Co si psi povídají

a rozumí si vůbec navzájem?

Přiznám se, že tomuhle nerozumím já 🙂 . Proč by si jako navzájem neměli rozumět? Jsou schopni se domluvit bez hlesu, natož vokálně.

Co by si nerozuměli? Když to polidštím, tak…..Na jednom konci vesnice se pohne lístek ve větru, vrzne branka, přejde člověk kolem plotu, letí ptáček, přeběhne srna a nejbližší pes hlásí - mám tady srnu, ostatní odpovídají - ty se máš a posílají dál - Alík má v dohledu srnu a ostatní odpovídají - ten se má. A když se srna objeví jinde, hlásí další - hele, srna už je u mně, ostatní odpovídají - ten se má, že ji vidí a hlásí dál - Bobík tu srnu taky vidí a další zase odpovídají ten se má, snad přijde i sem. Dosaďte si do prvotní informace cokoli, já jsem tady zase sám - Ferda je tam sám, spadl kamínek ze střechy -  Alíkovi spadl kamínek ze střechy,……. Prostě hlásí, co se ve vesnici děje a předávají si informaci dál.  Myslím, že majitelé tomu říkají, on hlídá.

Já si nemyslím, že psí štěkot je řeč, jak ji máme my lidi. S předchozí fenou jsem zažívala situace, kdy kamarádovic fena stála na táboře v potoku (retrívr, no) a štěkala: hele, vlnka, vidíte to taky. A hned další! Jé, pluje tady list! A další vlnka. A moje fena se rozběhla směrem, odkud vždy přicházeli návštěvy a řvala: bacha, někdo jdeeee! Dávejte pozor, vetřeleeeec! Psi spolu rozhodně komunikují, ale ne štěkotem jako psi univerzální řečí.

To spolu nemuselo, ale vůbec souviset  - retrívřice si pro sebe komentovala radost z koupele a Tvoje feňule zcela nezávisle na ní hlídkovala, ne? Tvojí fenku prt zajímala vlnka na hladině  a retrívřici netankovalo hlídání.

Ostatně štěkot v rámci hlídání používal Rumouš jako past na medvěda, když chtěl, aby Tali pustila něco co měla o on chtěl, začal dělat že hlídá, ona se přidala, protože Rumouš hlásil vetřelce a on jí to šlohnul. 

Ne, moje fena prostě vybíhala po prvním retrívřím štěknutí, protože nerozuměla, slyšela haf, někdo jde. Proto si nemyslím, že štěkot je dorozumívací prostředek tak, jak ho chápou lidi. Obě feny se znaly, trávily spolu třeba 50 dní v roce (tři týdny v kuse, pak během roku víkendy), viděly se rády, nehrály si spolu, ale ani jedna nebyla moc hrací. Ale vztah měly pěkný. Jen si v tomhle nerozuměly.

Tak ono asi záleží,jestli to jsou cizí psi nebo psi,co se znají,i třeba tím,že se léta dorozumívají v rámci vesnice za plotem. Pozorovala jsem naší bábu,když už nohy úplně nesloužily na velký běhání, ale hlídací povinnosti ještě brala vážně. Vylezla na příjezdovou cestu, tam se uvelebila a štěkala povely, Růžena se jde podívat vpravo, Adéla monitoruje levou stranu, Berto tam nic není,běž se radši podívat dozadu. A holky tikaly jak hodinky. Stejně tak má každá jiný štěkot, to poznám i já,kdo štěká na zahradě a nemusím je vidět. Stejně má každý štěk,intonace,intenzita význam. Na honech poznám,jestli holky hlásí prase nebo bažanta. Na zahradě poznám,jestli štěkají do dálky, jestli jde po cestě sám člověk nebo člověk se psem,případně jejich úhlavní nepřítelka. A zajímavé je,že různý štěkot našich bloncek rozeznává i srnčí. Pase se těsně za plotem,bloncky lítají,hrají si,štěkají,vrčí, nic. Zaštěkají do dáli na auto,srnčí nic. Zaštěkají jinak,srnčí zvedá hlavu, ještě jinak, a srnčí zdrhá. Za minutu se objeví na cestě člověk se psem…

Jo takhle přesně to vnímám, že to mají. 

edit - chtěla jsem napsat - zvláštní s tím srnčím, ale vlastně asi zvláštní ne - když rozumí tomu štěkotu člověk, proč by ne srnčí, který navíc by jako by byl potenciální úlovek.

hele nevím, já to fakt vnímám přesně tak, jak píše janaa. A je to logický, smečka se musí umět domluvit.

To jsem měla s vlčím špicem, měl 3 druhy štěkotu, cizí lidi, cizí známí lidi a rodina, rozeznala jsem to já i druhej pes, kterej hned věděl jestli se má přiřítit se zasrašováním a nebo vítáním. A mě to taky bodlo vědět která kategorie k nám jde. Teď už mám smolíka, lapiňák řve na všechno stejně. 😀

Moji psi se domlouvají bez hlesnutí a jak je vidět na fotce, jde jim to naprosto dokonale. 

