Kde je uvedeno, že dotace je 80%? Dotace bývaly AŽ 50%…, ne 50 %…
Já nemám problém v případě problémů sníst i tu quesantku 😜. Nakonec králík má taky jen okolo tří kil. Vážně ne, díky. Velké ovce ani nechci, z víc důvodů a pokud něco pořídíme tak spíš na jaro. zatím je to jen ve stádiu úvah.
Jasně je škoda to nevyužít. A není složité tu dotaci získat.
Parádní informace, je to změna a petros vychází z toho, co bylo a co máme zafixované z minula.
My brali medomet s přítelkou, stál 28 a půl a nakonec vyšel na necelých 13. Bylo to milé když jí přišly peníze na účet. Pravda, asi za půl roku nebo kdy, ale přišly.
Plemeno je to nenáročné. Spíš se mi při slovech “lehce podmáčená louka” vybavily motolice.
Zdravím. Právě dokončujeme oplocení dvouhektrového pozemku. Je to vprostřed polí, máme tam menší sad, louku a nějaké rychlerostoucí topoly. Není to na výdělek, jen tak pro radost. Prptože se část špatně seká, zvažujeme pořízení pár quesantek, které by vypásaly hůř přístupné kouty a tak. Jak moc náročné - nenáročné plemeno to je? Nechce se mi tam dávat velké ovce, louka je lehce podmáčená a moc by to zdupaly.
Dotace pro včelaře v období 2023 - 2027 Dne 22.2.2023 došlo ke schválení nařízení opatřeních v odvětví včelařství. Od roku 2023 do roku 2027 budou moci včelaři ročně žádat o celkovou podporu 110 milionů korun ročně. Příspěvky mohou včelaři žádat na nákup nového technického vybavení, jehož soupis uvádíme níže. U investic je maximální výše dotace 150 tisíc korun, míra finanční spoluúčasti musí být 20 %, tedy dotace mohou pokrýt až 80 % nákladů na pořízení vybavení.
Tady to je, nedalo mi to a volala jsem teď jednomu obchodníkovi, tvrdil že v právě uplynulém dotačním období se stejně jako před dvěma lety nekrátilo nic, vyplatili tedy 80% nákladů z pořizovací ceny. Samozřejmě, může dojít k situci, kdy o dotaci zažádá víc zájemců a částka se tedy bude krátit. Také je v tabulce uvedená maximální částka příspěvku, ale co jsem koukala po cenách, celkem se do ní dá se vším vejít.
Hele, vycházím z toho, co bylo před dvěma lety a to bylo až 80%, což ten rok také vyšlo. Jestli se to změnilo nevím, až budu mít čas, zjistím to.
Kde je uvedeno, že dotace je 80%? Dotace bývaly AŽ 50%…, ne 50 %…
Věrtel byla středověká objemová míra, něco kolem 25 litrů, na věrtele se měřilo například obilí. Vymlácené obilí bylo nutné oddělit od plev a to se dělalo za větrného dne vyhazováním obilí do vzduchu, vítr odnesl plevy a zrno spadlo na plachtu, nebo přímo na mlat. Mlat byla tvrdá udusaná plocha uprostřed stodoly, kde se mlátilo obilí ze snopů a vítr se nasměroval do stodoly otevřením protilehlých vrat a na návětrné straně se křídly vrat vytvořil jakýsi trychtýř - křídla vrat se zajistila šikmo aby se zrychlil proud vzduchu zkrz stodolu. Postup se nazýval “vátí”. Podle mlatu z obou stran byly plívně, prostory právě na vymlácené obilí s plevami, nad plívněmi byla patra, kde se skladovaly od žní snopy s nevymlácenými klasy do zimy, když byl na tu těžkou a zdlouhavou práci čas. Bylo velmi ošidné odhadovat množství zrna dokud nebyly vyváté plevy. Tedy “měřit” dřív, než-li bylo oddělené zrno od plev.
