Vakoveverka bezblaná

Vakoveverka bezblaná je zbarvena převážně šedě, má tmavý pruh na hřbetě a je velmi rychlá. Žije skrytým životem a pouze v noci slídí v korunách stromů, kde hledá drobný hmyz, či prýštící pryskyřici, mízu nebo nektar. Krmení v lidské péči by mělo obsahovat sladké tuzemské i exotické ovoce (jablka, hrušky, hroznové víno, kiwi, melouny, mango, cherrymoa, kaki, banány...), některé druhy zeleniny (dobře přijímají např. rajčata, dýně, okurky) a bílkovinnou složku, ideálně krmný hmyz (cvrčky, šváby, zofíky) který lze částečně nahradit kočičími konzervami, vařenými kuřecími droby, popř. holaty hlodavců. Taktéž mají rády dětské piškoty, různé mléčné výrobky, přijímají i krmení pro velké papoušky (zejména slunečnicová semena).

Kolonie o osmi členech tvoří obvykle rodičovský pár a jeho potomstvo. Tuto skupinu chrání samice. V dospělosti dorůstá vakoveverka bezblaná délky těla 15-17 centimetrů., ocas je pak dlouhý 14,5 až 20 centimetrů. Hmotnost se u dospělých jedinců pohybuje od 100 do 165 gramů.

Ve volné přírodě se vakoveverka bezblaná vyskytuje v Austrálii (konkrétně ve státě Victoria), kde obývá horské blahovičníkové lesy.

Vakoveverka bezblaná byla považována za vyhynulou a znovuobjevena byla až v roce 1961 po dlouhých 52 letech.

Březost u tohoto druhu trvá 15-17 dní, vakoveverka bezblaná rodí 1-2 mláďata. Tento druh se v optimálních podmínkách dožívá až deseti let.