Jinak já osobně si myslím, že stát se na pár dní zvířetem, tak se budeme hodně divit, jak u nich funguje přenos myšlenek.

, jak u nich funguje přenos myšlenek.

Jsem tohle kdysi viděla u Rumouška a Tali, mám to pořád živě před očima, bylo evidentní, že spolu mluví, něco si sdělujou, nehli ani brvou, že by člověk řekl řeč těla, ne to byl prostě neviditelnej kanál, ale silnej. A musím říct, že silnej pro mě byl i ten moment. Člověk je tak zparchantělý jelito, že tuhle schopnost dávno ztratil. 

A stopro jsme to uměli, však stačí to, že když jsou spolu lidi dlouho - vezmu svoje manželství - tak je prostě logickej souběh myšlenek, kdy se leckdy stane, že ten druhý řekne do úplnýho ticha něco, komentář k něčemu, o čem ten jeho partner zrovna v duchu přemýšlí úplně stejnýma slovama, jako že fakt totožně. Děje se nám to poslední dobou hodně často, nejdřív to bylo takový zarážející, protože opravdu to kopírovalo dokonale tu myšlenku, která běžela v duchu, ale te´d už to beru jako vlastně něco běžnýho.

Proto mám tak poslušný psy. Maj na mě totiž dobře vypozorováno, že mi kolikrát vyletí obočí údivem nad tím, co jim proběhlo hlavou. Případně mi stačí cuknout obočím, když je to nějaká pejčovina. 😆

Jojo, některý věci jsou snadno “slyšitelný” . Moje oblíbená věta je “Já tě vidim, i když tě nevidim!”

Neřekla bych, že si štěkotem povídali, asi to byl spíš štěkot hlídací (spíš určený pro člověka), možná se vesnicí pohybovalo nějaké zvíře nebo člověk. Když ale pes slyší štěkat jinýho psa, tak zbystří.

Psi spolu moc štěkotem nekomunikují, max hravé vyštěknutí, nebo  které vybízí ke hře, varovné blafnutí, jinak vrčí, mručí, kňučí, pískají a vyjou aby se svolali k lovu, na kterej už dávno nechodí🙂.

na kterej už dávno nechodí

škoda, že tohle Taliprdnici kdysi nikdo neřeknul a já ji to musela odnaučovávat 😀 ta by na lov chodila, až by brečela -doslova 😀

Nevim… takový to blafání psů v zahradách…

Nevím, jestli jsou psi z nějaký oblasti schopni rozlišit, jestli jeho kolega vidí srnu nebo něco něco jinýho, ale stopro poznají, jestli kolega štěká jen tak pro formu, že třeba jen někdo prošel okolo a nebo že už je to výhružné, protože nějaká osoba hází letáky nebo štěkám jako hrom na páníčka, ať mi hodí míček… nebo jsem objevil velkýho brouka… nebo vítací štěkot nebo…

Prostě psí kolegové v okoli možná nerozliší konkrétní věc, kvůlivá které někdo začne štěkat, ale určitě tu emoci.

Když moji psi lítají po zahradě a při hře na sebe štěkají, tak je to všem psům jedno, když Gina jako soumračný hlídač začne večer preventivně hlásit vlkům, že tady nejsou ovce zadarmo, tak je to všem psům v okolí jedno… ale běda, jak třeba zastaví u domu cizí auto a vystoupí cizí lidi… to se okamžitě k tomu štěkotu přidají ostatní.

Někdy je to psí štěkání takový … mi přijde… kolektivní pospolitos… asi hlavně večer… jeden zablafe jakože “zde je hlídač” a postupně se přidají další.. v jednotě je síla…

Já už to tu kdysi popisovala… 

Chystala jsem se s klukama ven, Efík se tvářil, že fakt akutně potřebuje, ale Qui má super zábavu se tu se mnou honit a nenechat se chytit (a jak doma spís skáče po 3, tak ho ze schodů nosíme). Tak jsem otevřela Efíkovi ať jde zatím dolů a já naháněla Quie. Efík dole docela nadával (pomrukával), že nám to fakt trvá, po chvíli se vrátil nahoru, postavil se před Quie, spustil basenjí jódlovací proslov a zase odběhl dolů. Ale Qui se pořád tvářil, že to honění se kolem gauče je super, tak Efík přišel znovu, proslov byl ještě delší, ale už neodběhl, ale upřeně na Quie koukal. Qui hodil takový otrávený povdech a konečně se nechal chytit…

Docela by mě zajímalo, co mu tenkrát povídal.

A taky mi přijde, že se normálně domlouvají pohledem, třeba typicky večerní venčení, když je hnusně. V klidu šlapou a jakmile maj oba hotový, to co potřebovali, tak na sebe kouknou a oba zároveň hodí stopku “Dál nejdeme, jdeme dom”.

Perfektní psí domluva 👍 a skvělý popis ☝️ dala jsem si k příspěvku srdíčko a až mi bude ouvej, vrátím se k němu a spravím si náladu 😉