Starodávné přísloví, mockrát jsem si jeho pravdivost ověřil vlastní zkušeností, zní: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věrtele”. Dělejte si všichni co a jak chcete. Já ale vždy počítám s nejhorším variantou a ta musí vyjít a pakliže ano, pak, když je výsledek lepší, je to jakýsi bonus. Já bych počítal tak 50%. I tak myslím, že by to bylo dobré.
Zjistil jsem, že dnes mladí nevědí jak se pracovalo na vsi v zemědělství a tak doplním, třeba to někoho zajímá.
Plevy dnešní mobilní mlátičky - kombajny, rozhází, spolu se semeny plevelů po poli hned při sklizni. Plevele pak zemědělci nákladně ničí herbicidy. Dříve se plevami neplýtvalo, zkrmily se, slámy byl trvalý nedostatek, ze slámy se vyráběla spousta výrobků nutných k životu i práci a tak se nemohla všechna sláma zkrmit. Jenže plevy se před zkrmením spařily vařící vodou a tím se zničila velká většina plevelů, herbicidy sedlák od starověku neměl k dispozici, musel si umět poradit jinak. Ovšem nebylo zase úplně jednoduché uchovat celou zimu plevy bez kočičích výkalů (totéž platilo o směsi plev a zrna před vátím). Kočky jak známo, rády používají něco sypce suchého jako latrinu. Ano, nesmírně rády chodily s.át do plev. A protože moc dobře veděly, že to nesmí dělat, zvláštně se při tom aktu “tvářily” a od toho je přísloví “Čumí jako když kocour se.e do plev”. Kočky ale sedlák musel trpět, jinak by zase neuchránil úrodu před hlodavci.
Pro úplnou úplnost. Rostliny se musí nějak šířit od mateřské rostliny. Některé mají semínka ochmýřená a odnáší je vítr. Velká většina rostlin má ale jinou strategii. Má semena velmi hladká, kluzká, třeba jabloň nebo meloun. Býložravec (i všežravec) má s trávou sežrat i semena, proto jsou hladká aby se vyhnula zubům, trávicí šťávy jim neublíží a dobytek (nebo jiné zvíře, i člověk) je odnese ve svém břiše často dost daleko od mateřské rostliny. Semeno je ve výkalu a tudíž dopadne někam, kde má sebou rovnou hnojivo.
Někteří ptáci mají naopak v enormně svalnatých žaludkách kamínky, kterými semena drtí, třeba slepice. Vlastně to úplně stejně dělá člověk, jen si zrno mele v mlýnech a nikoli ve svém žaludku. Uvedené, co s vařákem a očekáváním (nereálným) velmi výhodné ceny nemá sice nic společného a každý druhý si o mě pomyslí, že jsem blb a sem to nepatří. Výsledkem pak je, že tu máme dvacetileté pitomečky, kteří netuší jak vzniká jídlo, netuší, že koza žere trávu a se.e bobky a k tomu vyrábí mléko. Protože to dětem přechytřelí rodiče, spolehlí na internet neříkají. Často jsou už sami tupí a nevědí nic, nezajímá je to a zemědělci z hloubi duše pohrdají. Možná přijde doba, kdy zbytky přeživších budou znovu vynalézat dávno zapomenutou realitu procesu uživit lidi. Nepřeháním, dnes se konkrétně neví, co byla pražma. Je to ve starých knihách, vojáci na tom přežívali při taženích, když bylo na polích nesklizené obilí - války se plánovaly na tuto dobu. Jenže dnes věda neví jistě jak se pražma dělala. Existuje příjmení Pražma, každý to slovo zná, nikdo ale neví přesně co to bylo a JAK se to dělalo.
https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Fszp23%2Fsekt%2Fvcely%2F1722502178243%2F1722502232838%2F1727355815291%2F1727356065152.pdf
čistě pro zajímavost jsem stáhla soupisku zařízení, která lze pořídit na dotaci. Ta dělá až 80% nákladů, záleží na tom kolik žadatelů bude. Pokud se podaří získat dotaci, tak ten vařák bude za 4 100 Kč. To jako jde.