Ono to může být stanovištěm. Každopádně muchovník je nádherná rostlina a plody jsou prostě vynikající. U nás roste hrozně pomalu, celkem nechápu proč. Možná musí líp zakořenit.
Majího rádi hryzci a hraboši, musí se dávat do pletiva jako jabloně jinak mají kořeny konstantně zdevastované.
Právě proto že mám jen 12 úlů, jsem klidně ochotná jim pelyněk přimíchat. Ostatně, když to vezmu čistě logicky, není tu nikde argument, proč by houby fungovaly a byliny ne.
Navíc Tome 50, sám chcete, aby se včelaři a aktivněji zapjili😜 což Tom4 právě udělal, díky 👍
Pokud budete moct napsat, jak pelyněk použít, ráda to zkusím.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2024, 18:51:41
Kolik máte vč? Já v létě s oddělky skoro 60. Pak si hodně rozmýšlím dělat něco, co možná není vůbec účinné a nebo se účinek velmi blíží tomu zaříkávání a čarování. U zaříkávadel odpadá shánění otepí pelyňku pravého (snad nejde o černobýl) na jedné straně a vaření kotlů vody a nebo shánění špiritusu na lihové výluhy.
Na rozdíl od pelyňku na houby bych věřil, na některé, tisíc krát víc!
Já na bylinky věřím. Lecos se s nimi dá vyléčit. Jenže u všech bylin, je problém s obsahem účinné látky, protože obsah nebo řekněme složení se mění, podle toho, kde rostlina narostla a taky podle toho v jaké fázi růstu ji utrhnete a použijete. Jiný obsah drogy má třeba před květem, jiný po odkvětu. Některé účinné látky se ztratí sušením atd, atd.
Já v tomhle nemám žádné hluboké vědomosti, je to ohromně zajímavé a ještě víc složité. Nicméně, pokud na viry mohou zabírat přípravky z hub, proč by nemohl zabrat pelyněk. Minimálně neuškodí.
Včera jsem byla na schůzi, nic moc se tam člověk nedověděl, nicméně, jeden z členů tam říkal, že začal matky měnit každý rok, aby byla včelstva vitálnější.
Nevím,, co si o tom myslet, jestli to není přece jen moc zasahování.
Odpověď na příspěvek uživatele Hucho z 29.01.2024, 07:40:16
Ono to může být stanovištěm. Každopádně muchovník je nádherná rostlina a plody jsou prostě vynikající. U nás roste hrozně pomalu, celkem nechápu proč. Možná musí líp zakořenit.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2024, 07:30:04
Střemcha sice kvete úžasně a dokonce na ní je i vidět včely, berou okrový pyl (podobný jako má třešeň) a zda má nektar nevím. Má ale vadu, že kvete když kvete kde co.
Na druhou stranu je to plevel a někdy úporný a tudíž se snadno množí. Keřostromy mají větve svěšené k zemi a tam často zakoření a stačí to i jen vytrhnout rukama bez rýče, koření to jen v hrabance (listovce). U nás, kde mám včely, neroste vůbec a tak mám v kyblíkách z Lidlu od kytek - tam se dají zadarmo ukořistit - několik zakořeněných sazenic a brzy půjdou na stanoviště. Proč když střemcha kvete v době mezi třešní a jabloní, když kvete nadbytek rostlin? Kvůli pestrosti pylu. Možná je to nesmysl a jednodruhový pyl nevadí (lepší ten, než žádný). Ale i kdyby pestrost potřeba nebyla tolik, jako se to vnucuje (proto mi to je podezřelé - co se horem dolem vnucuje bývá lež), mě ale jde o jakýkolikv pyl z ploch, kde jezevec nikdy nic ničím nemohl stříkat.
Jo a střemcha miluje vlhko až mokro, ale roste skvěle i tam, kde mokro není. Neroste kdo ví jak rychle, má ale tvrdé, těžké a tudíž výhřevné dřevo a po vykácení obrazí z pařezu a tak může dokonale osídlit jalové plochy, ze kterých by nebyl žádný jiný užitek. Teď koukám na Wiki, že je silně medonosná. Tím líp!