Aktuálně: 4 504 inzerátů179 108 diskuzních příspěvků17 818 uživatelů

Sojka obecná

Garrulus glandarius

Sojka obecná

Garrulus glandarius

Sojka obecná

  • Výskyt: Evropa
  • Velikost: 34 cm
  • Hmotnost: 150-190 g
  • Počet vajec: 5-6 ks
  • Inkubační doba: 16-17 dnů
  • Průměr kroužku: 5,8 mm
  • Potrava: Hmyz, holata, vejce, myši, žáby, žaludy
Sojka obecná
Kam se řadí?

Sojka obecná

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Passeriformes - pěvci
  • Čeleď: Corvidae - krkavcovití
  • Rod: Garrulus - sojka
Sojka obecná
Kde žije?

Sojka obecná

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 03.12.2013, 13:19
40 916 4 minuty čtení

Znaky

Sojka obecná je velká asi jako straka, dlouhá 34 cm. Její kostřec svítí v letu bíle, na křídlech má modro-bílé „zrcátko". Načepýřené peří na hlavě je podle rasy šedobílé, rezavě hnědé nebo černé. Je-li vyrušena, vydává hlasité skřeky, mimoto volá mňoukavě jako káně lesní „vjíé".

Prostředí

Listnaté, smíšené i jehličnaté lesy i nízké porosty. Sojky dovedou obratně létat i v hustém křoví a skákat z větve na větev.

V době hnízdění žijí velmi skrytě a tiše, za podzimního tahu se už neskrývají a žijí společensky. Často zaletí při vyhledávání potravy i na pole při okraji lesa, kde sbírají vypadlá zrna a také naklovávají brambory.

Rozmnožování

Časně na jaře předvádí sameček tichou břichomluveckou píseň, do níž zahrnuje i všelijaké ptačí hlasy. Dovede tak mistrně napodobit bečení ovcí a mekot koz, že už mnohokrát zmátla pastýře, který se vydal hledat zatoulané dobytče. V zajetí se sojky naučí zapískat předzpívanou písničku a reprodukovat přednesený text.

Oba partneři staví koncem dubna nebo začátkem května ze stébel a kořínků hnízdo. Umístí je často jen ve výšce dospělého člověka, zřídka výš než 5 m, často zcela nezakryté a někdy i v dutém stromě nebo v ptačí budce, určené pro puštíka. Při sezení se oba rodiče střídají. Hnízdí v květnu, na vejcích sedí 16 až 17 dní. Rodiče krmí mláďata z volete, takže nemůžeme pozorovat, co potomstvu předkládají. Když mladí ptáci vyletí z hnízda, upozorňují rodiče hlasitým křikem, kde se právě nacházejí.

Potrava

Sojky jsou všežravci a jejich jídelníček závisí jen na nabídce. V létě je jejich potravou hlavně hmyz, nenechají si však ujít ani ptačí vejce nebo holátka. Loví i mladé ptáky, kteří právě vylétli z hnízda i ptáky dospělé, které pevně přidržují nohama a ubíjejí zobákem, aniž by je vyrušoval křik okolních lesních ptáků. Jako „škůdce" sojku dříve v některých krajích lidé intenzívně lovili a konzumovali (specialitou bývala sojčí polévka).

Sojky loví ještěrky, žáby, myši a rejsky. Počínaje podzimem získává přednost rostlinná strava. Na polích při okraji lesa sbírají sojky obilí, hrách a fazole, bobule všeho druhu, bukvice a především žaludy, které odklovnou přímo na stromě nebo sbírají na zemi. Při nadbytku potravy si sojka dělá zásoby: ve voleti má půl tuctu žaludů, poslední drží v zobáku. Pak je odloží, vyklove v zemi zobákem díru a do ní žaludy nastrká. Pak otvor v zemi pečlivě zacpe, přinese další žaludy, a tak dále. Ve skalních štěrbinách, v dutinách stromů i v jiných děrách si zřizuje sklady, kde bývá i několik kilogramů žaludů. Z těch, které znovu nenajde, mnohé v příštím jaru vyklíčí.

Všeobecně

V některých letech zažívá střední Evropa masové průtahy sojek z východní Evropy. Hejna těchto krásných ptáků pak táhnou barevnými zářijovými lesy. Chce-li takové hejno přeletět z jednoho lesa do druhého, vyletí druhá sojka teprve tehdy, když první před ní už doletěla na místo. Ve volném kraji dělá let sojek dojem pomalého a neobratného. Sojka se vyznačuje zvláštním chováním v souvislosti s mravenci. Posadí se na zem vedle mraveniště, roztáhne křídla a načepýří se. Rozzlobení mravenci se na ni vrhají a nastříkají na ni kyselinu mravenčí. Sojka obecná také chytí několik mravenců do zobáku a roztrušuje je ve svém peří. Toto pozoruhodné chování považujeme za sojčí kosmetiku, za její způsob péče o vlastní tělo. Snad jí to pomáhá v boji proti cizopasnému hmyzu, který žije v jejím peří. Sojky, které se dostaly v mládí do zajetí, můžeme lehko odchovat a jsou velmi krotké. Klidně jim můžeme dovolit, aby se volně proletěly.

Názvy ve světě

Sojka obecná

Anglicky: Eurasian Jay, Německy: Eichelhäher, Dánsky: Skovskade, Španělsky: Arrendajo Euroasiático, Finsky: Närhi, Francouzsky: Geai des chênes, Islandsky: Skrækskaði, Italsky: Ghiandaia eurasiatica, Japonsky: Kakesu, Japonsky 2: カケス, Holandsky: Gaai, Norsky: Nøtteskrike, Polsky: Sójka, Portugalsky: Gaio-comum, Rusky: Сойка, Slovensky: Sojka obyčajná, Švédsky: Nötskrika, Čínsky: 松鸦

Mohlo by vás také zajímat

Amejva obecnáLétavka obecnáJeštěrka obecnáZmije obecnáČírka obecnáKopřivka obecnáSojka azurováSojka inkaSojka kápovitáJiřička obecná

Foto: http://www.vivo.sk

Podělte se s námi o názor na tento text →