Nandinie

Nandinie (Nandinia binotata) je zvláštní stromová šelma tropické Afriky. Svým vzhledem připomíná cibetku nebo ženetku, ale podle současného zoologického členění patří do samostatné čeledi nandiniovitých. Je jejím jediným žijícím zástupcem. V angličtině se jí říká africká palmová cibetka, což odkazuje na častý výskyt v korunách plodících stromů. Ve skutečnosti nejde o blízkou příbuznou asijských palmových cibetek: podobný vzhled vznikl zčásti nezávislým přizpůsobením životu ve větvích.

Vzhled

Dospělá nandinie mívá tělo dlouhé přibližně 43–70 cm a ocas, který může dosahovat podobné délky. Hmotnost kolísá zhruba mezi 1,5 a 5 kg podle pohlaví, oblasti i kondice jedince. Hnědošedá až olivově hnědá srst nese tmavé skvrny, na bocích mohou tvořit podélné řady. Dlouhý ocas je často pruhovaný a slouží především jako balanční pomůcka při lezení. Krátká hlava má výrazné oči, poměrně velké zaoblené uši a citlivý čenich. Nohy jsou přizpůsobeny chůzi po větvích a otáčivé kotníky usnadňují pohyb i při sestupu po kmeni hlavou dolů. Na rozdíl od řady jiných malých šelem se proto dokáže velmi jistě pohybovat v husté korunové vrstvě.

Domov v korunách

Areál nandinie zahrnuje velkou část rovníkové a vlhké subsaharské Afriky. Západní populace obývají mimo jiné Guineu, Ghanu, Kamerun a oblast Konga; další se vyskytují ve východní Africe, například v Ugandě, Keni, Tanzanii či Mosambiku. Najdeme ji v nížinných deštných lesích, horských a břehových lesích, ale také v druhotných porostech a některých zalesněných savanách. Zaznamenána byla od nížin přibližně do 2 500 metrů nad mořem. Důležitá je přítomnost stromů s plody, husté vegetace a bezpečných míst pro denní odpočinek. V kulturní krajině může navštěvovat sady nebo porosty při okraji vesnic, pokud má poblíž vhodný kryt.

Noční život

Nandinie je převážně noční a mimo dobu rozmnožování obvykle samotářská. Den tráví ukrytá v dutinách, mezi propletenými větvemi nebo v hustém listoví. Po setmění podniká výpravy za potravou a při nich se dokáže pohybovat po tenčích větvích i kmenech. Jednotliví dospělí mohou využívat vlastní oblasti aktivity a pomocí pachových značek předávat informace dalším jedincům. Při setkání se mohou ozývat hlasovými projevy, ale velkou roli má také čichová komunikace. Silný úchop a dobrá rovnováha umožňují, aby velkou část noci strávila daleko nad zemí. Zvíře přesto není vázáno výlučně na koruny stromů a někdy sestupuje i do nižších pater porostu.

Plody a kořist

Navzdory příslušnosti k šelmám tvoří velkou část přirozené potravy nandinie ovoce. Požírá nejrůznější lesní plody, mezi nimi fíky a plody palem, a zároveň loví hmyz, malé hlodavce, ptáky a ještěrky. Příležitostně přijímá také vejce nebo jinou dostupnou živočišnou potravu. Složení jídelníčku se mění s ročním obdobím a dostupností zralých plodů. Její význam pro les nespočívá jen v lovu drobných živočichů: spolknutá semena mohou být přenesena na značnou vzdálenost a pomáhají obnově vegetace. Tam, kde se potrava objevuje nerovnoměrně, musí zvíře dokázat využít celou řadu různých zdrojů.

Mláďata

Rozmnožování může probíhat v různých částech roku, v některých oblastech však častěji souvisí s deštivou sezonou a dostatkem potravy. Březost trvá přibližně 64 dní. Samice obvykle rodí dvě až čtyři mláďata v bezpečném úkrytu, například ve stromové dutině. Mláďata jsou při narození závislá na mateřské péči, postupně se učí šplhat a přijímat tuhou potravu. O odchov se stará především samice. Mladí jedinci se po dosažení samostatnosti rozptylují do okolí a hledají vlastní prostor. V přírodě jsou pro ně nejnebezpečnější období, kdy se teprve učí pohybovat mezi větvemi a uniknout predátorům.

Chov a nároky

Nandinie není běžným domácím zvířetem a v České republice patří její případný chov do rukou zkušených odborných zařízení. Zásadní je vysoký, velmi členitý a bezpečně zabezpečený prostor s množstvím pevných větví, dutých kmenů a možností nerušeného denního úkrytu. Tropický původ vyžaduje chráněné vyhřívané zázemí a přiměřené mikroklima; nízké zimní teploty běžných venkovních voliér jsou nevhodné. Jednotlivá zvířata potřebují možnost oddělení a výběru bezpečného místa. Při krmení nelze použít ani čistě masitou stravu, ani samotné sladké ovoce. Dávka musí spojovat různé vhodné plody s přiměřenými živočišnými složkami a minerálními doplňky podle potřeb konkrétního jedince. Potravní obohacení má podporovat aktivní vyhledávání krmení ve větvích.

Ochrana

Nandinie je zatím celosvětově řazena mezi málo dotčené druhy. To ale neznamená, že je místně všude početná. Ohrožuje ji ztráta lesních porostů, lov pro maso a někdy i pronásledování poblíž drůbežích chovů. Protože dokáže využít i druhotné lesy a mozaiku zalesněných stanovišť, může přežít v územích částečně pozměněných člověkem. Bez dostatku plodících stromů a souvislých porostů však její noční způsob života není dlouhodobě udržitelný.