Pelikán obecný

Znaky

Lze jej zaměnit jen za pelikána kadeřavého, zvláště proto, že oba druhy mají na hlavě ježatou péřovou kštici.

Pelikán obecný má ale žluté hrdlo, masově zbarvené nohy a červené oči. Opeření má v době hnízdění růžový nádech. Za letu jsou špičky křídel shora černé, při pohledu zespodu vidíme na zadním okraji křídel černý lem, táhnoucí se až k tělu. Pták je dlouhý 150 cm.

Prostředí

Rozlehlé bažiny s roztroušenými mělkými vodami, mělká teplá jezera, v Africe i laguny a pomalu tekoucí řeky, oblasti délt. Evropští pelikáni obecní jsou tažní ptáci, kteří táhnou zčásti přes Egypt až do tropické Afriky, zčásti ale i do Asie. Jejich stav v Evropě se odhaduje zhruba na 3000 párů.

Rozmnožování

Pelikáni obecní hnízdí v koloniích, pelikán obecný je zvláště společenský a může hnízdit ve velikých koloniích. Známé jsou kolonie v déltě Dunaje, na tureckém jezeře Manias a na Srebanském jezeře v Bulharsku. Hnízda jsou obvykle ve starém rákosí těsně u vody, takže pelikáni, kteří jen neradi chodí, mohou připlouvat až těsně k nim. V době hnízdění se na čele starých ptáků tvoří polokulovitý růžově zbarvený hrbol. V květnu kladou ptáci 2 až 3, často i 4 a vzácně 5 vajec na hnízdo ze starého rákosu a chrastí. Vejce jsou asi 9 cm dlouhá, modrošedá až žlutošedá a mají velmi hrubou skořápku. O potomstvo se přibližně rovnoměrně starají oba rodiče. Sezení trvá 30 dní nebo o něco déle. Mláďata krmí staří ptáci z vaku pod zobákem napolo strávenými rybami. Když odrostou, vytahují si z vaku potravu sama a strkají hlavu a krk hluboko do hltanu rodičů. Mláďata se klubou z vajec holá a černá, teprve po 8 až 14 dnech jim začíná pučet tmavé prachové peří. Ve stáří 12 až 15 týdnů začínají sama rybařit a létat. Předtím, než vyletí, vytvoří si zásobárnu tuku a váží pak až 14 kilogramů, tj. asi o třetinu více než váží starý pták. V mladistvém opeření jsou pelikáni obecní svrchu žlutohnědí, naspodu bílí. Pohlavně dospívají až ve třetím či čtvrtém roce. Do té doby se zdržují v období hnízdění ve skupinách mladých ptáků, stranou od hnízdních kolonií dospělých ptáků.

Potrava

Pelikáni jsou specialisté v lovu ryb, které obvykle s úspěchem loví jen ve společenství. Přitom postupují různě v rozličném prostředí. Obvykle vytváří početné hejno lovících ptáků okolo břehu řetěz, plavou směrem ke břehu a tlučou přitom křídly a tím zahánějí ryby na mělčinu. Nakonec ponoří najednou všechny zobáky do vody, v níž se zmítají ryby. V hlubší vodě plavou po určitý čas vpřed ve formaci tvaru V, pak rychle uzavřou kruh a opět najednou zobáky ponoří. Oblasti, kde loví, mohou být vzdáleny od hnízdní kolonie 50, dokonce 100 km.

Všeobecně

Pelikáni mohou vzlétnout z vody jen po delším rozběhu. V zajetí, kde takový rozběh nemají, jim není nutno zastřihovat křídla. Ve vzduchu se pohybují elegantně a jistě. Létají v šikmých řetězech, jejichž formace se stále mění, mávají křídly a vznášejí se a dovedou stoupat šroubovité do výše. Pozorovat let velkého hejna pelikánů při západu slunce je velkým přírodovědeckým zážitkem. Za letu se jejich let podobá plavání ve vzdušném moři. Když letí, zatahují krk esovitě zpět.

Názvy ve světě

Pelikán obecný

Anglicky: Great White Pelican, Bulharsky: Pозов пеликан, Finsky: Pelikaani, Francouzsky: Pélican blanc, Holandsky: Roze pelikaan, Chorvatsky: Ružičasti nesit, Islandsky: Roðakani, Italsky: Pellicano, Maďarsky: Rózsás gödény, Německy: Rosapelikan, Norsky: Hvitpelikan, Polsky: Pelikan różowy, Portugalsky: Pelicano-vulgar

Mohlo by vás také zajímat

Plochoještěr obecný,  Chameleon obecný,  Satyr obecný,  Bažant obecný,  Rejsek obecný,  Rorýs obecný,  Drvopleň obecný,  Tesařík obecný,  Smrtník obecný,  Chroust obecný