Duhounek vidloocasý
Pseudomugil furcatus
Duhounek vidloocasý
Pseudomugil furcatus
Duhounek vidloocasý (Pseudomugil furcatus) je drobná, nápadně zbarvená hejnová ryba z východní části Papuy-Nové Guineje. Poznáme ji podle jasně modrých očí, žlutavých ploutví a hluboce vykrojené ocasní ploutve s tmavými okraji. Samci mají ploutve delší a výrazněji vybarvené než samice. Dospělci dosahují přibližně pěti až šesti centimetrů standardní délky, tedy bez ocasní ploutve. V české literatuře se objevuje také název gavůnek vidloocasý. Ve starších akvaristických publikacích lze druh nalézt pod vědeckými jmény Popondetta furcata nebo Popondichthys furcatus; dnes se používá Pseudomugil furcatus.
Výskyt
Původní areál je poměrně malý. Duhounek vidloocasý žije v nížinných povodích řek Musa a Kwagila v provinciích Northern a Milne Bay na východě Papuy-Nové Guineje. Obývá průzračné lesní potoky s hustou pobřežní i ponořenou vegetací, zpravidla s pomalým až středním proudem. Během období dešťů se průtok a zakalení vody mění; v sušších měsících mohou některé úseky toků přechodně vysychat. Ryby využívají chráněné tůně a zarostlé okraje. V přírodě se živí drobnými vodními bezobratlými a planktonními organismy, které sbírají ve vodním sloupci a poblíž hladiny.
Hejno v akváriu
Nejlépe vynikne skupina alespoň osmi až deseti jedinců, ještě vhodnější je početnější hejno. V menším počtu mohou být ryby plaché a samci méně často předvádějí typické námluvní chování. Pro skupinu je rozumným minimem akvárium s půdorysem přibližně 60 × 30 centimetrů, větší nádrž nabídne více prostoru k plavání. Po stranách a v zadní části mají být husté rostliny, zatímco uprostřed zůstane volná plavecká zóna. Plovoucí rostliny a kořeny pomohou rozptýlit světlo. Vhodné je mírné proudění a dobře okysličená voda. Nádrž musí být zakrytá, protože duhounek vidloocasý dokáže vyskočit nad hladinu.
Voda a krmení
Pro dlouhodobý chov se obvykle doporučuje teplota 24–28 °C a pH přibližně 7–8. Ryby prospívají ve stabilní, spíše středně tvrdé až tvrdší vodě; důležitá je zejména čistota a funkční biologická filtrace. Nejsou vhodné do čerstvě založené nádrže, v níž mohou rychle kolísat dusíkaté látky. Pravidelné menší výměny vody jsou bezpečnější než dlouhodobé zanedbávání údržby. Duhounek vidloocasý má malá ústa a potřebuje jemné krmivo. Výborně přijímá nauplie žábronožky solné, drobné perloočky, buchanky a mikročervy; doplňkově lze použít kvalitní jemně rozdrcené vločky nebo mikrogranule. Pestrá strava podporuje kondici i vybarvení.
Soužití
Jde o mírumilovný druh, který lze chovat s podobně velkými a klidnými rybami. Příliš velcí nebo agresivní spolubydlící jej stresují, rychlí žraví konkurenti mu zase mohou odebírat potravu. Samci mezi sebou krátce soupeří předváděním ploutví, nejde však obvykle o vážné souboje. Při vhodném počtu ryb a dostatku prostoru jde o atraktivní projev přirozeného chování. V českých podmínkách je důležité vybírat zdravé odchované jedince a při nákupu věnovat pozornost ploutvím, dýchání a celkové aktivitě.
Tření a odchov
Samice během období tření postupně odkládá malé množství lepkavých jiker mezi jemnolisté rostliny nebo do umělých vytíracích mopů. Rodiče o jikry nepečují a mohou je požírat. Při cíleném odchovu se proto vytírací materiál pravidelně kontroluje a jikry se přemisťují do samostatné nádoby se stejnými parametry vody. Vývoj může podle teploty trvat přibližně dva až tři týdny. Potěr je nutné od začátku krmit drobnou potravou a udržovat vysokou kvalitu vody. U dlouhodobě rozmnožovaných akvarijních linií byly popsány potíže s plodností a deformacemi potomstva; při plánovaném chovu je proto vhodné sledovat původ ryb a vyhýbat se opakovanému příbuzenskému páření. Duhounek vidloocasý je krásný druh pro pečlivého akvaristu, který mu poskytne stabilní vodu, hejno a vhodné krmení.
Názvy ve světě
Duhounek vidloocasý
Latinsky: Pseudomugil furcatus, Anglicky: Forktail blue-eye, Německy: Gabelschwanz-Blauauge, Polsky: Modrook słoneczny, Estonsky: Harksaba-sinisilmkala, Bulharsky: Вълноопашата синьоочка, Japonsky: ポポンデッタ・フルカタ, Čínsky: 叉尾似鯔銀漢魚
Mohlo by vás také zajímat
Duhounek tečkoploutvý, Duhovka Wernerova, Mandelík vidloocasý
Použitá literatura (4)
- Hanel, L. & Novák, J. (2009): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 6. Paprskoploutví. Národní muzeum, Praha.
- Allen, G. R. (1991): Field Guide to the Freshwater Fishes of New Guinea. Christensen Research Institute.
- Froese, R. & Pauly, D. (eds.) (2026): FishBase, Pseudomugil furcatus.
- Australian Government, Department of Climate Change, Energy, the Environment and Water: Assessment of the Potential Impacts of 6 Species from the Genus Pseudomugil on the Environment.
Zdroje (4)
Duhounek vidloocasý Základní informace
- Původ: Východní Papua-Nová Guinea
- Prostředí: Zarostlé nížinné lesní potoky
- Délka těla: Až 5–6 cm bez ocasní ploutve
- Potrava: Drobný plankton a vodní bezobratlí
- Aktivita: Denní
- Chování: Mírumilovná hejnová ryba
- Počet v hejnu: Nejméně 8–10 jedinců
- Minimální půdorys nádrže: Přibližně 60 × 30 cm
- Teplota vody: 24–28 °C
- pH vody: Přibližně 7,0–8,0
- Tvrdost vody: Spíše střední až vyšší
- Proudění: Mírné až střední
- Pohlavní dimorfismus: Samci výraznější a s delšími ploutvemi
- Rozmnožování: Lepkavé jikry na rostlinách
- Inkubace: Přibližně 2–3 týdny
- Rodičovská péče: Žádná

Kam se řadí Duhounek vidloocasý
Taxonomie
-
Říše:
Živočichové
(Animalia) -
Kmen:
Strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
Obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
Paprskoploutví
(Actinopterygii) -
Řád:
Gavúnovití
(Atheriniformes) -
Čeleď:
Duhounkovití
(Pseudomugilidae) - Rod: Pseudomugil
- Druh: Pseudomugil furcatus

Kde žije Duhounek vidloocasý
Austrálie a Oceánie
- Původní areál: Východ Papuy-Nové Guineje
- Povodí: Řeky Musa a Kwagila
- Oblasti: Provincie Northern a Milne Bay
- Biotop: Průzračné nížinné lesní potoky
- Mikroprostředí: Hustá vodní a břehová vegetace
- Proudění: Pomalé až střední
- Sezónnost: Kolísání průtoku podle srážek