Chřástal kropenatý

Znaky

Menší a zavalitější než chřástal vodní, dlouhý 23 cm. Na hřbetě má bleděžluté proužky, boky jsou bělavé, zobák je při kořeni oranžový a má zelenavou špičku. Celé opeření působí velmi čistě, jako malovaná. Má schýlený postoj a často komíhá ocasem. Chřástal kropenatý žije velice skrytě a nenápadně, dovede plavat, ale při-nejmenším za dne plave velmi zřídka. Vyplašíme-li jej na volném prostranství, prchá do houští, třepe přitom křídly a protlačí své štíhlé boky do nejtěsnějších skulin. V létě létají ptáci jen v největším nebezpečí. Jsou většinou tiší, v době páření v květnu však sameček zvláště za soumraku vytrvale volá až do tmy. Volá jednou až dvakrát za sekundu a jeho hlas zní jako ostré „huit". Mláďata rodiče lákají zvuky „gug, gug" a varují voláním „čik".

Prostředí

Rozlehlé bažiny s řídkou vegetací a mělkými kalužemi, vysychající rákosiště, kde už místy opadla voda a kde je ještě místy nahromaděna u kořenů. Vzhledem ke svým specifickým nárokům na prostředí a v důsledku ničení vhodných biotopů je dnes téměř v celé Evropě chřástal kropenatý velmi vzácný. Místy se ještě hojněji vyskytuje v jižním Rusku.

Rozmnožování

Hnízdo je obvykle velmi dobře skryté v ostřicích obklopených vodou. Jeho základnu tvoří jako u příbuzných druhů spletená stébla překrytá listím. Ve střední Evropě hnízdí koncem května a v červnu, na 8 až 12 vajíčkách sedí oba rodiče velmi pilně 18 až 19 dní. Mláďata mají černé prachové peří a žluto-černo-červený zobáček. Žebraní kývavými pohyby hlavy.

Potrava

Když hledají potravu, pobíhají chřástali svým okrskem po stále týchž brzy vyšlapaných pěšinkách. Živí se drobným hmyzem, pavouky, plži a červy.