekosystémech se řadí čmeláci, samotářské včely, svižníci, babočka kopřivová, chrobák Copris lunaris, kobylka zelená, kněžice páskovaná nebo cvrček polní.

Zájem o včelařství

Se závěrečnou přednáškou vystoupil Milan Šimonovský zastupující Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7, který přítomné seznámil s chovem včel v režimu hobby. Uvedl, že k hlavním činnostem spolku patří servis pro členy, osvěta a provozování včelnice na půdě VÚRV. Podle jeho sdělení se hobby včelaření počítá do deseti úlů. Chovat včely není snadné, vyžadují náležitou péči. Bez krmení a ochrany dokáže přezimovat jen zhruba osmnáct procent jedinců. Na včelnici VÚRV v současnosti chovají pět produkčních včelstev. Pro pastvu včel založili biopásy.

Dlouhá tradice

Nejen v ČR, ale i na Slovensku nebo v Rakousku se včelařství věnuje obrovský počet včelařů. Tato činnost má u nás i u našich sousedů velmi dlouhou tradici, rozvíjela se už od doby panování Marie Terezie. Panovnice ustanovila povinnost chovat včely pro učitele, faráře a sedláky. Za vlády Marie Terezie také vstoupilo v platnost nařízení vysazovat kolem cest ovocné stromy. Ty měly poskytovat stín a ovoce vojákům a dalším pocestným.

Zdroj: Časopis Farmář