Aktuálně: 4 358 inzerátů188 470 diskuzních příspěvků17 939 uživatelů

Sršeň asijská

Vespa velutina

Sršeň asijská

Vespa velutina

Sršeň asijská

  • Výskyt: Jihovýchodní Asie, Evropa
  • Délka těla: 20-32 mm (dělnice-královna)
  • Potrava: Ovocné šťávy, včely
Sršeň asijská
Kam se řadí?

Sršeň asijská

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Hymenoptera - blanokřídlí
  • Podřád: Apocrita - štíhlopasí
  • Nadčeleď: Vespoidea - vosy
  • Čeleď: Vespidae - sršnovití
  • Podčeleď: Vespinae
  • Tribus: Vespini
  • Rod: Vespa - sršeň
Sršeň asijská
Kde žije?

Sršeň asijská

Asie

  • Nadmořská výška: 940 m
  • Povrch: sever rovinatý, střed kontinentu hornatý
  • Teplotní pásy:
  • Tropický: podnebí rovníkové, monzumové, kontinentální
  • Subtropický: v zimě chladno, vlhko; v létě vedro, sucho
  • Mírný pás: spadá většina kontinetu
  • Subpolární pás: severní oblast
  • Polární pás: nejsevernější oblast
  • Teplota:
  • Zima: až -50 °C (Sibiř)
  • Léto: 5-35 °C
  • Roční úhrn srážek:
  • Nejvíce jih a jihovýchod: 2000-3000 mm
Ing. Zbyněk Pokorný 07.10.2023, 20:35
672 2 minuty čtení

Sršeň asijská, někdy též nazývaná sršeň čínská (Vespa velutina) je druh blanokřídlého hmyzu, původem pocházejícího z jihovýchodní Asie. Tito hmyzí dravci však začali postupně migrovat do různých částí světa, což vyvolalo obavy z jejich vlivu na místní ekosystémy.

Zbarvení sršně asijské je velmi variabilní, záleží při tom na příslušném „poddruhu“, případně na regionální barevné variantě. U některých forem převládá ve zbarvení tmavě hnědá až černá (Vespa velutina „nigrithorax“), u jiných sytě žlutá, respektive žlutooranžová (Vespa velutina „divergens“), další mají poměr barev zhruba vyrovnaný (Vespa velutina „variana“).

Asijské druhy sršňů jsou zvyklé především na teplejší podnebí. V Evropě během posledních stovky let došlo, zejména díky skleníkovým plynům a těžbě uhlí, ke zvýšení teplot zhruba o dva stupně Celsia. Ačkoliv takové zvýšení nevypadá nikterak nebezpečně, má dramatický efekt na mnoho zdejších živočichů a rostlin.

První evropská země, kde se sršeň asijská objevila, byla Francie. Na evropský kontinent ji omylem zavlekl člověk. Díky vysoké adaptabilitě se velmi rychle zabydlela. Nyní lze hovořit o pandemii ve Španělsku nebo Portugalsku. Postupně se objevovala stále blíž naším hranicím, například v sousedním Německu. První případ výskytu v České republice je datován na 5.10.2023, kdy byla pozorována na Plzeňsku.

Sršeň asijská je o něco menší, než nám dobře známá sršeň obecná. Největší škody působí na včelstvech. Včela medonosná tvoří 85 % jejího jídelníčku. Sršeň asijská číhá okolo úlu a včely před vletem do něj odchytává. „Na rozdíl od naší původní sršně je schopna zůstat ve vzduchu jako vrtulník

Názvy ve světě

Sršeň asijská

Latinsky: Vespa velutina, Anglicky: Yellow-legged hornet

Mohlo by vás také zajímat

Sršeň obecnáSršeň mandarínskáKuora východoasijská

Podělte se s námi o názor na tento text →