Světluška větší

Znaky: Délka těla 1-1,8 cm, zřetelně větší než světluška menší, jinak stavbou těla velmi podobná. Rozšířený štít má vpředu skelné políčko, které je úzké a nerozdělené, zatímco u světlušky menší je rozdělené a větší. Samice jsou bezkřídlé. V noci při světélkování vylézají často na stébla trav. Kromě dvou zmíněných druhů světlušek žije u nás ještě méně hojná světluška krátkokřídlá (Phosphaenus hemipterus), jejíž samice jsou rovněž bezkřídlé.

Stanoviště: Smíšené lesy, zahrady, a také parky.

Rozšíření: Ostrůvkovitě na většině území Evropy, na východ daleko do Asie. Hlavní oblast rozšíření je v mírném pásu.

Výskyt: V posledních desetiletích je pozorován zřetelný úbytek početnosti druhu, který býval mnohem hojnější než nyní. Příčiny úbytku nejsou zatím dostatečně známé.

Biologie: Za teplých letních večerů samečci vyhledávají samičky pomocí specifických světelných signálů. Mají veliké složené oči, jimiž dobře rozeznávají signál vysílaný samičkami. Maximum rojení brouků spadá do období letního slunovratu. Po kopulaci kladou samice vajíčka na povrch půdy. Nepatrné světélkování vyvinutých larev ve vajíčku je rozeznatelné již průsvitným obalem vajíčka. Larvy se v průběhu vývinu pětkrát svlékají a nakonec se v půdě zakuklí.

Potrava: Plži, které larvy usmrcují jedem při kousnutí. Dospělci už většinou nepřijímají potravu.

Poznámka: Studené světlo světlušek vzniká složitou biochemickou reakcí, při níž se světélkující látka (luciferin) oxiduje za přítomnosti enzymu luciferázy.

Mohlo by vás také zajímat

Sklípkan největší,  Světluška menší,  Prskavec větší,  Budníček větší,  Vakoveverka větší,  Drsek větší,  Šidélko větší,  Klikoroh devětsilový