Ještěrka španělská

Ještěrka španělská

Podarcis hispanica

Znaky: Malá štíhlá ještěrka se špičatým čenichem, shora zploštělým trupem a značně dlouhým ocáskem. Základní zbarvení hřbetu je většinou hnědé nebo šedohnědé, řídčeji nazelenalé, zdobené světlými a tmavými skvrnkami nebo síťováním. Uprostřed hřbetu je tmavý střední proužek a (obvykle u samiček) další zřetelné světlé a tmavé podélné proužky. Boky jsou většinou tmavší než střed hřbetu a jsou posety mnoha světlými skvrnkami. Břicho je bělavé, nažloutlé, světle růžové nebo červené, světlý krk je většinou tmavě skvrnitý. Mláďata tohoto druhu mívají modravé ocásky. Celková délka je 180-200 mm.

Rozšíření: Pyrenejský poloostrov, jižní Francie a severozápadní Afrika.

Prostředí: Ještěrka španělská žije především v suchých, spoře zarostlých skalnatých biotopech až do nadmořské výšky asi 1800 m. Hojná je i v okolí vesnic. Místy snad žije i na silných kmenech stromů.

Způsob života: Tato ještěrka je za teplého počasí aktivní po celý den. Mnohde se vyskytuje ve velikém množství. V klimaticky příhodných místech nepřežívá zimu v klidovém stadiu. Velmi často žije ve společnosti ještěrky zední (P. muralis), místy i s oběma druhy ještěrkovců rodu Psammodromus (Palgirus a P. hispanicus).

Potrava: Ještěrka španělská loví hlavně hmyz, jako mouchy, motýly, můry, sarančata a mladé cvrčky. Požírá však i pavouky, svinky a sekáče. Kořist pevně polapí malými špičatými zoubky a rozdrtí čelistmi. Poté si čistí ústa od nečistoty tak, že je otírá o zem nebo jiné předměty.

Mohlo by vás také zajímat

Ještěrka dvoupruhá,  Ještěrka perlová,  Ještěrka dlouhoocasá,  Paještěrka pardálí,  Ještěrka živorodá,  Ještěrka zelená,  Ještěrka obecná,  Ještěrka zední,  Paještěrka červenavá,  Paještěrka stepní