Parma obecná

Parma obecná se vyskytuje v čistých tekoucích vodách, nejraději v místech s kamenitým dnem. Z míst, kde se vybudovaly přehrady, parma obecná mizí.

Parma obecná se vyskytuje v proudech s tvrdým dnem v řekách nebo i potocích na celém našem území. Místy vzácná, někde i celoročně hájená. Na některých revírech v naší republice naopak zcela běžná. Dobrý stav parem mají např. Berounka, Bečva, Dyje, Lužnice, Svitava, ale i některé úseky Labe a Vltavy.

Dorůstá délky až 70 centimetrů a dosahuje hmotnosti 8 kilogramů. Obvykle se zdržuje v hejnech. V době tření od dubna do června podniká cesty proti proudu řek a na písčitých místech pak samice klade až 30 000 zlatově žlutých jiker. Její jikry a rovněž játra se pokládají za jedovaté. Při rozmnožování se parmy shlukují do hejn a migrují do mělkých kamenitých úseků. Vlastní tření je poměrně bouřlivé a s jednou jikernačkou se obvykle vytírá několik podstatně menších mlíčáků.

Parma se živí hmyzem a jeho larvami, korýšky a příležitostně i drobnými rybkami. Její maso je chutné, ale ve svalovině je mnoho volných kůstek, a proto ji rybáři nemají v přílišné oblibě.

Parma je nejaktivnější v letním období, na zimu se ryby shromažďují v hlubokých mírně proudících úsecích a omezují příjem potravy. V tomto období jsou na některých revírech decimovány (jedinci do 40 cm) zimujícími kormorány.