Gekon létavý

Gekon létavý

Gekko kuhli

Gekon létavý (Gekko kuhli) není skutečně létajícím živočichem. Z větve na větev se přemísťuje řízeným klouzavým sestupem, při němž rozprostírá kožní lemy na bocích, končetinách a ocase. Ve dne splývá s kůrou stromu, po setmění se mění v obratného lovce hmyzu.

Přizpůsobení

Šedohnědé tělo má nepravidelné skvrny a výrůstky, které rozbíjejí jeho obrys na povrchu kmene. Rozšířené prsty s přilnavými polštářky umožňují pohyb i po hladších plochách, zatímco kožní lem vytváří při skoku větší odpor vzduchu. Gekon se tak může bezpečně dostat z vyššího místa na nižší bez klasického mávání křídly. Výrazné oči jsou přizpůsobeny noční aktivitě. Zvíře se obvykle drží přitisknuté ke kůře, a proto jej lze i z malé vzdálenosti snadno přehlédnout. Dospělci dosahují s ocasem přibližně dvaceti centimetrů, skutečná délka trupu je výrazně menší.

Výskyt

Druh žije v tropických oblastech jihovýchodní Asie. Záznamy pocházejí z Malajského poloostrova, Sumatry, Jávy, Bornea a dalších oblastí. Obývá především lesní prostředí, ale může se vyskytovat i poblíž lidských staveb, pokud má dostatek vhodných úkrytů a hmyzu. Jednotlivé ostrovní populace mohou být geneticky výrazně odlišné a systematika celé skupiny je předmětem výzkumu. To je důležité při určování zvířat v obchodu: podobně vypadající gekoni nemusí patřit ke stejné populaci nebo dokonce k totožnému druhu. Přirozený výskyt se nevztahuje na českou krajinu.

Noční život

Za světla gekon většinou odpočívá na kmeni nebo pod odchlíplou kůrou. V noci vyhledává hmyz a jiné drobné bezobratlé, často zůstává v blízkosti stromových úkrytů. Při vyrušení spoléhá nejprve na maskování, poté na rychlý útěk nebo skok. Plachtění není neustálý způsob pohybu, ale jedna z možností, jak překonat mezeru mezi stromy či uniknout nebezpečí. Důležitou součástí orientace je hmat a schopnost přidržet se i svislého povrchu. Zvíře je křehké a manipulace s kožními lemy nebo ocasem může vést ke zranění.

Terárium

Chovné zařízení má být spíše vysoké než nízké a musí nabídnout několik svislých korkových kmenů, větve, úkryty a rostliny. Gekon potřebuje prostor pro lezení, ale není vhodné vytvářet nebezpečné výškové pády na tvrdé dno. Teplota a vlhkost mají odpovídat tropickému prostředí s možností místního oschnutí; dobré větrání je stejně důležité jako pravidelné rosení. K večernímu krmení lze použít cvrčky, drobné šváby a další přiměřený hmyz. Krmná zvířata musí být kvalitně živena a podle potřeby doplněna minerály. Jedinci se často stresují při chytání do ruky, proto se hodí spíše k pozorování.

Vejce a mláďata

Samice klade obvykle jedno až dvě vejce s pevnějším obalem. Vejce mohou být připevněna k podkladu, takže nešetrné odstraňování z terária je rizikové. Délka inkubace se podle podmínek pohybuje přibližně v řádu několika měsíců. Po vylíhnutí jsou mladí gekoni malí, rychlí a citliví na vysychání i přemokření. Potřebují drobný živý hmyz a hustou síť úkrytů. Odchov je možný, ale předpokládá stabilní mikroklima, vhodnou výživu samice a pečlivé sledování snůšky. Sestavování chovné skupiny je nutné podřídit vzájemné snášenlivosti jednotlivých zvířat.

Názvy ve světě

Gekon létavý

Latinsky: Gekko kuhli, Anglicky: Kuhl's flying gecko, Německy: Kuhls Fluggecko, Francouzsky: Gecko volant de Kuhl

Mohlo by vás také zajímat

Gekon Bibronův,  Gekon druhu Bunopus tuberculatus,  Gekon druhu Teratoscincus microlepis,  Gekon egejský,  Gekon evropský,  Gekon Kimhowellův,  Gekon lemovaný,  Gekon madagaskarský,  Gekon obrovský,  Gekon panenský

Související obsah: Gekon létavý

• Vyhledat další články
• Vyhledat související inzeráty
• Vyhledat v diskuzi