Parma krátkohlavá
Barbus brachycephalus
Barbus brachycephalus
Parma krátkohlavá
- Výskyt: Brakické vody Aralského jezera
- Délka těla: 100-120 cm
- Potrava: Drobní živočichové
Parma krátkohlavá
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Nadřád: Teleostei - kostnatí
- Řád: Cypriniformes - máloostní
- Čeleď: Cyprinidae - kaprovití
- Rod: Luciobarbus - parma
Parma krátkohlavá
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Štíhlé tělo s téměř rovnou břišní linií a především u mladých jedinců s nápadně vyklenutou šíjí. Krátká hlava, špičatý rypec, spodní ústa s masitými rty, 2 páry dlouhých vousků, z nichž přední svou délkou dosahují před přední okraj oka. V postranní čáře 67-76 (nejčastěji 70-71) drobných šupin. Hřbetní ploutev s 10-11 paprsky, její základna je posunuta dopředu směrem k hlavě. Nejdelší paprsek hřbetní ploutve je částečně zkostnatělý a zezadu v dolní části pilovitý. Řitní ploutev s 8 paprsky, všechny ploutve nápadně krátké a úzké. Požerákové zuby 3řadé, v postavení 5.3.2-2.3.5.
Zbarvení: Hřbet a boky do úrovně postranní čáry jsou tmavé, hnědošedé, břicho světlé, stříbřité. Na základech šupin je typická tmavě zelená tečka. Všechny ploutve jsou šedé, pouze ploutev řitní je slabě žlutavá.
Délka: 80-100 cm, samice však mohou dorůst až 120 cm.
Rozšíření: Brakické vody Aralského jezera a spodní úseky jeho přítoků Amu Darji a Syr Darji. V Kaspickém moři a v ústí jeho přítoků (Volha, Ural, Terek a další) se vyskytuje poddruh B. b. caspius.
Způsob života: Anadromní stěhovavý druh, který v malých hejnech obývá smíšené, tj. brakické vody ve spodních úsecích a ústí řek do moře. Samice, které mohou mít až 1 259 000 lepkavých jiker, se vytírají v mírném proudu na mělčinách s náplavy písku a kamení.
Potrava: V Aralském jezeře se tato parma živí převážně drobnými živočichy dna, zejména měkkýši, a také červy, korýši a larvami hmyzu.
Mohlo by vás také zajímat
Parma obecná, Klokan parma, Parma jižní, Parma středomořská, Parma bulatmaj, Parma iberská