Štikozubec obecný
Merluccius merluccius
Merluccius merluccius
Štikozubec obecný
- Výskyt: Severovýchodní Atlantik
- Délka těla: 100 cm
- Hmotnost: Kolem 10 kg
- Potrava: Sledi, šproty, sardinky, sardele a makrely
Štikozubec obecný
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Nadřád: Teleostei - kostnatí
- Řád: Gadiformes - hrdoploutví
- Čeleď: Merlucciidae - štikozubcovití
- Rod: Merluccius - štikozubec
Štikozubec obecný
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Dlouhé štíhlé tělo s hlavou podobnou hlavě štiky. Široká ústa, mohutné ozubení s velkými předními zuby. Spodní čelist poněkud přesahuje horní, bez vousku na bradě. Postranní čára je téměř rovná. Dvě hřbetní ploutve, 1. je krátká s 9-10, 2. dlouhá se 37-40 ploutevními paprsky. Dlouhá řitní ploutev (tvarem, velikostí a postavením téměř zrcadlově obrácená 2. ploutev hřbetní) má 36-40 paprsků. Dlouhé prsní ploutve dosahují až k základně ploutve řitní. Břišní ploutve jsou na hrdle. Zbarvení: Hřbet je hnědošedý až černošedý, často černě tečkovaný. Boky stříbřitě šedé. Břicho bělavé. Nepárové ploutve mají tmavý lem. Černá ústní a žaberní dutina.
Délka: Nejvýše 1 m (hmotnost přes 10 kg), ve Středozemním moři jen asi 35 cm.
Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Islandu a norských Lofot až po oblast severozápadní Afriky. Severní moře. Středozemní a Černé moře. V hloubkách 100-1000 m. Mělčí místa v oblasti svého rozšíření, např. v Severním moři, vyhledává jen v určitých ročních obdobích.
Způsob života: Za dne se štikozubci zdržují v hlubších vrstvách vody nebo při dně, naproti tomu v noci při lovu ryb, žijících v hejnech, vyplouvají až k hladině. Třou se od března (ve Středozemním moři) do srpna (v severních oblastech rozšíření). Známá trdliště jsou při okraji evropského šelfu jižně od Islandu a v moři u Francie a Iberského poloostrova. V souvislosti s trdlišti dochází ke tření v různé hloubce. Asi 1 mm velké jikry obsahují olejovou kapku, s jejíž pomocí se vznášejí ve vodě.
Potrava: Hlavně sledi, šproty, sardinky, sardele a makrely, mimoto i na širém moři žijící druhy hlavonožců.
Mohlo by vás také zajímat
Plochoještěr obecný, Chameleon obecný, Satyr obecný, Bažant obecný, Rejsek obecný, Rorýs obecný, Drvopleň obecný, Tesařík obecný, Smrtník obecný, Chroust obecný