Rýnský chladnokrevník

Historie

Plemeno vzniklo v 19. století v Německo. Jeho předky jsou belgičtí, ardenští, clydesdalští, buloňští chladnokrevníci a percheroni. Téměř ihned se stalo velmi populární a rozšířilo se po celé zemi. Vzniklo mnoho různých linií a mnoha různými názvy, proto například německý chladnokrevník, rýnsko-belgický dolnosaský tažný kůň nebo rýnsko-vestfálský chladnokrevník značí jedno a to stejné plemeno. Mechanizace však tyto koně vytlačila a dnes jsou tito koně velmi vzácní.

Povaha

Rýnský chladnokrevník je silný, vytrvalý a tvrdý kůň. Je poslušný, dobře ovladatelný s příjemnou povahou.

Stavba těla

Hlava je menší, krk je silný, klenutý, s výrazným hřebenem. Hrudník je hluboký, hřbet krátká, pevný a rovný, záď mohutně svalnatá a skloněná. Končetiny jsou kratší, silné s krátkými rousy a tvrdými kopyty.

Srst je hnědá nebo ryzá, v kohoutku dorůstají 160 – 170 cm.

Využití

Dříve to byl velmi oblíbený tažný kůň, dnes jako většina chladnokrevníků využití nemá. Jeho počty velmi poklesly a rýnský chladnokrevník je na pokraji vyhynutí.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.

Mohlo by vás také zajímat

Šlesvický chladnokrevník,  Finský chladnokrevník,  Buloňský chladnokrevník,  Holub Durynský běloocasý,  Holub Durynský voláč,  Holub Durynský čápek,  Holub Durynský mnich,  Holub Durynský vlaštovák,  Holub Durynský štítník