Morelia Bredli
Morelia bredli
Morelia Bredli
Morelia bredli
Krajta Bredli (Morelia bredli) je velká nejedovatá krajta vázaná na skalnaté oblasti střední Austrálie. Na první pohled upoutá rezavě hnědým až načervenalým podkladem, přes který se nepravidelně táhnou světlejší skvrny a pásy tmavě lemované šupinami. Břicho je obvykle světlejší. Jde o svalnatého hada se širokou hlavou odlišenou od krku, s tepločivnými jamkami při okraji tlamy. Dospělci běžně dorůstají přibližně dvou metrů, větší kusy mohou být výrazně delší. Vzorem i příbuzností připomíná krajtu kobercovou, odlišuje se však omezeným areálem a přirozenými podmínkami suchého australského vnitrozemí.
Skály a rokle
Přirozeným domovem jsou horské hřbety a kamenité rokle jižní části Severního teritoria, zejména oblast MacDonnellových hor kolem Alice Springs. Krajta využívá skalní pukliny, balvany, suché lesíky a stromové porosty kolem sezonně zavodněných koryt. Nejde o hada tropického deštného lesa. Denní teploty zde mohou prudce stoupat, zatímco noci bývají chladné, zvláště v australské zimě. Krajta Bredli proto vyhledává teplotně příznivá místa a střídá slunění s pobytem ve stinných úkrytech. V České republice se nevyskytuje volně; jde o chovaného exotického hada.
Pohyb a lov
Ačkoli se krajta často ukrývá na zemi, velmi dobře využívá také kmeny a silné větve. Díky svalnatému tělu zvládá šplhání i mezi skalními bloky. Aktivní bývá zejména za soumraku a v noci, ale v příznivých podmínkách se může pohybovat i ve dne. Loví především drobné a středně velké savce, ptáky, příležitostně ještěry a další dostupnou kořist. Po zachycení ji obtočí a usmrtí stahem těla. Pro porovnání, krajta zelená tráví výrazně více času ve vlhkém tropickém prostředí a má jinak utvářený způsob odpočinku ve větvích. Přes stejnou příslušnost k čeledi krajtovitých není vhodné přenášet její chovné podmínky na krajtu Bredli.
Velké terárium
Dospělá krajta potřebuje rozměrnou ubikaci, kde může natáhnout tělo, měnit polohu a využívat teplotně odlišná místa. Pro velkého jedince je vhodné plánovat zařízení o délce přibližně 240 centimetrů a dostatečné výšce i šířce, případně větší podle skutečné velikosti hada. Silné větve musí být pevně ukotvené, aby se při pohybu těžkého zvířete neuvolnily. Úkryty patří do teplejší i chladnější části. Přes den lze nabídnout vyhřívané místo přibližně 32–34 °C a chladnější úsek kolem 23–26 °C; noční pokles má být přirozený, ale kontrolovaný. Všechny zdroje tepla musí být jištěné termostatem a chráněné před přímým dotykem, protože i silná krajta se může vážně popálit.
Suchý původ neznamená naprostou absenci vlhkosti. Zvíře potřebuje stále čerstvou vodu, dobře větraný prostor a možnost využít mírně vlhčí úkryt, zejména během svlékání. Trvale mokrý substrát ve špatně větrané ubikaci však není vhodný. Krajtu je nejlépe chovat jednotlivě a nové jedince před případným spojením důsledně zdravotně sledovat. V českých podmínkách je zásadní zajistit funkční vytápění i při poklesu venkovních teplot a při pořizování ověřit původ a aktuální požadavky na držení a evidenci.
Krmení a kondice
V lidské péči přijímá především vhodně velké hlodavce, běžně rozmraženou kořist odpovídající obvodu těla. Větší sousta nejsou výhodou. Četnost krmení se stanovuje podle věku, hmotnosti a kondice; dospělí hadi nepotřebují potravu každý den. Dlouhodobé překrmování vede k obezitě a omezuje pohyb. V době svlékání nebo před snůškou může příjem potravy přechodně klesnout. Pravidelné vážení a pozorování chování pomáhá odlišit normální sezónní změnu od zdravotních potíží.
Vejce a mláďata
Krajta Bredli je vejcorodá. Páření souvisí se sezónním cyklem a samice po úspěšném oplodnění klade zpravidla několik desítek vajec. V přírodě snůšku zahřívá obtočením těla, při řízeném odchovu lze využít přesně kontrolovanou inkubaci. Teplota a vlhkost musí být vyrovnané; prudké zásahy do vajec mohou embryo poškodit. Mláďata se líhnou plně vyvinutá a po prvním svlečení začínají přijímat vhodně velkou potravu. Pro českého chovatele je podstatné zvládnout bezpečné oddělené odchovné ubikace a evidovat původ všech potomků.
Názvy ve světě
Morelia Bredli
Latinsky: Morelia bredli, Anglicky: Bredl's python, Německy: Bredls Python, Francouzsky: Python de Bredl, Španělsky: Pitón de Bredl, Čínsky: 布莱德利蟒
Mohlo by vás také zajímat
Použitá literatura (3)
- Gow, G. F. (1981). A new species of Python from central Australia. Australian Journal of Herpetology 1(1): 29–34.
- Cogger, H. G. (2014). Reptiles and Amphibians of Australia. 7th edition. CSIRO Publishing.
- Shine, R. (1991). Australian Snakes: A Natural History. Reed Books.
Zdroje (4)
- arod.com.au/arod/reptilia/Squamata/Pythonidae/Morelia/bredli/
- bie.ala.org.au/species/https:/biodiversity.org.au/afd/taxa/d780153e-c7e8-4e51-b03a-1529fff2bfa1
- academy.herpeton.net/en/caresheets/snakes/morelia-bredli/
- vkm.no/download/18.76abe156188b9cdc120df52/1686815371306/Scientific assessment of risk to populations of Pythons listed by CITES as a result of trade_published version.pdf

Krajta Bredli stočená na podkladu, s tmavě hnědým tělem a nepravidelnou světlejší kresbou.
Morelia Bredli Základní informace
- Výskyt: střední Austrálie, Severní teritorium
- Prostředí: skalnaté rokle, balvany a suché řídké lesy
- Délka těla: nejčastěji asi 1,8–2,4 m
- Zbarvení: rezavě hnědé, světlé skvrny s tmavými okraji
- Potrava: savci, ptáci a příležitostně další obratlovci
- Aktivita: převážně soumračná a noční
- Pohyb: na zemi, ve skalách a na větvích
- Vyhřívané místo: přibližně 32–34 °C
- Chladnější část: přibližně 23–26 °C
- Rozmnožování: vejcorodá, samice obtáčí snůšku
- Počet vajec: obvykle přibližně 10–30
- Délka života: v chovu může přesáhnout 20 let

Kam se řadí Morelia Bredli
Taxonomie
- Říše: Animalia
- Kmen: Chordata
- Podkmen: Vertebrata
- Třída: Reptilia
- Řád: Squamata
- Podřád: Serpentes
- Čeleď: Pythonidae
- Rod: Morelia
- Druh: Morelia bredli

Kde žije Morelia Bredli
Austrálie
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: Severní teritorium, centrální Austrálie
- Hlavní oblast: MacDonnellovy hory a okolí Alice Springs
- Biotop: skalní svahy, rokle, eukalyptové porosty
- Mikroprostředí: skalní pukliny, velké balvany a větve
- Klima: teplé dny, výrazně chladnější noci
- Výskyt v ČR: pouze chovaní jedinci