Sklípkan korálkový

Sklípkan korálkový (Acanthoscurria geniculata) je velký zemní pavouk původem z Brazílie. Černohnědé tělo a výrazně světlé pásky na kloubech dlouhých končetin vytvářejí nezaměnitelnou kresbu. V angličtině se proto označuje jako „brazilský sklípkan s bílými koleny“. V teraristice je známý rychlým příjmem potravy, mohutným vzrůstem a schopností bránit se dráždivými chloupky. Přestože může působit klidně, není vhodný k častému braní do rukou. Jde o samotářské zvíře se silným obranným instinktem.

Prostředí a vzhled

Původní oblastí sklípkana korálkového jsou především lesnaté části severní Brazílie včetně amazonské oblasti. Žije na zemi a využívá přirozené dutiny, prostor pod kořeny i vlastní mělké nory. Dospělé samice mají robustní tělo, jehož délka může dosahovat devíti až deseti centimetrů, a rozpětí končetin přibližně osmnácti až dvaadvaceti centimetrů. Světlé pruhy v oblasti kloubů ostře kontrastují s tmavými články nohou. Zadeček je porostlý jemnými, někdy rezavě zbarvenými chloupky. Dospělí samci bývají štíhlejší a po posledním svleku se jejich proporce zřetelně odlišují od samic.

Lov a obrana

Potravu tvoří především hmyz a další drobní bezobratlí. Sklípkan neplete pravidelnou lapací síť jako křižáci; kořist registruje pomocí citlivých chloupků a zachytává ji prudkým výpadem. Pavoučí jed pak slouží k jejímu znehybnění. Při vyrušení může sklípkan korálkový zadními končetinami uvolňovat drobné žahavé chloupky ze zadečku. Kontakt s pokožkou vyvolává svědění a v očích může způsobit vážné podráždění. Proto je vhodné používat pomůcky k bezpečné manipulaci s vybavením, nechat pavoukovi únikovou cestu a po čištění důkladně umýt ruce.

Terárium

Pro dospělého jedince se hodí spíše nízké, půdorysně prostorné terárium s pevně uzavíratelným větraným víkem. Vysoký prostor není výhodou: těžký zemní sklípkan se při pádu z větší výšky může vážně poranit. Základ tvoří dostatečně hluboký substrát, do kterého lze částečně hrabat, pevný úkryt z korkové kůry a nízká nádoba s čistou vodou. Teplotu lze udržovat přibližně v rozmezí 23–27 °C. U vlhkosti je podstatný vhodný gradient: část spodních vrstev substrátu má zůstat mírně vlhká, ale povrch nesmí být trvale rozbahněný a vzduch zatuchlý. V české domácnosti je v zimě důležité sledovat nejen topení, ale také vysychání substrátu při vytápění. Přímé slunce za sklem je nebezpečné kvůli přehřátí.

Krmení a svlékání

V zajetí lze nabízet vhodně velké cvrčky, šváby nebo jiné ověřené krmné bezobratlé. Velikost kořisti má odpovídat velikosti pavouka a nepožraný hmyz je nutné odstraňovat, zvláště před svlekem. Před výměnou kutikuly může sklípkan dlouhou dobu odmítat potravu a pobývat v úkrytu. Při svlékání leží často na zádech; není to samo o sobě známka úhynu. Zásah v této fázi může zvíře poškodit. Nová pokožka a chelicery potřebují po svleku čas ke ztvrdnutí, a proto není vhodné okamžitě pokračovat v krmení.

Rozmnožování

Samec se po dosažení dospělosti soustředí především na vyhledání samice, zatímco samice může žít více než patnáct let. Při páření bývá samec ohrožen napadením a oba jedinci proto nemají být trvale chováni společně. Samice následně vytváří hustý kokon, v němž může být velký počet vajec. Vývoj mladých pavouků závisí na teplotě a dalších podmínkách. Po rozptýlení je nutné mláďata postupně oddělit do samostatných bezpečných nádob, které neumožňují únik ani vysychání. Sklípkan korálkový představuje dlouhodobý závazek a jeho chov vyžaduje respekt k přirozeně samotářskému způsobu života.