Satyr obecný

Satyr obecný není zatím bezprostředně ohrožen vyhynutím, nicméně jeho populace se stále snižuje z důvodu nezákonného lovu, odlesňování vede k zmenšování jeho původních biotopů.

V současnosti se jedná o druhého nejhojněji chovaného satyra v zajetí.
Do naší republiky byl tento satyr dovezen začátkem 70 let minulého století a zároveň tu byl i prvně v ZOO Praha odchován.

Tento druh satyra se vyskytuje ve středním a východním Himaláji, Indii a Nepálu. A to v listnatých, převážně dubových lesích s hustým podrostem bambusů a rododendronů ve výškách obvykle mezi 2000-4300 m.n.m.

Kohout dosahuje délky těla okolo 70 cm, hmotnost se pohybuje od 1800 do 2100 g. Slípka je menší a dorůstá kolem 60 cm a hmotnost je 1100-1300 g.

Kohout toho satyra, narozdíl od ostatních nemá holé tváře ale hlava je celá černá a na lících pouze mírně prosvítá modrá kůže, nicméně i ty musí být porostlé černými pírky. Krk, vrch zad a prsa jsou temně rudé, spodek zad a křídla jsou šedohnědočerná,. Na hrudi, břichu a zádech jsou bílé skvrny černě ohraničené, na spodku břicha jsou skvrny větší a ohraničené pouze částečně, ocas černohnědý, nohy vysoké a světle růžové. Pod krkem, tak jako u všech satyrů je holá kůže, která se v toku mění na jakýsi bryndáček, jež má barvu modrého a červeného ornamentu a který se během několika okamžiků zase ztrácí. Na hlavě se zároveň vztyčí dva modré kožovité růžky.

Jelikož bohužel docházelo a ještě někdy dochází ke křížení se satyrem temminckovým, je nutné důsledně sledovat znaky nečistokrevné populace, která jsou u kohouta především tyto: modré lysé tváře, pod černou hlavou na krku oranžová a nebo výrazněji světlejší červeň, bílé skvrny na hrudi černě neohraničené. Nohy nižší červené. Menší velikost neodpovídající výše uvedeným hodnotám. Ocasní pera kratší než 300 mm.

Slípka satyra obecného je hnědočerná s malými světlými skvrnami na krku, hrudi a břichu trojúhelníkového tvaru žlutohnědé barvy. Barva kůže okolo oka je černá. Nohy jsou šedohnědé.

Pohlavní dospělost a plné zbarvení přichází u těchto ptáků až druhým rokem.

Satyr obecný se zdržuje především v korunách stromů, kde nachází převážnou část své potravy, která je totožná jako u ostatních satyrů a tvoří ji listy stromů, pupeny a ovoce. Zároveň využívá opuštěná hnízda jiných ptáků v korunách stromů ke hnízdění. V dubnu zde slípka snáší 2-4 vejce, na kterých sedí 28-30dnů.

Mé dvě chovné skupiny satyrů 1,1 a 1,2, které jsou mezi sebou vzájemně nepříbuzné a pochází z Nizozemí, chovám ve voliérách o rozměrech 2x5x1,7m (šxdxv). Voliéry jsou z dřevěné konstrukce v zadní části za tří stran opatřena závětřím, které je pak v délce dvou metrů zastřešené. Boky a strop voliéry tvoří chovatelské poplastované pletivo s oky 20x20 mm.

Dno voliéry je v závětří tvořeno pískem, ve zbytku voliéry je na zemi 5-10 cm vrstva štěpků, která zabraňuje přemokření půdy, jež satyrům velmi vadí. Voliéry jsou osázeny borovicemi, rododendrony, pierisy a bambusem, zároveň je zde umístěno několik hřadovacích bidel a do země je zakopáno několik kůlů, na kterých satyrové rádi pobývají. Na hnízdění používám koše, které jsou připevněny ke stěně v kryté části voliér asi 130 cm nad zemí.

Co se krmení týká, své satyry krmím kompletní krmnou směsí pro bažanty. A to, jak podle chovného období, tak dle stáří ptáků.

Chovné jedince začátkem února až koncem května směsí BŽN pro bažantí slepice ve snášce.

V ostatní dobu pak směsí BŽ3 pro klidové období. Vzhledem k tomu, že satyrové mají, jak jsem se již dříve zmínil, jinou potřebu na skladbu stravy, než je běžné u ostatních bažantů, doplňuji tyto granule přes léto produkty ze své zahrady, jako například: smetanka, šťovík, jitrocel, jablka, jahody, rajčata, rybíz, josta, bezinky, vinná réva a listí ovocných stromů. V zimním období pak podávám jablka a strouhám zelí, čínské zelí, cibuli a mrkev. Od února pak podávám i naklíčený ječmen.

Vylíhnutá kuřata až do věku 3-4 týdnů krmím jemně granulovanou směsí pro kuřata BŽ1, po této době plynule přecházím na směs BŽ2, kterou krmím do věku 4-6 měsíců stáří poté opět plynule přecházím na BŽ3.

Vylíhnutá kuřata, přesto že se jedná v podstatě o plně vegetariánský druh bažanta, jsou první dva až tři týdny skoro výhradně hmyzožravá, proto v této době přidávám svlečené moučné červy a eventuelně mravenčí kukly. Od asi 4- 5 týdnů začínám přidávat nakrájenou smetanku, jitrocel a salát.

Pokud odchovává kuřata slípka, jsme bez starostí. V opačném případě používám jako odchovnu papírovou krabici o velikosti asi 60x60 cm. Do ní pak umístím 4 l nebo 5 l láhev od okurek, na jejíž dno dám asi 10 cm vrstvu písku. Do láhve pak umístím žárovku s příkonem 60/40/25W. Příkon snižuji se vzrůstajícím stářím kuřat. Pokud žárovka praskne, teplo, které je naakumulované v písku udrží kuřata ještě několik hodin při životě.

Na dno krabice, jako podestýlku používám buď jemně nakrájené seno nebo piliny. Krabici po každé várce kuřat spálím a odpadá tak starost s desinfekcí odchovny.

Pokud se podaří odchovat kuřata do stáří 4-5 týdnů již většinou nejsou zásadní problémy s odchovem.

Doufám že tito krásní ptáci budou častěji než dosud, a hlavně v čistokrevné formě, ozdobou chovných zařízení naších chovatelů.

Názvy ve světě

Satyr obecný

Anglicky: Satyr Tragopan, Německy: Satyr- Tragopan, Francouzsky: Tragopan satyre, Polsky: Tragopan czerwony, Slovensky: Tragopan rožkatý

Mohlo by vás také zajímat

Plochoještěr obecný,  Chameleon obecný,  Satyr cabotův,  Satyr blythův,  Satyr černohlavý,  Satyr temminckův,  Bažant obecný,  Rejsek obecný,  Rorýs obecný,  Drvopleň obecný