Perlorodka říční

Perlorodka říční

Margaritifera margaritifera

Perlorodka říční je naším jediným zástupcem čeledi perlorodkovitých. Je roz­šířena v mírném pásu severní polokoule, ale v mnoha zemích již následkem znečištění vod a úprav vodních toků vymizela.

Perlorodka říční vyžaduje totiž čistou měkkou vodu (bez vápníku) menších toků s písčitým nebo kameni­tým dnem. Lastury perlorodky říční jsou protáhle ledvinové, tmavé, ve stáří až černé, s hustými nepra­videlnými přírůstkovými čarami. Je to měkkýš dlou­hověký, může žít až devadesát let.

Lastury jsou silné a těžké, na svém povrchu zpravidla dosti odřené a poškozené. Na rozdíl od škeble mají zámek se sil­nými zuby a lištou, která se dozadu rozšiřuje a nemá postranní zuby. Perlorodky se odedávna lovily pro drobné, ale velmi krásné a zajímavé říční perly. Ty vznikají jednak vchlípením části pláště, který vytvoří perlový váček, anebo vniknutím zrnka písku do plá­šťové dutiny. Postupným vylučováním vrstviček eragonitu pak vzniká perla. U nás se nyní perlorodka vyskytuje jen na několika málo místech na Šumavě a přes dlouhodobou zákonnou ochranu je na ústupu. V sousedním Bavorsku i v jiných evropských zemích přikročili k umělému odchovu a vysazování perlorodek do vhodných toků a skutečně se jim podařilo po­čty perlorodek zvýšit. Perly říční, které jsou u nás v prodeji, pocházejí většinou ze západní a jižní Evro­py nebo z východní Asie, kde žijí jiné, otužilejší druhy, snášející zejména vápník, a rychle rostoucí.

Názvy ve světě

Perlorodka říční

Anglicky: Freshwater Pearly Mussel, Dánsky: Flodperlemusling, Finsky: Jokihelmisimpukassa, Francouzsky: Moule perličre d'eau douce, Holandsky: Parelmossel, Chorvatsky: Riječna bisernica, Japonsky: KAWASHINJU-GAI, Lotyšsky: Ziemeļu upespērlene, Německy: Fluß-Perlmuschel

Mohlo by vás také zajímat

Ledňáček říční,  Osenice vykřičníková,  Břehule říční,  Orlovec říční,  Ústřičník velký,  Kulík říční,  Cvrčilka říční,  Mihule říční,  Okoun říční,  Úhoř říční