Perlorodka říční
Margaritifera margaritifera
Margaritifera margaritifera
Perlorodka říční
- Výskyt: Eurasie a Severní Amerika
- Délka života: Až 90 let
- Potrava: Organické částice z vody
Perlorodka říční
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Mollusca - měkkýši
- Podkmen: Conchifera - schránkovci
- Nadtřída: Diasoma
- Třída: Bivalvia - mlži
- Podtřída: Autobranchia
- Infratřída: Heteroconchia
- Kohorta: Uniomorphi
- Řád: Unionida
- Podřád: Unionidina
- Nadčeleď: Unionoidea
- Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití
- Rod: Margaritifera - perlorodka
- Podrod: Margaritifera
Perlorodka říční
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Perlorodka říční je naším jediným zástupcem čeledi perlorodkovitých. Je rozšířena v mírném pásu severní polokoule, ale v mnoha zemích již následkem znečištění vod a úprav vodních toků vymizela.
Perlorodka říční vyžaduje totiž čistou měkkou vodu (bez vápníku) menších toků s písčitým nebo kamenitým dnem. Lastury perlorodky říční jsou protáhle ledvinové, tmavé, ve stáří až černé, s hustými nepravidelnými přírůstkovými čarami. Je to měkkýš dlouhověký, může žít až devadesát let.
Lastury jsou silné a těžké, na svém povrchu zpravidla dosti odřené a poškozené. Na rozdíl od škeble mají zámek se silnými zuby a lištou, která se dozadu rozšiřuje a nemá postranní zuby. Perlorodky se odedávna lovily pro drobné, ale velmi krásné a zajímavé říční perly. Ty vznikají jednak vchlípením části pláště, který vytvoří perlový váček, anebo vniknutím zrnka písku do plášťové dutiny. Postupným vylučováním vrstviček eragonitu pak vzniká perla. U nás se nyní perlorodka vyskytuje jen na několika málo místech na Šumavě a přes dlouhodobou zákonnou ochranu je na ústupu. V sousedním Bavorsku i v jiných evropských zemích přikročili k umělému odchovu a vysazování perlorodek do vhodných toků a skutečně se jim podařilo počty perlorodek zvýšit. Perly říční, které jsou u nás v prodeji, pocházejí většinou ze západní a jižní Evropy nebo z východní Asie, kde žijí jiné, otužilejší druhy, snášející zejména vápník, a rychle rostoucí.
Názvy ve světě
Perlorodka říční
Anglicky: Freshwater Pearly Mussel, Dánsky: Flodperlemusling, Finsky: Jokihelmisimpukassa, Francouzsky: Moule perličre d'eau douce, Holandsky: Parelmossel, Chorvatsky: Riječna bisernica, Japonsky: KAWASHINJU-GAI, Lotyšsky: Ziemeļu upespērlene, Německy: Fluß-Perlmuschel
Mohlo by vás také zajímat
Ledňáček říční, Osenice vykřičníková, Břehule říční, Orlovec říční, Ústřičník velký, Kulík říční, Cvrčilka říční, Mihule říční, Okoun říční, Úhoř říční