Ve městě bych je netrpěla, ale že zaplaví kus louky, tak to by se jim tolerovat mělo.
Vyhledávání v diskuzi
úklidu odpadků v okolí Kokořína, jsem se jednu dobu zůčastňovala pravidelně, několik let po sobě. Obvykle to je tak, že první rok jsme nasbírali obrovské množství odpadu, ale další roky na těch samých místech skoro nic. Ty odpadky - směs plastových lahví, skla a plechovek, přibývají dlouho, protože se to nerozkládá. Ale jak se to posbírá, další se přestanou objevovat. Ono je to i o tom, že tam kde je odpad, lidé klidně odhodí - přidají další, kde se uklízí, lidé nic neodhodí, na uklizená místa se nehází nic. Za mě stačí pravidelný úklid, ne zákaz vstupu. Školy se podobných akcí účastní nadšeně, když se děti správně motivují, je uklizeno natošup.
Nevidím jedinný důvod někomu zakazovat vstup do lesa. Proč by jako ti starší neměli chodit do lesa na borůvky, houby nebo si nadělat dřevo? Nic tím neničí. To se děje potom, co se zakáže volný vstup, lidé se naženou na jedinou cestu a pak se dělají reportáže o masách procházejících krajinou. A ty masy lidí tam chodí potom, co se v jiných reportážích nebo na sociálních sítích pořád dokola na ta samá místa upozorňuje.
Tohle je nesmírně zajímavé téma. Já to mám zatím na sítech, ale s podložkou celoročně ve dně. Já nevím, jestli by jim ten otevřený spodek přeci jen nevadil. Ale nejsem tak zkušená chovatelka, abych si udělala pevný názor.
Tohle je přesně ten problém. Ochrana přírody se změnila v privilegovaný klub, kde platí dvojí metr – někdo může všechno, někdo nic. A když se zeptáme, proč to tak je, odpověď zní: „My víme nejlíp, co přírodě prospívá.“ A odkud to vědí? No přece z dat, která si sami sbírají, vyhodnocují a interpretují. A teď vychází najevo, že ekologické organizace, které se podílejí na tvorbě předpisů, dostávaly bruselské peníze na lobbing za „správná“ opatření. Takže ti samí lidé, co prosazují zákaz vstupu do hor, mají přístup k veřejným financím na to, aby politiky přesvědčili, že je to nezbytné. A pak se těmi pravidly sami neřídí. Opravdu věříme, že jejich data a studie nejsou ovlivněné ideologií a zájmy těch, kdo je platí? Opravdu se příroda chrání tím, že se vybraní jedinci můžou pohybovat kdekoli, zatímco obyčejný turista nebo místní obyvatel, je škodná? Nebo je to jen o tom, že se z ochrany přírody stal výnosný byznys a nástroj k ovládání lidí?
https://www.forum24.cz/skandal-v-bruselu-evropska-unie-dotovala-ekologicke-neziskovky-ktere-mely-lobbovat-za-zelenou-politiku
V České republice se lobbingem v oblasti životního prostředí zabývá několik neziskových organizací. Například organizace Arnika, Společnost pro trvale udržitelný život a Zelený kruh jsou členy European Environmental Bureau (EEB), které je jednou z organizací zapojených do uvedeného financování. Tyto české organizace se podílejí na prosazování ekologických politik a mohou se účastnit lobbistických aktivit na národní i evropské úrovni. Takže nikým nevolení úředníci platili penězmi i z našich daní, neziskovky, aby prosadili svůj úhel pohledu na celou problematiku. Proč bychom měli informacím, které pochází od těchhle bezkrupolózních lidí, u kterých se jedná o jasný střet zájmů, věřit?
Od caterpillaru je toho víc, ale schválně jsem koukala na kleště a ty zrovna ne, bohužel.
04.02.2025, 08:29:43 xxx.xxx.147.163
Takže nejsme ve při.
Ano. Naprosto souhlasím. Proto právě musí někdo těm lidem vysvětlit, že ta přebytečná zvířata se musí utratit, stejně jako to dělají zoologické zahrady.
04.02.2025, 08:12:00 xxx.xxx.147.163
Ano. Ale v přírodě - třeba v Mongolsku - je na to prostor. V Milovicích nebo v Ralsku ne.
A dravci - myslíte šelmy? Protože dravec je pták. A ten hříbě nebo tele neuloví. Možná ani orel skalní. A ten tam stejně není.
Já bych si klidně kus zubra dala a poníka taky. Ať se množí, to rozdělení stáda přirozené není. V přírodě mladé hřebce vyžene vůdčí samec nebo mladé kusy strhne dravec. Taky se to reguluje.
Utrácení - porážka přebytečných kusů je absolutně nutnou součástí chovu takřka čehokoli. A v tomhle smyslu by měli ekologové- ti opravdoví , dovzdělat ekologisty a ochránce zvířat. Území má určitou úživnost, kterou když se přežene počet chovaných zvířat, ta zvířata napřed zničí a pak pojdou hlady a na nemoci. Je přece jedno, jestli k rozšíření těch ohrad došlo teď nebo za pár let. Ta zvířata mají dobré podmínky a tak se množí a i když k rozšíření došlo, za 2 - 3- 5 let se bude situace opakovat.
Proč nejde zvířata přikrmovat je už výše napsáno.
Takže ekologové si vybojovali trochu času, měli by ho využít k dovzdělání veřejnosti a ekologistů a seznámit je s jistými skutečnostmi, aby se situace neopakovala.