Listovnice zručná

Listovnice zručná (Phyllomedusa sauvagii) je jihoamerická stromová žába, která překvapuje přizpůsobením poměrně suchému prostředí. Na rozdíl od většiny vlhkomilných pralesních žab obývá křovinaté lesy a suché porosty oblasti Gran Chaco. Výrazná zelená barva jí pomáhá splývat s listy, zatímco její neobvyklý způsob pohybu i ochrana kůže proti vysychání souvisí s životem ve větvích. V češtině se někdy používá také označení vosková listovnice, odborně jde však o druh Phyllomedusa sauvagii, uváděný v části literatury i pod synonymem Pithecopus sauvagii.

Vzhled

Tělo dospělých jedinců měří přibližně 5–9 cm, samice bývají znatelně větší a mohutnější než samci. Svrchní část těla je světle až sytě zelená, boky a spodní části končetin nesou kontrastní světlé, oranžové nebo tmavší partie. Oči mají vodorovně orientovanou zornici. Prsty umožňují pevně uchopovat tenké větvičky a listy. Listovnice zručná se proto pohybuje spíše pomalými, jistými kroky než dlouhými skoky. Ve dne může odpočívat na osvětlené větvi s končetinami přitisknutými k tělu, čímž omezuje plochu odkryté vlhké pokožky.

Suché lesy

Původním prostředím druhu jsou lesnaté savany, trnité křoviny a sezonně suché lesy Argentiny, Paraguaye, Bolívie a přilehlých částí Brazílie. Vegetace bývá ve vegetačním období hustá, ale suché měsíce přinášejí výrazný nedostatek vody a vysoké teploty. Listovnice zde vyhledává zastíněné větve a úkryty, kde není vystavena neustálému proudění horkého vzduchu. Kůží vylučuje lipidový sekret, který předními i zadními končetinami roztírá po těle. Tato vrstva omezuje ztrátu vody odpařováním; proto může přežívat v sušších podmínkách než řada jiných stromových žab. Nesmí se však zaměňovat za schopnost žít úplně bez vody.

Potrava a chování

Listovnice zručná loví především v noci. Kořist tvoří různě velcí členovci, zejména hmyz, kterého se zmocňuje z listů a větviček. Při denním odpočinku bývá málo aktivní, zatímco po setmění vyhledává potravu a vodu. Dokáže pevně uchopit i hladší povrchy, v teráriu však potřebuje členité větve vhodného průměru. Obranné kožní sekrety obsahují biologicky účinné látky, a proto s žábou není správné často manipulovat. Po nezbytném ošetření je nutné důkladně umýt ruce a zabránit kontaktu sekretu s očima nebo ústy. Také chemické látky z lidské kůže mohou žábě škodit.

Rozmnožování

Rozmnožování souvisí se začátkem dešťů, kdy se v přírodě vytvářejí dočasné vodní nádrže. Samci oznamují svou přítomnost hlasem a vyhledávají vhodnou vegetaci kolem vody. Samice ukládá vajíčka do listového hnízda nad vodní hladinou. Listy přitiskne k sobě a obalí jimi snůšku s rosolovitými obaly, které pomáhají bránit vysychání. Když se embrya vyvinou, drobní pulci vypadávají do vody pod hnízdem a pokračují ve vývoji již jako vodní larvy. Výběr listů a polohy hnízda proto rozhoduje o přežití snůšky; přílišné oslunění nebo vyschnutí tůně mohou potomstvo zahubit. Po dokončení proměny mladé listovnice opouštějí vodu a přecházejí na stromový způsob života.

Terárium

Chov v České republice vyžaduje spíše vysoké a velmi dobře větrané terárium s členitými větvemi, živými rostlinami a krytými místy k odpočinku. U dospělého páru je vhodné uvažovat nejméně o prostoru přibližně 60 × 45 × 90 cm, u skupiny úměrně větším. Teplota se v denní fázi může pohybovat kolem 25–29 °C, s místním vyhřívaným prostorem a s chladnějším úkrytem, v noci bývá vhodný pokles. Vzduch nemusí mít trvale pralesní vlhkost: kolem 40–70 % podle fáze dne může vytvořit vhodnější výchozí režim než nepřetržitě mokré sklo. Po rosení musí povrchy zvolna osychat. Důležité je čisté napajedlo a přístup k vodě, stejně jako střídání vlhčích a sušších míst.

Vhodné osvětlení má zajistit přirozený denní rytmus a bezpečný přístup k nízké úrovni UVB, ovšem vždy i možnost úplného úkrytu. Větrání musí odvádět přebytečnou vlhkost a zabránit zatuchlému prostředí. Žáby by neměly mít možnost dotknout se výhřevných těles. Hygiena, kvalitní voda a pestré krmení jsou důležitější než snaha napodobit poušť: Gran Chaco není sterilní písečná krajina, ale rozmanitý porost s proměnlivým mikroklimatem.

Krmení

Jako hlavní krmivo slouží vhodně velcí cvrčci, švábi a jiný bezpečně chovaný hmyz. Jednotlivé dávky se přizpůsobují velikosti a aktivitě žáby. Potrava má být předem dobře živená a podle potřeby doplňovaná minerálními a vitaminovými přípravky. Nadměrná dávka tučných larev není vhodná. Při delším nechutenství či kožních změnách je nezbytné zkontrolovat prostředí a vyhledat veterináře se zkušeností s obojživelníky. Přednost by měli mít jedinci narození v péči chovatele, se známým původem a bez známek parazitárních či infekčních problémů.