Kopřivka obecná

Znaky

O něco menší než kachna divoká, dlouhá kolem 51 cm. Samečka poznáme podle sametově černé zadní části těla, obě pohlaví podle nápadného černobílého zrcátka, jež je patrné i za letu, i když kachny plovou. Tyto kachny se obvykle nevyskytují ve velkých hejnech, plavou s dozadu položenou hlavou a hrudí hluboko ponořenou ve vodě. Jsou velmi hlučné, samečkův hlas připomíná krákání vrány, samičky štěbetají jemně „rég...rég".

Prostředí

Kopřivka obecná je spíše východoevropský druh. Ve střední a západní Evropě se její stav odhaduje na asi 10 000 párů. Miluje větší jezera s plochými, na vodní rostlinstvo bohatými zálivy a s pásmy rákosin. V posledních sto letech se hnízdiště rozšířila na sever a kopřivka osídlila Anglii a Island. Je tažným ptákem, který přezimuje zčásti v západní Evropě, především ale v okolí Středozemního moře. Veliká hejna odpočívají v déltě Nilu, kde hledají potravu na zaplavených rýžových polích. Kopřivky táhnou zvláště v noci a seřazují se přitom do dlouhých, vysoko letících řetězců.

Rozmnožování

Kačeři tokají už v říjnu, přičemž předvádějí černou zadní část těla i za letu, přičemž jen pomalu mávají křídly. První páry se tvoří už na podzim a drží se pak až do období hnízdění pohromadě. Samička vybírá místo na hnízdo, Jako ostatní kachny staví nepořádné, ale prachovým peřím bohatě vystlané hnízdo na pevné zemi a většinou je dobře ukrývá. Na 8 až 10 vejcích sedí v květnu a v červnu.

Potrava

Kopřivka obecná je převážně vegetarián. Odškubává vodní rostliny až z hloubky 30 cm ve stoji na hlavě. Paběrkuje i na obilných polích a loví kobylky na lukách.