Kanic ostrohlavý

Lepidoperca magna

Kanic ostrohlavý

Lepidoperca magna

Znaky: Oválné, ze stran zploštělé tělo nahoře silně vyklenuté se špičatým, dlouhým rypcem. Velké ktenoidní šupiny, znatelné i na hlavě. Na žaberních víčkách nejsou trny, okraj přední skřelové kosti je hladký. Malá ústa, obě čelisti jsou stejně dlouhé a málo vysunovatelné. Na řadu Ižičkovitých, dopředu mířících zubů následuje v každé čelisti řada menších zubů sloužících k rozemílání. Radličná kost a patrové kosti jsou bez zubů. Dlouhá nerozdělená hřbetní ploutev s 11 tvrdými trnitými a 13-14 měkkými paprsky. V řitní ploutvi, dlouhé asi jako 1/2 ploutve hřbetní, jsou 3 tvrdé a 12 měkkých paprsků. Prsní ploutve s 1 tvrdým a 5 měkkými paprsky.

Zbarvení: Stříbřitě šedé, se 7-11 úzkými tmavými příčnými pruhy a velkou černou skvrnou na kořeni ocasu. Ploutve bez žlutého tónu, části hřbetní a řitní ploutve s měkkými paprsky a zadní okraj ploutve ocasní jsou černě lemované.

Délka: Nejvýše 45 cm.

Rozšíření: Východní Atlantik od oblasti Konga až po Biskajský záliv. Středozemní moře. Žije až do hloubky 50 m mezi řasami zarostlými skalisky a útesy, s oblibou v blízkostí vodních rostlin.

Způsob života: Na rozdíl od ostatních kaniců netvoří tento druh velká hejna, ale žije spíše samotářsky. Tře se od září do října. Jikry a larvy se vznášejí v planktonu. Následující ho jara jsou mladé ryby dlouhé asi 5 cm. Pak přitahují k pobřeží, většinou v hejnech, která se tu a tam rozptylují.

Potrava: Nárosty řas na skalnatém pobřeží včetně zde žijících živočichů. Lžičkovité zuby přitom slouží k okusování a seškrabávání řas, drobné zuby za nimi k drcení korýšů, plžů a mlžů, jež v rostlinách žijí.