Aktuálně: 4 358 inzerátů188 475 diskuzních příspěvků17 939 uživatelů

Prskavec větší

Brachinus crepitans

Prskavec větší

Brachinus crepitans

Prskavec větší

  • Výskyt: Evropa
  • Délka těla: 6-9 mm
Prskavec větší
Kam se řadí?

Prskavec větší

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Coleoptera - brouci
  • Podřád: Adephaga - masožraví
  • Čeleď: Carabidae - střevlíkovití
  • Podčeleď: Brachininae
  • Tribus: Brachinini - prskavci
  • Podtribus: Brachinina
  • Rod: Brachinus - prskavec
  • Podrod: Brachinus - prskavec
Prskavec větší
Kde žije?

Prskavec větší

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 15.12.2014, 17:00
7 221 2 minuty čtení

Prskavec větší býval hojný, dnes je vzácný. Je to brouk velký 6 až 9 milimetrů.

Žije ve společnostech pod kameny. Když ho chcete chytit do ruky, rychle ucouvnete. I když je sám dravcem, tak potřebuje obranný mechanismus, kterým by se bránil před většími predátory. Tento brouk má ve svém zadečku skutečné dělo. Vyměšovací buňky vytvářejí v jeho těle hydrochinon, peroxid vodíku a popřípadě ještě další chemikálie závislé na druhu brouka. Tyto chemikálie brouk uskladňuje v zásobníku a v případě nebezpečí je pomocí svalů přesune do reakční komory, kde se nachází speciální enzymy (kataláza a peroxidáza). Jakmile je směs vtalčena do této komůrky, začnou tyto enzymy okamžitě štěpit peroxid vodíku a katalizovat oxidaci hydrochinonu v p-chinony. Tato reakce generuje volný kyslík a vytvoří tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Tím vznikne přetlak, brouk s velkou přesností zamíří zadeček na svůj cíl a směs je vystříknuta na nepřítele. Vystříknutí probíhá v pulsích s frekvencí asi 500 pulsů za sekundu. Výstřik je dokonce slyšitelný.

Podmínky, ve kterých prskavci žijí, se různí podle jednotlivých druhů. Například druhy evropské obývají převážně suchá stanoviště (pole, úhory, vinice, stepi), kdežto např. americké žijí i na vlhkých březích řek a jezer. Jeho larvy, které mají tři instary, se vyvíjí na kuklách kvapníka rodu Amara Bonelli, 1810, První instar aktivně vyhledá hostitele a začíná kuklu požírat, druhý a který již má omezenou pohyblivost v konzumaci kukly pokračuje a třetí ji dokončí a následně se zakuklí. Brouk prskavec je příbuzným střevlíků.

Názvy ve světě

Prskavec větší

Holandsky: Bombardeerkever, Německy: Großer Bombardierkäfer, Slovensky: Strelček väčší

Mohlo by vás také zajímat

Sklípkan největšíBudníček většíVakoveverka většíDrsek většíŠidélko většíSvětluška většíKlikoroh devětsilový

Foto: http://www.insect-foto.com

Podělte se s námi o názor na tento text →